V současných českých podmínkách se prasnice šlechtí tak, aby byly schopny produkovat až třicet selat ročně. Při dodržení optimálních podmínek chovu a ošetřování včetně správného krmení a podávání kvalitních farmaceutických přípravků je takový výsledek reprodukce plně dosažitelný. Chov ovšem nesmí být napaden infekcemi či toxickými látkami, které plodnost prasnic ohrožují. A právě v tom vězí největší problém. Prevence proti nim totiž zatím neexistuje.
V užitkových chovech jsou prasnice vystaveny účinkům různých negativních faktorů, které mají vliv na jejich plodnost. I ten nejpečlivější chovatel je přitom může eliminovat jen ve velmi omezené míře. Prasata totiž ohrožují zejména různé nenápadné infekce a skryté toxiny. Projevují se v zasaženém organismu až s odstupem času a zpočátku dokonce jen nepřímo. Oslabení plodnosti je přitom pouze jedním ze zdravotních problémů, které v těle postižených zvířat vyvolávají.
Toxiny ohrožující plodnost
Infekce a toxické látky, které ohrožují plodnost prasnic, se mohou do organismu zvířete dostat z podestýlky, vody nebo krmiva. Stoprocentní prevence před nimi neexistuje ani při dodržení těch nejpřísnějších podmínek chovu. Těchto infekcí a toxických látek je totiž velké množství a forem jejich šíření je rovněž široká škála. Mezi nejrozšířenější přitom patří zearalenon, pro který jsou charakteristické jeho velmi silné estrogenní účinky mající za následek právě snížení plodnosti. Skrývá se ponejvíce v krmivu, ale může se objevit i v podestýlce.
Pokud už je chov napaden těmito toxiny a do těl prasnic proniknout nebezpečné mikroorganismy a látky, zejména aflatoxiny nebo jedy vylučované nižším druhem hub, může se jejich reprodukce snížit až na pouhých třicet procent. Vedle toho se u nich projeví také problém se sníženým příjmem potravy a svalovou koordinací. To vše pro chovatele představuje velmi vážné nebezpečí.
Řešením jsou glukanové přípravky
Zatím jako nejúčinnější metodu, jak rychle a přitom účinně vyvázat z organismu prasnic tyto toxické látky ohrožující plodnost, prokázali američtí veterináři při pokusech s glukanovými přípravky. U březích a kojících prasnic, které vykazovaly příznaky estrogenního působení zearaleonu, je podávali v množství 1 kg/t. Po obohacení krmiva těmito přípravky se plodnost postižených prasnic soustavně zvyšovala. Na konci třetího pokusného měsíce se zvýšila až na 85 procent z průměru zdravých zvířat.
Dosavadní běžně podávané přípravky proti zearaleonu, obsahující jako hlavní složku minerální jíl, přitom podle dlouhodobých studií dokáží plodnost zvýšit pouze na 40 procent. Zdá se, že na světě je nová, účinnější metoda. jak dále zkvalitnit reprodukci prasat v postižených chovech.
