Na našem venkově je rozeseto velké množství zemědělských podniků. Většina z nich už pamatuje události staré více než polovinu století. Statků, jejichž počátky se ale datují ke vzniku Československa, bychom na našem území už mnoho nenašli. Jedním z takových je Školní zemědělský podnik Žabčice, který je od počátku minulého století součástí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU). Koncem minulého roku přibyla k historickým budovám v areálu statku i jedna zbrusu nová.
Podnik ve své současné podobě vznikl teprve nedávno, k lednu roku 2001, sloučením do té doby dvou samostatně působících školních statků, ŠZP Žabčice a ŠZP Lednice.Základy vzniku Školního statku Žabčice byly položeny zákonem o zřízení Vysoké školy zemědělské v Brně ze dne 24.7.1919, který stanovil, že vysoká škola by měla mít demonstrační statek. Z toho důvodu dostala v roce 1925 do správy dvůr Žabčice s podlužním dvorem Oulehla, který patřil v době Rakousko-Uherské monarchie arcivévodovi Bedřichu Habsburskému. Školní zemědělský podnik Lednice vznikl později v návaznosti na formování studijního oboru zahradnictví.
Hlavní činností školního statku je zabezpečovat ve spolupráci zejména s Agronomickou a Zahradnickou fakultou podmínky pro praktická cvičení posluchačů v provozech živočišné, rostlinné a speciální výroby a realizovat výzkumnou, vývojovou, demonstrační a poradenskou činnost. Hospodářská činnost, která spočívá v realizaci standardních hospodářských aktivit zemědělského charakteru, je brána jako zaměření vedlejší.
Pracoviště v Žabčicích má mimo jiné významnou pokusnickou historii. Polní pokusy se zde na několika hektarech zemědělské půdy zakládaly už od roku 1926. Pro potřeby pokusné stanice se zřídila i laboratoř pro rozbory rostlin a osiva, která funguje dodnes.
Široké zastoupení plodin
Ke statku patří 2074 hektarů orné půdy, 16 hektarů pastvin, 200 hektarů luk, 296 hektarů trvalých travních porostů a 288 hektarů sadů a vinic. Na orné půdě se pěstují téměř všechny majoritní plodiny.Z obilovin je to ozimá a jarní pšenice, jež je v rámci obou pracovišť zaseta na celkové výměře 580 až 620 hektarů, na 46 hektarech je ozimý ječmen a 180 až 200 hektarů zaujímá ječmen jarní. Z olejnin pěstují mák setý, ozimou řepku, a slunečnici. Kukuřice na polích zaujímá 260 až 280 hektarů. Menší plochy pak náleží jetelotrávám. Zastoupení zde má také hořčice a jiné minoritní plodiny.Většina vojtěšky, kterou je oseta plocha 400 hektarů slouží k výrobě sena, senáže, nebo se granuluje. Část porostu se využívá k získávání osiva, stejně jako je tomu u ozimé pšenice a jarního ječmene. Část sklizeného jarního ječmene se navíc také dodává na výrobu sladu. Pracoviště v Lednici se pyšní rozsáhlým genofondem meruněk, broskvoní a mandloní.
Pestrá přehlídka zvířat
Základ živočišné výroby podniku tvoří stádo krav holštýnského plemene a chov prasat.
V menší míře zde chovají také ovce v zastoupení plemen merino landschaft, charolais, oxford down a suffolk. Všechny skupiny zvířat se chovají v uzavřeném obratu stáda. Kromě nich je na statku ještě 10 teplokrevných koní.Na co v Žabčicích mohou být ale náležitě hrdí je jedinečná „sbírka“ masných plemen skotu. Jsou zde zastoupena taková plemena jako simentál, hereford, limousine, charolais, blonde d´aquitaine, piemont, gasconne, salers, aberdeen angus, belgické modro bílé a skotský náhorní skot. Celkem je zde 26 krav a 26 jalovic.
