Povinností plemenné knihy vyplývající ze zákona je každoroční zveřejňování výsledků kontroly užitkovosti a testování plemenných prasat šlechtěných plemen. Základní formou je ročenka, která obsahuje v potřebném rozsahu všechny informace. Mnohé z nich však jsou užitečné spíše pro specialisty. Pro potřebu široké informovanosti chovatelské veřejnosti považujeme za užitečné shrnout nejdůležitější údaje do následujícího článku.
Sedmdesát pět let kontroly užitkovosti v ČR
Hodnocený rok byl rokem, na který připadlo 75. výročí kontroly užitkovosti (KU) v chovu prasat. Její zavedení v Čechách a na Moravě je datováno do roku 1926. S oficiální KU bylo započato v Čechách na hospodářstvích v Soběticích u Klatov a Pernštýně u Litomyšle, na Moravě pak v Kroměříži. Řízením KU byly pověřeny státní výzkumné ústavy pro živočišnou výrobu v Brně a Praze. Její počátky jsou neoddělitelně spojeny se jmény dr. Náprstka v Čechách a prof. Pařízka a dr. Munka na Moravě.
Ve shonu dnešní doby, která nás v zájmu dosažení a udržování konkurenceschopnosti nutí k neustálému pohledu a pohybu vpřed nesmíme zapomínat, že stavíme na práci předchozích generací. Připomenutí si významných výročí i jmen těch, kteří se o chov prasat významně zasloužili, patří k základním pravidlům lidské slušnosti. Porovnáme-li se v tomto směru například se sousední SRN, pak máme hodně co dohánět. Proto analyzujeme-li dnes výsledky roku 2001, mějme na paměti, že jsou v nich obsažené také hodnoty 75 let trvající práce stovek zapálených odborníků a chovatelů, kteří na tomto úseku působili před námi.
Mateřská plemena
1. Reprodukční vlastnosti
Úroveň reprodukčních vlastností, zejména plodnosti má u mateřských plemen zcela mimořádný ekonomický význam. Z hlediska dosažených výsledků oddělujeme údaje dosažené v hodnoceném roce od výsledků celoživotních. Výsledky hodnoceného roku jsou vždy o něco nižší, protože jsou ovlivněny relativně vyšším podílem prvních vrhů, které jsou jak známo nižší. O potencionální plodnosti nám více říká celoživotní užitkovost, což je průměrná užitkovost žijících prasnic ze všech vrhů, kde zatížení prvními vrhy je podstatně menší. Zatím co hodnocený rok má více vztah k reálné ekonomice, o genetických schopnostech plemene či jednotlivých prasnic nám více vypovídá užitkovost celoživotní. Výsledky roku 2001 jsou obsaženy v tabulce 1, kde v prvním řádku v rámci plemene je průměr populace ve šlechtitelských chovech celkem, ve druhém užitkovost v uznaných nukleových chovech a ve třetím výsledky prasnic vybraných pro tvorbu superplodné linie (SPL). Ta není uvedena u plemene landrase, protože je zde zatím vybráno málo prasnic.
Někdo může namítnout, proč hovoříme o živě narozených selatech? Ta jsou z pragmatického pohledu rozhodující. Kolik jich z vrhu odstavím je věcí především negenetických faktorů. Pokud nejsou živě narozená, nemohou být ani odstavená.
Galerie nejlepších
Čtenáře bude nepochybně zajímat, které šlechtitelské chovy dosahují nejlepší plodnost. V tabulce 2 uvádíme ty, které dosáhly 12 a více živě narozených selat na jeden vrh v průměru celého chovu.
Superplodné linie
O významu, smyslu a obsahu tvorby superplodných linií byla chovatelská veřejnost informována m.j. i na stránkách NCH 05/2001. Jde o záležitost dlouhodobou, kde se významnější úspěchy dostaví po několika generacích systematické selekce. Už dnes však jsou od superplodných prasnic produkováni plemenní kanci a zejména chovatelé vlastnící rozmnožovací chovy by ve vlastním zájmu neměli jejich produkci ignorovat. Jejich použití v pozici B znamená cestu k urychlení potenciální reprodukční schopnosti hybridních prasniček pro obměnu produkčních chovů.
Šlechtitelské chovy Dubné-Jaronice a pana Miroslava Vyorala v Brumovicích jsou plemennou knihou evidovány jako experimentální chovy pro tvorbu superplodné linie ve svých plemenech.
