Již tradičně pořádala v květnu společnost Biofaktory, s. r. o. v Průhonicích seminář zaměřený na výživu prasat a zdravotní problematiku v chovech prasat. Tradicí se stala i účast zahraničních přednášejících.
Úvodní slovo patřilo řediteli společnosti Ing. Lubomíru Poláškovi. Cílem společnosti je prodej kvalitních výrobků. Ing. Polášek považuje za nutné poskytovat komplexní a komfortní servis. Od roku 2000 je využíván ve společnosti systém řízení jakosti evropských norem ISO 9002 a pro zvýšení úrovně autorizace a jakosti laboratorních analýz probíhá v tomto roce akreditace laboratoře podle evropských norem 45000. Pro rok 2000 byly podstatně rozšířeny služby poskytované zákazníkům převážně bezplatně a zahrnují: optimalizaci a formulaci výživy prasat pomocí progranu Optimix, Simeon a Prasnice; laboratorní analýzy krmiv ve vlastních laboratořich; poskytování veterinární služby vlastními veterinárními lékaři; možnost medikace na základě testů citlivosti; bezplatné poskytování ultrazvukové sondy na měření hřbetního tuku prasnic; rozsáhlé informační zázemí společnosti a jejich předávání na pravidelných seminářích.
Pro rok 2000 se změnily i receptury premixů krmných aditiv pro výkrm prasat, byl zvýšen obsah vitamínu E a pro odchov a chov prasat i obsah vitamínu D3. Společnost reaguje i na zákaz některých stimulátorů růstu nabídkou acidifikátorů, probiotik i léčebných přípravků na bázi antibiotik, které může společnost aplikovat do premixů pro výrobu medikovaných krmiv. V sortimentu premixů pro prasata jsou pro každou kategorii nabízeny tři varianty: standard, plus a super, které lze využívat nejenom pro různé genotypy prasat, ale i v závislosti na ročním období a realizačních cenách selat a prasat.
Zajímavý příspěvek přednesl dr. Ramón Gattman ze společnosti APC Europe, který se zaměřil na výživu prasat různých genotypů. Za nejdůležitější označil otázku znalosti používaného genotypu, který se označuje za nízký, střední a vysoký. Důležité je , aby zvířata dostávala krmné směsi, které jejich genotypu vyhovují , dochází u nich totiž k rozdílnému ukládání proteinu. Dalším důležitým parametrem, který je třeba brát v úvahu je spotřeba krmiva. Při nejnižším příjmu je využíváno krmivo pouze pro záchovnou potřebu, nikoliv pro syntézu. Důležitou roli hraje i věk. Od pěti měsíců dochází k výraznějšímu nárůstu tukové oproti svalové tkáni, výkrm pak již není efektivní. „Snažíme se prodávat prasata ve věku 5 měsíců a v 75 kg, kdy už profitabilita začíná klesat,“ uvedl doslova. Od 25 kg do 75 kg je dosahovaný denní přírůstek vysoký, pak dochází ke zlomu a klesá. Pro praxi je nejvýhodnější využívat dvě výkrmové krmné směsi: od 25 do 60 kg a od 60 kg do konce výkrmu. Rovněž pohlaví ovlivňuje ukládání proteinu, nejvyšší je u kanečků, následují prasničky a nejnižší u vepříků. Proto již dnes velké světové firmy využívají tzv. „krmné směsi pro různá pohlaví“.
Dále se přednášející vrátil ke koncepci ideálního proteinu. Není důležitý jen obsah aminokyselin, je třeba dodržet i jejich vzájemný poměr.
Podle výzkumů, které provedli vědci z univerzity v Illinois, má stres velký vliv na růst prasat. Pokud působí ve výkrmu jeden stresor sníží se přírůstek podle jejich zjištění o 10 až 15 %. Působí-li jich více najednou snižuje se denní přírůstek až o 30 %. Za nejčastější stresory lze označit sters teplem, hustotou osazení kotce, sdružování zvířat z různých skupin a další.
Dosud se nepříliš sleduje vliv variability mezi prasaty. Již hmotnost selat při odstavu bývá rozdílná, proto se využívá systém dvou různých krmných směsí pro lehká a těžká odstávčata. Mnohá jatka začínají platit i za homogenitu dodávaných zvířat. Proto je zájmem chovatelů dosahovat již homogenních vrhů.
