„V chovu skotu procházíme nyní složitým obdobím,“ řekl při zahájení 12. členského shromáždění Svazu chovatelů českého strakatého skotu jeho místopředseda Stanislav Studený. „A právě v této době je potřeba notná dávka optimismu a předsvědčení, že naše zemědělství a s ním neoddělitelně i chov českého strakatého skotu budou prosperovat i po vstupu České republiky do Evropské unie.“
Svaz chovatelů českého strakatého skotu registruje nyní v plemenné knize 1291 chovů s celkovým počtem 196 587 krav českého strakatého plemene, tj. o 23 chovů méně než v roce 2001. Oproti kontrolnímu roku 2000/2001 klesl rovněž počet ukončených normovaných laktací, a to o 11 772 krav na úroveň 199 179 uzávěrek Potěšitelný je naopak nárůst průměrné užitkovosti, která se oproti loňskému kontrolnímu roku zvýšila u českého strakatého skotu o 293 kg (5579 kg mléka) a u montbeliarde dokonce o 350 kg (7054 kg mléka).
„Je velmi reálné dosáhnout v průběhu tří let průměrné užitkovosti celé populace 6000 kg,“ komentoval výsledky kontroly užitkovosti ředitel svazu Ing. Jaroslav Vetýška, CSc. „Již dnes existuje hodně chovů, ve kterých se meziroční zvýšení užitkovosti pohybuje mezi 500 až 1000 kg. Na druhé straně se ovšem v chovech s průměrnou užitkovostí pod 5000 kg vyskytuje téměř 35 % dojnic, a to je příliš velké číslo.“
O poznatky z bavorského chovu fleckvieh se přijel do Větrného Jeníkova podělit dr. Christian Stockinger ze Zemského ústavu zemědělské ekonomiky v Mnichově. V Bavorsku je registrováno 60 000 chovatelů dojeného skotu s celkovým počtem 1,37 miliardy dojnic a roční produkcí 7,1 miliard kg mléka (25 % z celkové produkce SRN). Průměrná velikost podniků činí 22 krav s mléčnou kvótou necelých 120 000 kg. Na rozdíl od České republiky je v podnicích s počtem více než 50 krav chováno pouze 10 % dojnic. Podle slov dr. Stockingera se zvláště v posledních deseti letech vyprofiloval rozdíl mezi holštýnskou a fleckvieh populací skotu. Průměrná užitkovost fleckvieh dosahuje 7000 kg mléka při mezidobí 390 dní, u holštýna je 8300 kg při mezidobí 401 dnů. Tržby jsou u fleckvieh vyšší, pokud jde o výkrm telat i vyřazené krávy (rozdíl mez nákupní cenou telete z výkrmu je až 170 eur/ tele a rok ve prospěch fleckvieh), holštýnská populace má vyšší tržby za mléko. V posledních několika letech hospodaření v systému kvót je rovněž zřejmé, že s rostoucím objemem mléčné kvóty se zvyšuje i míra zisku farmáře.
Závěr shromáždění byl věnován diskusi k předneseným přípěvkům. Hlavními tématy byla především obhájení našich požadavků v oblasti kvót pro zemědělskou výrobu, a to nejen pro chov skotu, ale i pro ostatní druhy hospodářských zvířat. Do budoucna je cestou k úspěšnému a konkurenceschopnému chovu rovněž snižování nákladů zemědělského podniku, s čímž velmi úzce souvisí zejména zlepšení reprodukce a zdravotního stavu v chovech.
