Moudrá matka příroda proces zachování života na naší planetě v průběhu evoluce zcela záměrně usměrnila do ročního období, kdy budoucí kojící matka má již zabezpečenou kvalitní, krmnou dávku plnou vitamínů a bohatou na minerální látky. Teplé sluneční paprsky potom rychle zahřejí narozené mokré mládě, tak aby se nenachladilo nebo dokonce na podchlazení neuhynulo. Bohužel i tyto případy nastávají, kdy vrtochy počasí připraví pro narozené mládě klima, které mu neumožní přežít.
Domestikací koní žijících po tisíciletí divoce v přírodě se vytvořily zcela odlišné podmínky. Tím, že je člověk ochočil a podřídil je svým potřebám, změnil jim životní prostředí a životní rytmus. Začal řídit jejich plemenitbu a cíleně usměrňovat kvalitu a jejich užitnou hodnotu. Podle těchto požadavků vznikla proto různá plemena, která se liší velikostí, barvou, temperamentem, rychlostí, vytrvalostí aj. Můžeme se proto dnes setkat s takovými rozdíly, že kdybychom vedle sebe postavili například koně shirského, který měří až 175 cm a váží 1020 kg a miniaturního koně falabelu, který je trpaslíkem měřícím pouhých 51 cm a vážícím 13,5 kg, bylo by to jako setkání Davida s Goliášem.
Řízení rozmnožování - neboli reprodukce je první, tedy výraznou změnou v životě koní podmíněnou domestikací. Divocí koně se pářili volně a to bylo časově vázáno právě na určitou dobu - z biologického hlediska optimální. Stáda volně žijících klisen se v době říje dělila do menších houfů. Klisny vedl starší nejsilnější a nejzkušenější hřebec, který je též oplodňoval. Mladší hřebci to respektovali a k páření se dostávali jen v situacích, kdy vedoucí hřebec byl exponován jinak.
Domestikací koní vazba říje na jarní období sice přetrvává, ale vytvořením optimálních životních podmínek, výživy a ustájení se projevují v určitých více nebo méně pravidelných 21denních intervalech a trvá 5 až 9 dní. V našich podmínkách přesto chovatelé respektují přirozenost nástupu říje a hlavní připouštěcí období je právě soustředěno do jarních měsíců.
Pohlavní pud se u koní projevuje poměrně brzy. Hřebečci jsou plodní již ve věku kolem 9 měsíců, klisničky asi ve věku 1 roku. Je přirozené, že do chovu se však zařazují až po nástupu tzv. tělesné dospělosti, která u teplokrevných koní je ve 4 letech. Reprodukční schopnost si potom klisny mohou udržet do 25 let a hřebci i déle.
Klisny v našich podmínkách v době říje jsou svými chovateli přiváženy na stanici hřebců nebo do hřebčínů. Tam jsou na základě individuálního vývoje připařovacího plánu připouštěny vybraným hřebcem. Jeden hřebec tak za sezónu, která trvá od února do června, může připustit až 40 klisen. Požadavky chovatelů však na vynikající plemeníky jsou často vyšší. Zde se potom nabízí možnost odběru semene od hřebce a příprava inseminačních dávek. Z jednoho odebraného ejakulátu potom můžeme rozředěním připravit 6 až 8 dalších dávek, která v trubičkách - pejetách, jako čerstvé semeno je možno do 12 hodin rozesílat chovatelům k inseminaci jejich klisen. Další možností a tím dlouhodobé uchování genofondu vynikajících hřebců je zmražení těchto dávek v tekutém dusíku. Takto hluboko zmražené dávky se mohou uchovávat a transportovat v kontejnerech s dusíkem neomezenou dobu. Využití těchto dávek je pro chovatele poměrně výhodné. Může si vybrat hřebce i v jiných státech, nemusí klisnu převážet do cizího prostředí a vystavovat ji tak možnosti onemocnění při transportu atd. Tyto výhody však mají i své záporné stránky, čímž je hlavně nižší procento zabřezávání.