Dosahování uvedené plodnosti vyžaduje kromě jiného i profesionální mistrovství lidí, kteří za tím stojí, protože za vším hledej člověka. V Agro-Jesenice je to paní Mirka Koletová, v Dubném manželé Drábovi, v Dlouhé Vsi paní Lenka Pohlová, v Mastníku pan Miroslav Pisk a v Miloticích nad Bečvou vedle ing.Hajdy,CSc pan Lopour. V Dolním Újezdě ing. Jiří Říha a paní Jitka Nováková, v Bouzově ing. Havlík a pan Nemrava, v Brumovicích vlastník chovu pan Vyoral. Bez nadsázky lze říci, že jde o chovatele, kteří spolu s dalšími píší novodobou historii chovu prasat u nás.
Kříženky F1 - potenciál 13 selat
Pokrok ve šlechtění je dán, mimo jiné, rychlostí výměny generací. Roční výsek je poměrně krátký na to, abychom posoudili trend a vývoj. Z tohoto důvodu použiji časové řady od roku 1995, tj. od roku, od kterého je možno počítat s vlivem plemenné knihy SCHP na vývoj v populacích. Z grafu je patrný vcelku dobrý pozitivní trend, u plemene bílého ušlechtilého se počet živě narozených selat ve vrhu zvýšil o +0,6 selete a u plemene landrase dokonce o 1,2 selete. U produkovaných prasniček F1 generace včetně započtení heterózního efektu to činí za uvedené období potenciálně plus jedno sele a po započtení vyššího potenciálu kanců připařovaných v pozici B dosahuje v současné době asi 13 živě narozených selat ve vrhu. Pro ty, kteří si více potrpí na počet odchovaných na prasnici za rok, to při 2,2 vrhu představuje 28,6 selete. To je však už pouhou funkcí managementu.
2. Růstová schopnost
Rozhodujícím kritériem pro selekci na intenzitu růstu je dnes z celé řady důvodů unifikovaný test vlastní užitkovosti. V tabulce 5 jsou výsledky vlastní užitkovosti za hodnocený rok.
Pro uživatele programu je užitečné vědět, že průměrný přírůstek je výsledek všech testovaných zvířat. Do plemenitby jdou však kanečci nadprůměrní od špičkových matek – matek kanců. Průměrná hodnota prodávaných kanečků je vyšší než průměr testu, jak dokládá přehled v tabulka 9. Dopad do ekonomiky chovu prasat je a bude evidentní. Umožňuje to urychlení obratu výkrmových kapacit, snižuje se spotřeba krmiva, ve finálním efektu se snižují jednotkové náklady a zvyšuje rentabilita, čímž se dostáváme ke kořenům, ze kterých vyrůstá pojem konkurenceschopnost.
Zatímco fenotypově se růst prasniček v testu vlastní užitkovosti jeví z hlediska vztahů mezi pohlavní a chovatelskou dospělostí jako dostačující, u kanečků je žádoucí jeho další zvyšování. Chovný cíl u kanečků mateřských plemen je 1250 gramů. Reálnost jeho dosažení potvrzují výsledky chovů s nejlepším dosaženým přírůstkem viz tabulka 6.
3. Masná užitkovost
K výsledkům uvedeným v tabulce 7 je třeba v první řadě uvést, že bylo dosaženo cílové užitkovosti 56 až 57 % libového masa v přepočtu na hodnoty FOM. Není naším zájmem masnou užitkovost mateřských plemen dále zvyšovat, jde pouze o její stabilizaci a zvyšování vyrovnanosti v populacích. Ze vztahu mezi hodnotami podílu libového masa v % odhadnutého na živých zvířatech pomocí ultrazvukového přístroje zcela zřetelně vyplývá, že je o asi 4 % vyšší než korespondující hodnota FOM. Pro praxi z toho pramení jednoduchá mnemotechnická pomůcka, že když od údaje % LM zjištěného při zkoušce vlastní užitkovosti prasniček uvedeného v prodejním katalogu odečtu číslo 4, obdržím srovnatelnou hodnotu FOM. Rozdíl je dán více důvody a v současné době probíhá shromažďování potřebných dat, jehož cílem je upravit regresní rovnice používané v ultrazvukových přístrojích tak, aby výstupní hodnota byla blízká hodnotě FOM používané při klasifikaci jatečných půlek na jatkách.
