Veterinární lékaři se zabývají virem ptačích neštovic, který se šíří světem a ohrožuje drůbežářský průmysl. Neštovice drůbeže označované také jako ptačí diftérie patří k virovým onemocněním, která představují pro chovatele významné riziko. Po padesát let se dařilo chránit chovy očkováním. Nyní se ale objevila varianta viru ptačích neštovic, která dokáže nakazit i očkované ptáky.
Ptačími neštovicemi se mohou nakazit různé druhy domácí drůbeže (kur, krocan, husa, kachna) i volně žijících ptáků. Původcem choroby je virus ze skupiny tzv. poxvirů náležející k rodu Avipoxvirů. Ve své kožní formě se projeví ptačí neštovice výskytem neštoviček na neopeřených částech těla (na hřebenu, lalůčcích nebo kolem očí). Slizniční forma, dříve považovaná za samostatné onemocnění označované jako ptačí difterie, se projevuje tvorbou pablán na sliznicích dýchacích cest nebo trávící soustavy. Nejčastěji se ptačí neštovice vyskytují ve smíšené formě, při které se příznaky kožní a slizniční formy kombinují. Při slizniční a smíšené formě neštovic ptáci často hynou na udušené nebo v důsledku poruch trávení.
Nový virus ptačích neštovic vyvolává především smíšenou formu onemocnění a zasahuje ptáky na očích, jícnu a průdušnici. Úmrtnost nakažené drůbeže je vysoká. V některých chovech nosnic byla pozorována sice nižší úmrtnost, ale nákaza se projevila prudkým poklesem snášky. Ekonomické dopady byly pro chovatele fatální.
Není divu, že se veterinární lékaři novou variantou viru intenzivně zabývají. Na konferenci věnované chorobám drůbeže a pořádané v březnu 2001 na University of California v Davisu referoval o nové formě viru Deoki N. Tripathy, profesor veterinární patobiologie z veterinární fakulty University of Illinois v Urbana-Champaign. Představil zde výsledky výzkumu nové formy viru ptačích neštovic, které vyvolaly nákazy v chovech v USA i v Austrálii.
Výsledky genetických analýz nové formy viru naznačují, že se tu příroda zachovala jako velice zručný genový inženýr a vybavila virus novými geny, které významně zvyšují jeho odolnost. Virus ptačích neštovic patří k největším virům vůbec a nese si ve svých genech instrukce pro výrobu více než dvou stovek různých proteinů.
Při nákaze drůbeže několika různými viry dochází k vzájemným „zápůjčkám“ genů mezi různými viry. Nejvíce na těchto transakcích vydělal právě virus drůbežích neštovic. Jako velice přičinlivý sběratel si dokázal osvojit od jiných virů geny, které se pro něj ukázaly jako velice výhodná „koupě“. V dědičné informaci nové varianty viru slepičích neštovic se nachází kompletní dědičná informace jiného viru, konkrétně viru ptačí retikuloendotheliozy. Kromě toho se virus ptačích neštovic vybavil genem pro enzym fotolyázu, která zajišťuje opravu dědičné informace poškozené slunečním svitem. Také další „vypůjčený“ gen chrání virus před poškozením vnějšími vlivy.
Nová varianta viru drůbežích neštovic je díky tomu podstatně odolnější. Může se tak snáze šířit v chovech a cestovat mezi nimi. Šíření nové varianty viru napomáhá fakt, že na přenosu původce slepičích neštovic se může podílet i hmyz. V těle komárů přežívá původce virus až dvě stě dní, v klíšťatech vydrží měsíc.
Fakt, že proti nové variantě viru neúčinkují stávající vakcíny, je pro chov drůbeže velkou hrozbou. Podle Deoki Tripathyho nezbyde nic jiného, než se pustit do vývoje nových vakcín proti drůbežím neštovicím. V laboratořích University of Illinois se na nich už usilovně pracuje.
