Při letní návštěvě profesora van Sauna v České republice zbyl čas na rozhovor, který s mi podařilo sepsat až nyní, ale to neubírá na jeho aktuálnosti. Zajímalo mne, proč je vhodné u skotu v krmných dávkách balancovat aminokyseliny a za jakých okolností dodávat nějaké syntetické.
V čem spočívá bílkovinná výživa dojených krav?
Abychom dosáhli lepší užitkovosti u dojnic, především v množství bílkovin, původně jsme měli tendence v jejich dietě zvyšovat hrubý protein. S poznáváním prostředí bachoru a fyziologie trávení dusíku s přihlédnutím na to, že protein je jednou z nejnákladnějších živin, nyní hledáme více optimální nebo chcete-li precizní balanci v těchto živinách. Snahou je snížit obsah hrubého proteinu při zachování vysoké produkce. Je logické, že snížením hrubého proteinu často nedosáhneme optimální dávky všech potřebných aminokyselin, navíc ani v mnoha případech neznáme jejich poměr. K dosažení určité hladiny mléčné produkce je tedy nutné poměr aminokyselin vybalancovat.
Jaké složení by měl mít optimální protein pro dojený skotu?
V krmení ruminantů je to výzva, neboť máme dvě možnosti. Jednak můžeme krmit mikrobiální flóru bachoru, která dokáže využít dusík v mnoha jeho formách. Využití je ovlivněno především kvalitou fermentace. Trávení těl těchto mikrobů ve střevě krávy ji dodává dusíkaté živiny.
V druhém případě se snažíme dodat dusíkaté živiny ve formě bílkovin a aminokyselin přímo krávě a bachorové organismy obejít.
Zkušenosti ukazují, že je třeba více – asi z 60 % – krmit mikrobiální flóru, neboť protein jí produkovaný má velice dobré složení aminokyselin. Na rozdíl od prasat či drůbeže se bohužel zatím pouze snažíme porozumět všem aminokyselinovým potřebám skotu. Dnes víme, že metionin a lyzin jsou ty nejvíce limitující.
Takže jej kravám dodáváme přímo?
Ano, proto se krmivářský průmysl zaměřil na produkci bachorově chráněného lyzinu a metioninu. Ty v procesu trávení putují přímo krávě přes tenké střevo. Máme výsledky výzkumu organizace National Research Council, (U. S.), který vydává pravidla pro krmení skotu v USA. Závěry jsou, že lyzin a metionin jsou prvotní limitující aminokyseliny pro laktující skot. Myslím, že byl dán dohromady dost robustní informační manuál o tom, kolik krávy využijí z mikrobiálního proteinu a jakou část je možné doplnit přes by-pass. Jde o modely, které počítají s metabolizovatelným proteinem. Pak vyjadřujeme aminokyseliny jako procenta z metabolizovatelného proteinu. Závěry jsou zřejmé – metionin by měl být okolo 2,2 až 2,5 % z metabolizovatelného proteinu a lyzin by měl být od 6,6 do 7,2 %. Nebo jinak vyjádřeno lyzin ku metioninu v poměru 3:1.
Celý rozhovor najdete v NCh 12/18