Objemná krmiva pro zvířata jakými je například kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, jetelotravní senáž, seno, sláma, nebo CCM si v podniku vyrábějí sami. Kromě toho ještě nakupují cukrové řízky do vaků a melasu. Zatím co do roku 2005 byl podle ředitele podniku Ing. Radomila Měřínského poměr rostlinné a živočišné výroby vyrovnaný, dnes živočišná výroba převládá.
Prvotelkám prospívá oddělené ustájení
Zatím co v minulosti se na školním zemědělském podniku Žabčice chovaly dojnice s různým podílem krve černostrakatého a červenostrakatého skotu, dnes jsou už téměř všechny krávy, jejichž aktuální stav je 318 kusů, stoprocentní holštýnky. Průměrná užitkovost prvotelek za laktaci se pohybuje kolem 7554 kg mléka.U dojnic na druhé a vyšší laktaci pak užitkovost dosahuje 9021 kg mléka s obsahem mléčných složek kolem 3,57 % u bílkovin a 4,46 % u tuku. Denně se 7200 litrů mléka odváží to mlékárny. Podle slov zootechničky Ing. Petry Ondrušové se mléčná produkce neustále zvyšuje. Vysoká užitkovost stáda je podle ní odrazem skutečnosti, že se jalovice nezařazují do skupiny společně se staršími krávami. „Suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice jsou ustájeny odděleně. Pro obě skupiny máme také samostatné porodny, a do společných skupin nezařazujeme ani prvotelky a krávy po otelení.“ To vysvětluje tím, že starší krávy většinou prvotelkám konkurují v příjmu krmiva, což je pro ně velmi stresující. „Oddělené ustájení prvotelek se pozitivně projevuje na jejich zdravotním stavu i dojivosti“, dodává.
Stavba nové stáje
Přestože poslední rekonstrukce velkokapacitního kravína pro 250 dojnic proběhla poměrně nedávno – v letech 2001 až 2002, rozhodlo loni vedení školního podniku o výstavbě ještě zcela nové stáje. Vysvětlení nám podává zootechnička takto: „Přestože nám rekonstrukce původní stáje pomohla zlepšit komfort zvířat, stále jsou zde některé nedostatky. Stáj je poměrně málo prostorná, a vzhledem k nízkému stropu a malým oknům neumožňuje dostatečnou výměnu vzduchu, což se jeví jako problém hlavně v létě. To se samozřejmě odráží na zdravotním stavu i užitkovosti zvířat“, říká a dodává, že s přesunem dojnic do nové prostornější stáje se zcela jistě zlepší úroveň zdravotního stavu dojnic, reprodukce i užitkovosti.
Stavba nové stáje netrvala dlouho. Projekt, který zpracoval projekční ateliér Architráv Nový Jičín, přenesla do reality stavitelská společnost Gedos Nový Jičín, a. s. během dvou měsíců. Kolaudace proběhla 30. prosince minulého roku.
Prostor, světlo, vzduch
Nová stáj, jejíž kapacita je 310 krav, je široká 33 metrů a její délka včetně hnojné koncovky dosahuje 85 metrů. Stáj je podélně rozdělena krmnou chodbou na dvě poloviny, v každé z nich jsou tři řady prostorných vyvýšených lehacích boxů, mezi kterými je betonová protiskluzová podlaha. Celá stavba je velmi vzdušná a díky prosvětlovacím pásům na střeše má také vysokou světelnost. Opláštění haly je tvořeno kombinací dřeva a zdiva, po stranách jsou boční svinovací plachty, které regulují výměnu vzduchu ve stáji. Na místě klasických vstupních bran jsou pak protiprůvanové plachty. Ke komfortu zvířat ve stáji bude přispívat podestýlka ze slámy a písku. Mezi vybavení haly patří i výklopné temperované napáječky a dva druhy drbadel sloužícími pro individuální potřeby zvířat.
Z nového kravína jsou v Žabčicích nadšeni, jediné co už jen zbývá je převést zvířata. S tím se ale čeká, až se venku trochu oteplí.