Březost u klisny trvá 333 až 340 dní. Když se naplní čas je potřeba připravit a vydesinfikovat porodní box. Chovatel musí také zabezpečit správnou výživu klisny, protože v posledních 30 dnech gravidity se zvyšuje hmotnost plodu od 500 až 1000 g denně. Klisna v tomto období vyžaduje klid a jen krátké procházky. Klisny rodí převážně vleže, nejčastěji v noci a to mezi 22. až 4. hodinu. K zabezpečení nerušeného klidu je nejlépe sledovat klisnu průmyslovou televizí. Doporučuji před porodem, aby veterinář klisnu častěji prohlížel. Ne snad, že je to nutné z jejího zdravotního stavu, ale jde o navázání pachového a přímého kontaktu s klisnou. Můžeme tak snížit možnost stresu klisny při nutném zákroku během komplikovaného porodu.
Porod začíná neovladatelnými stahy dělohy, kdy se plod dostává do polohy vhodné k vypuzení a uvolnění děložního hrdla. Klisna je v té době neklidná, nežere, hrabe, ohlíží se po zádi, či dokonce bolestí se kouše do břicha. V další fází jsou vědomé stahy, které nutí plod opustit pánev a porodními cestami vyjít ven. To již klisna ulehá, zase vstává a po několika krocích opět uléhá. Toto stadium končí uvolněním plodových obalů a vypuzením plodové vody. Během dalšího průběhu normální porodu se objevují přední nožičky. Jsou obaleny průsvitnou blanou, která praská. Hlavička leží na předních nožkách. Klisna několika silnými stahy pomůže hříbátku na svět. Obaly na nose praskají a hříbátko začíná dýchat. Přestává tepat pupeční šňůra, která se přetrhává a tím se uzavírá "krevní spojení" s matkou. Klisna hříbě olizuje - osušuje a podporuje tak jeho krevní oběh. U hříběte, které je plně životaschopné se objevuje silný sací reflex. Již za půl hodinu po porodu se nejistě staví a hledá struky. Klisna mu pomáhá tím, že ho hlavou tlačí k vemínku. První doušky kolostra mu vlévají nejen sílu, ale i potřebné protilátky a tak je brzy schopno sledovat klisnu i cvalem, což mu v přírodě umožňovalo rychle se dostat pod ochranu stáda. Kolostrum působí jako antibiotikum a usnadňuje také odchod střevní smolky ze zažívacího traktu, které se nahromadilo ještě za dobu vývoje v děloze. První dny života je frekvence sání velmi častá, až 40 až 60 x. Denní produkce mléka u klisny je 10 až 15 litrů, a tak hříbě zvyšuje rychle svoji tělesnou hmotnost. Již za 1 měsíc z porodní hmotnosti 35 až 40 kg může dosáhnout 60 až 65 kg. Mléko klisny je globulinové a má obdobné složení jako mléko lidské. Bylo proti s úspěchem vyzkoušeno jako náhražka k výživě kojenců, kteří trpěli alergií na mléčné náhražky.
Vývoj hříběte probíhá z lidského hlediska neobyčejně rychle. Hříbě narozené ve stáji se může při teplém počasí již druhý den po porodu vydat na první krátkou procházku. Rádo se rozběhne, ale svoji matku na více jako 20 m neopustí. Potom se rychle vrací a vzájemnými dotyky s matkou na plece, kohoutek a hřbet upevňuje vzájemný kontakt a vztah. Toho může využít chovatel v boxu a laskáním v přítomnosti klisny může navázat bezstresový kontakt s hříbětem. Připraví ho tak na další fázi jeho života, kdy ho už bude učit nechat si nasadit ohlávku, stát při čištění, vodit, zvedat nohy apod. Období kojení bude trvat 5 až 6 měsíců. Po této době jsou hříbata odstavena od matek a začínají samostatný život dospělého koně. Jsou prováděna sledování a porovnávání s vývojem hříbat ponechaných u matek jeden rok, jak je tomu v přírodě. I zde vidíme od chovatelů snahu vrátit se k přirozenému způsobu chovu, k tomu, co sama matka příroda a život vytváří po celou dobu vývoje koně až k dnešní době.
MVDr. Jaroslav Dražan
