Malí přežvýkavci - ovce a kozy - se poslední dobou dostávají do popředí zájmu chovatelů hospodářských zvířat nejenom jako nejlepší, nejlevnější a ekologická „sekačka na trávu“, ale i jako vítaný zdroj zdravého mléka a chutného masa. O stavu a vývoji tohoto odvětví v postkomunistických státech a Evropské unii debatovali odborníci v minulém týdnu na II. mezinárodním setkání chovatelských svazů ovcí a koz v Rovečném.
Zahájení a úvodní referáty poskytly především praktické informace cenné pro každého chovatele ovcí a koz, včetně charakteristiky dotací používaných v unii a využití programu Sapard pro rozvoj zemědělství a venkova. Tato problematika je velmi aktuální s přihlédnutím k faktu, že ve dnech 20. – 21. června proběhne v Praze zasedání národní výběrové komise pro program Sapard.
Situace u sousedů
„Strasti a slasti“ chovu malých přežvýkavců na Slovensku přiblížil předseda Zvazu chovatelov oviec a koz Ing. Jarolím Augustín. Na Slovensku je chov ovcí tradičním odvětvím, ke kterému mají místní obyvatelé zvláště vřelý vztah. Propočty Evropské unie uvádějí dvě až tři ovce na hektar trvalých travních porostů v průměru členských zemí. Podle slov ing. Augustína je tedy překvapující, že při národní výměře asi 850 000 ha TTP se na Slovensku chová pouze 350 tisíc kusů ovcí. Z tohoto počtu je 220 tisíc bahnic, z nichž se 150 tisíc využívá na produkci mléka a zbytek na maso. Kvóty stanovené Evropskou unií pro Slovenskou republiku se dokonce pohybují ještě níže – na hranici 238 tisíc kusů. Ing. Augustín k tomu dodává: „tento přístup se nám zdá nelogický a diskriminační.“
V současné době se na Slovensku chová několik plemen ovcí: především zušlechtěná valaška, cigája a merino, pro produkci masa se zde zabydlela plemena suffolk, oxford down, charolais a ille de France. Odbyt ovčího mléka probíhá podle slov ing. Augustína bez problémů, přestože klesá domácí spotřeba z důvodu snížené koupěschopnosti obyvatelstva (pro srovnání: 1 kg bryndzy stál v roce 1990 kolem 35 Sk a dnes okolo 150 Sk). „Trh s ovčím masem naproti tomu neprobíhá ideálně, jeho spotřeba se stále drží na minimu oproti ostatním evropským státům“, uvedl předseda ZCHOK.
Slovinský chov ovcí
Ve Slovinsku je nejrozšířenějším plemen jezersko-solčavská ovce, dnešní stavy se pohybují kolem 100 000 ovcí a 30 000 koz, požadavek při vstupu do EU je ze strany Slovinska 400 000 ovcí a koz. Svaz chovatelů ovcí a koz zde byla založen v roce 1966 a nyní sdružuje 25 družstev, které se chovem tohoto druhu hospodářských zvířat zabývají. V kontrole užitkovosti je zapojeno 1200 ovcí a 920 koz. „Slovinsko má pro chov ovcí velmi dobré podmínky, sever země tvoří alpská oblast a západní pobřeží vápencová pohoří, tedy krasová oblast,“ uvedl předseda jednoho z družstev Ivan Seljak. „Před druhou světovou válkou tvořily z neobdělávané půdy 65 % pastviny a 35 % lesy, dnes je to přesně naopak. Z obdělávané půdy se pak ročně přibližně 10 % konvertuje na TTP.“
Pro zúčastněné chovatele bylo rovněž velmi zajímavé rozdělení dotací pro chov ovcí a koz ve Slovinsku: na ovce masných plemen činí dotace 470 Kč/kus a rok, ovce dojných plemen a kozy dostávají 400 Kč/kus a rok. Dotace jsou rovněž přidělovány na údržbu TTP, v horských oblastech je to 2500 Kč/ha/rok, v nížinách potom 1600 Kč/ha/rok. V oblastech, kde se vyskytují vlci a medvědi, je základní dotace zvýšená ještě o 900 Kč/ha/rok, o dalších 1200 Kč/ha/rok dostane farmář více, je-li půda obhospodařovaná ekologicky. Průměrná cena za jehně ve věku 100 dní a hmotnosti 30 až 35 kg je v přepočtu 75 Kč/kg ž. hm.
Ovce a kozy u nás
O zkušenostech „drobnochovatelů“ ovcí a koz pohovořili manželé Dobrovolní z Dvoru Ratibořice na Moravě. Začátky jejich podnikání nebyly jednoduché, v roce 1992 opustili Prahu a vydali se napospas zemědělské výrobě. Rozhodování jim usnadnily restituce a navrácení majetku po předcích. Budovy převzaté po JZD však byly zdevastované a tak přišla na řadu rekonstrukce. Z rostlinné výroby najdeme na pozemcích manželů Dobrovolných pšenici potravinářskou i krmnou, ječmen, oves, hrách, řepku, pohanku a nepříliš tradiční amaranth. Na jedenadvaceti hektarech luk a pastvin v bohužel nedotované oblasti se zabydlelo 70 koz pro produkci mléka a 67 bahnic plemene suffolk pro produkci masa. Investice do chovu koz, které zahrnovaly zejména vybudování dojírny a vybavení mlékárny se majitelům pomalu vrací prodejem výrobků z kozího mléka.
Od roku 1992 se chovu ovcí věnují na farmě ve Valašském Meziříčí i manželé Ondruchovi. Chov začali se zušlechtěnými valaškami, převodným křížením přecházejí postupně na plemeno východofríské (nyní se podíl krve tohoto plemene ve stádě pohybuje mezi 87 až 93 %). Přes zimu chovají Ondruchovi kolem 80 bahnic, z nich potom na jaře vybírají 65 bahnic pro dojení. Chov je orientován na ekologickou produkci mléka, které se zpracovává na sýry. Roční produkce sýra na jednu bahnici se pohybuje klem 30 až 32 kg.
Základ krmné dávky tvoří v letním období pastva, v zimě seno. Jadrné krmivo se přikrmuje pouze na dojírně kvůli fixaci v množství 50 gramů pšeničných otrub na bahnici. „Domníváme se, že při vstupu do EU nás očekávají těžkosti i v otázce zpracování mléka,“ ukončili svůj příspěvek majitelé farmy. „Budeme patrně muset předělat sýrárnu, aby splňovala požadavky EU, které se nám ovšem zdají značně přísné a sami jsme viděli, že se příliš nedodržují ani ve stávajících členských státech EU.“
