O tom, že zemědělství hraje nezastupitelnou roli v tvorbě krajiny a ochraně životního prostředí už u nás nikdo nepochybuje. Byla by ale chyba, chápat dopady zemědělské produkce na životní prostředí jen v lokálním měřítku. Zemědělci mohou významně přispět i v boji proti globálnímu oteplení.
Lidskou aktivitou se atmosféře hromadí plyny, které brání vyzařování nadbytečného tepla ze Země. Naše planeta se tak mění v obrovský skleník. Pod „plynovým poklopem“ skleníkových plynů se Země pomalu ale jistě ohřívá. Vysokohorské a polární ledovce tají, dochází k prudkým výkyvům počasí. Za hlavní „skleníkový plyn“ je považován oxid uhličitý vznikající spalováním uhlí, plynu a ropných produktů. Ještě mocnějším skleníkovým plynem je metan, který produkuje ve velkých objemech zemědělství. Metan zadržuje teplo v zemské atmosféře třicetkrát účinněji než oxid uhličitý.
Největším zdrojem metanu jsou zavodněná rýžoviště, ale i chov hospodářských zvířat k produkci tohoto skleníkového plynu přispívá. Zvířata produkují metan při trávení činností některých bakterií. Australští vědci vyvíjeli deset let vakcínu, která by činila ovce a skot odolnými vůči některým mikroorganismům produkujícími metan. Vedoucí výzkumného týmu Rob Kelly nyní oznámil, že vakcína je připravena k testům na větších zvířecích populacích.
Vakcína by neměla narušit děje probíhající v bachoru a neměla by se negativně odrazit na zdraví nebo užitkovosti zvířat. Produkce metanu očkovanými zvířaty by ale měla klesnout o 20 %. To není v australských poměrech málo. V této zemi se chová 114 milionů ovcí a 27 milionů kusů skotu a ty produkují ročně množství metanu, které se z hlediska „skleníkového efektu“ rovná produkci 60 milionů tun oxidu uhličitého. Metan tvoří 14 % všech skleníkových plynů, které se dostávají do ovzduší nad australským kontinentem. Ale na Novém Zélandu se podílí metan na produkci skleníkových plynů plnou polovinou. Je zřejmé, že nad novou možností k omezení produkce metanu hospodářskými zvířaty nelze jen tak mávnout rukou.
