Vybavit si provoz moderní technologií nejvyšší úrovně za přijatelnou cenu, to je sen každého podnikatele. Ne vždy se ale vyplní. V případě Zemědělského družstva Doubrava se sídlem v Haňovicích k realizaci ideální představy došlo.
O rekonstrukci, která se povedla
Vybavit si provoz moderní technologií nejvyšší úrovně za přijatelnou cenu, to je sen každého podnikatele. Ne vždy se ale vyplní. V případě Zemědělského družstva Doubrava se sídlem v Haňovicích k realizaci ideální představy došlo. „Přiznávám, že jsem se zpočátku hodně bál. Totálně rekonstruovat stáj za plného provozu a bez snížení stavu zvířat, to jsem pokládal za neproveditelné,“ říká místopředseda představenstva zmíněného ZD František Hodina. „No a jak teď sami vidíte, vyšlo to.“
Družstvo hospodařící na 2383 hektarech zemědělské půdy ve dvou lokalitách na Moravě (u Litovle a v Dětřichově nad Bystřicí) se v nedávné době muselo definitivně rozhodnout: chceme se dál živit mlékem, nebo ne? Odpověď „ano“ zazněla z více důvodů, ale podmínka pro pokračování podnikání v tradiční komoditě byla jediná a skládala se ze dvou slov - ekonomika výroby.
„Napsané to vypadá velmi jednoduše. Museli jsme dostat výrobní náklady na litr mléka pod jeho realizační cenu. Vsadili jsme proto na zjednodušení a současné zlevnění produkce. Rekonstrukce stáje pro 600 dojnic nám potvrdila, že jsme se vydali správnou cestou. Proti prosinci 2003 se navíc zvýšila dodávka mléka na kus a den o víc než tři litry a to je snad nad všechny obsáhlé komentáře,“ tvrdí Hodina.
Zásah v pravou chvíli
ZD Doubrava hledalo nejsprávnější řešení dlouho, exkurze po farmách v České republice trvala rok. „Nakonec jsme měli k dispozici tři návrhy. Vybrali jsme si ten od společnosti BD Tech, protože byl nejucelenější, nejkompletnější. Přestavba začala loni 3. června, předávací protokol má datum 26. listopadu a přesně půl roku po odstartování projektu jsme už jeli naplno v nových podmínkách,“ pokračuje místopředseda a chválí BD Tech za velmi solidní přístup: „Byli stoprocentní. Nic neošidili.“
Na realizaci rekonstrukce, která stála 17,848 milionu korun, se dále podíleli Lipp CZ z Pelhřimova, Pare Brno a SOK Třebíč. A samozřejmě finanční ústav, v tomto případě Waldviertel Sparkasse se sídlem v Jindřichově Hradci
Velkokapacitní kravín z druhé poloviny 70. let minulého století byl původně projektován na kejdové hospodářství a postupem času měl čím dál tím víc provozních starostí. Jak upřesňuje František Hodina, družstvo například nemělo dostatek slámy do boxů a problémy s lisem, rozmetadly nebo vysokou potřebou pracovníků (ale jen v určité době) se kumulovaly. Pak už bylo třeba zasáhnout.
Jak nezmizet
z mapy úspěšných
Současnou podobu produkční stáje označil místopředseda ZD Doubrava za „převratnou“. Ing. Petr Čihák (BD Tech) stručně vypočítává to, co všechno se změnilo. „Interiér stavby je kompletně přeprofilovaný, rozměry hnojných a krmných chodeb lze označit za luxusní. Instalovaná hrazení jsou kompletně v pozinku. Šířka ustajovacích míst je rovněž komfortní, podle norem pro velký tělesný rámec holštýnského plemene. V boxech jsou použity matrace kanadského systému De Boer. Hydraulické lopaty Kentaur (stěrače kejdy) mají variabilní rychlost posunu v jednotlivých chodbách podle reálného času, samozřejmostí je třístupňová kontrola bezpečnosti krav. Prevenci tepelného stresu dostal na starost systém Schaefer, přesněji 112 ventilátorů o průměru přibližně jeden metr.“ Dodejme ještě, že stáj je otevřená ze tří čtvrtin na bočních stěnách a osazena sítěmi a plachtami.
Rekonstrukci kejdové hospodářství vyřešil BD Tech dodávkou nových čerpadel s řezacím kolem a výkonem kolem 60 litrů za vteřinu do 12 % sušiny v kejdě. Zcela nevyhovující dřevěné kejdové nádrže byly vyměněny za plechové s nerezovou vložkou (Lipp).
Stáj s černobílou „posádkou“ 544 holštýnek tedy splňuje zcela jistě jednu ze čtyř podmínek vedoucích k ekonomické úspěšnosti provozu – a tou je odpovídající technologie. Když přidáte i optimální zdravotní stav zvířat, vysokou kvalitu obsluhy a správnou krmnou dávku, měli byste mít reálnou šanci nezmizet z mapy dobrých zemědělských podniků této země. Alespoň v Zemědělském družstvu Doubrava jsou o tom přesvědčeni.
