Obsah škrobu a jeho význam u silážní kukuřice

Kukuřice představuje v podmínkách českého zemědělství dominantní plodinu, co se výnosu energie z jednotky plochy týče. Uplatňuje se v podobě siláží pro výživu přežvýkavců a ve formě upraveného zrna v krmných dávkách monogastrických zvířat. Požadavky na pěstování a způsob sklizně kukuřice se tak odvíjejí od fyziologických odlišností trávení zvířat.

Zatímco pro výživu prasat a drůbeže je u kukuřice nejcennější zrno a v něm maximální koncentrace stravitelného a dieteticky nenarušeného škrobu, pro výživu skotu je naopak cenná celá rostlina, tedy nejen škrob, ale i jednoduché cukry, a především hemicelulóza s celulózou, jako zdroj energie pro bachorovou mikroflóru skotu. Abychom dosáhli maximálního výnosu v odpovídajícím strukturálním složení požadovaných živin, je nutné silážní kukuřici sklízet a silážovat v odpovídajícím vegetačním stadiu. Přesně odhadnout, či spíše zvládnout sklizeň a konzervaci kukuřice s maximální produkcí škrobu, při co nejvyšší stravitelnosti a při zachování dietetických požadavků, je mnohdy velmi obtížné. O termínu sklizně silážní kukuřice rozhoduje celý komplex okolností. Nejen zvolený hybrid, který je jen dílčím faktorem, ale také druh a typ půdy, mocnost ornice, celková suma teplot, srážkové úhrny v průběhu vegetace, způsob založení porostů, ale také úroveň výživy a hnojení porostu kukuřice jednotlivými živinami.

Nutriční hodnota 

Nejlepší nutriční hodnotu, zejména vyšší koncentraci energie, menší koncentraci vlákniny mají kukuřičné siláže s obsahem sušiny 28 až 34 % Tyto siláže mají i vyšší obsah BNLV, jejichž hlavní složkou je škrob. Mitrík (2023) ve své publikaci konstatuje, že výnos sušiny u silážní kukuřice kulminuje při sušině 300 g/kg. Z řady sledování a pokusů amerických výzkumníků vyplynuly závěry, že nejvyšší příjem sušiny kukuřičných siláží dojnicemi byl při sušině 280–320 g/kg a u těchto siláží byla současně zjištěna nejvyšší stravitelnost škrobu (94,0 %). Nejvhodnější termín sklizně silážní kukuřice z krmivářského hlediska je označován na konci těstovité zralosti zrna, kdy končí asimilace škrobu v zrnech a kdy je dosažena nejvyšší koncentrace energie v celé rostlině.

Ing. Jan Pazdera, ^1,2

prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,³

Bc. Marek Šulc,²

prof. Ing. Miroslav Juráček, PhD. ⁴

¹Ústav agronomických vied, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre

²KWS OSIVA, s. r. o.,

³Mendelova univerzita v Brně

⁴Ústav výživy a genomiky, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre

Celý článek najdete v Našem chovu 3/2024.*