Otcovská plemena
Prioritním posláním otcovských plemen je produkce kanců pro použití v koncové (finální) pozici ve sledu křížení plemen vedoucího ke vzniku hybridních selat do výkrmu v užitkových chovech. Z toho důvodu jsou uvedeny v tabulce 8 výsledky unifikované testace vlastní užitkovosti kanečků, výsledky z SKVP pochází adekvátně k metodice testace proporcionálně od obou pohlaví.
Podrobný komentář k tabulce 8 není nutný, protože uvedené hodnoty jsou jednoznačné, objektivně odráží současný stav a dobře poslouží k orientaci chovatelů. Proto pouze několik poznámek. Malý počet testovaných kanečků u plemene belgická landrase souvisí s útlumem šlechtění tohoto plemene v souladu s dlouhodobou koncepcí SCHP. Funkci supermasného plemene bude plnit plemeno pietrain, u kterého je třeba zdůraznit, že se v souvislosti s eliminací jeho původní stresové náchylnosti mění i jeho užitkové vlastnosti. Především se zvyšuje jeho růstová schopnost, což je patrné z 645 gramů přírůstku, čímž se dostává spolu s ČVM na druhé místo za bílé otcovské. Chovatelé se dnes už nemusí bát použití čistokrevných kanců pietrain v koncové pozici, musí však nakupovat pouze kance s prokazatelným genotypem NN, popř. Nn v Hal-lokusu (odpovědným za stres), kteří již jsou na trhu.
Čistokrevná otcovská plemena jsou používána rovněž k produkci hybridních kanců F1 generace, kteří si získali oprávněnou oblibu u chovatelů a z celkové produkce kanců otcovských plemen a linií tvoří 44 %. Je však třeba zdůraznit, že je třeba volit z kombinací doporučovaných plemennou knihou Svazu chovatelů a nikoliv z „divokého“ křížení, které se snažíme dostupnými cestami eliminovat. Doporučujeme především hybridní kance uvedené v tabulce 8 pod označením OL 38, 48 a 68. Jde o kombinace s 50% podílem krve pietrain, tedy i s velmi dobrou masnou užitkovostí. O novém číselném označení plemen a linií jsme informovali čtenáře v Našem chovu 1/2002
Závěr
Plemena šlechtěná s cílem konkrétního využití ve šlechtitelském programu Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě jsou podrobována soustavné kontrole a testování užitkových vlastností v souladu s platnými metodikami a předem stanoveným cílem šlechtění. Kontrolu užitkovosti a testování v praxi zajišťují ministerstvem zemědělství pověřené oprávněné osoby. Cílů šlechtění je dosahováno zejména rozdílným selekčním tlakem na jednotlivé vlastnosti. Každoroční publikování výsledků je rovněž příležitostí k hlubším analýzám vývoje a uplatňovaných postupů. Výsledky analýz slouží k jejich případným jemnějším či hlubším korekturám v případech, kde se vývoj odchyluje od požadovaného směru. Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že směr vývoje užitkových vlastností se ubírá převážně v souladu s našimi záměry. U mateřských plemen je to především zvyšování plodnosti a zlepšování celého komplexu reprodukčních vlastností realizovaného v předstihu v rámci tvorby superplodných linií a dále zlepšováním výkrmových schopností. Proto jim byla věnována rozšířená pozornost. U otcovských plemen zůstává prioritou masná užitkovost, při co možná nejlepších schopnostech výkrmových. Mimo to zde pokračujeme s racionalizací počtu používaných genotypů, ať už čistokrevných či hybridních. Tento proces probíhá.
Kontrola užitkovosti, testování, selekce a další techniky jsou pouhými prostředky k dosažení cíle. Tím zůstává nabízet vhodná schémata hybridizace a vysoce výkonné genotypy, aby uživatelé našeho programu obstáli v tvrdé hospodářské soutěži nejen dnes, ale i po našem přistoupení do Evropské unie. Konkrétním dokladem je i úroveň vloni prodaných čistokrevných a doporučovaných hybridních kanců, jak je uvedena v tabulce 9.
Nejlepší plemeníky najdete na inseminačních stanicích kanců u spolupracujících členských organizací SCHP, které nakupují zpravidla kance s ještě vyššími parametry. Zmíněná kvalita prodávaných kanců není náhodná, ale je výsledkem celého komplexu opatření realizovaných plemennou knihou Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě v úzké spolupráci s oprávněnými osobami a šlechtitelskými, prioritně nukleovými chovy.
Ing. Čestmír Pražák, CSc., RNDr. Věra Jelínková, CSc., Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Praha
