Ing.Adolf Neuman hospodaří v Okřešicích u Třebíče v nadmořské výšce kolem 450 metrů. Celkem chová 900 kusů skotu a 150 prasnic, všechna selata vykrmuje. Kromě produkce mléka je jeho podnik známý především díky realizaci odbytu vykrmeného skotu. Na většině chovatelských výstav měli návštěvníci možnost ochutnat steaky z býků plemene Charolais z okřešického chovu. Chovatel dodává kvalitní hovězí maso do hotelů a restaurací v Praze i Brně.
Ing. Adolf Neuman pochází ze zemědělské rodiny z Okřešic, v osmdesátých letech pracoval v JZD Čechtín jako hlavní zootechnik. Při transformaci všichni požádali o majetek a na základě svobodného rozhodnutí se začali znovu spojovat. Adolf Neuman si smluvně pronajal od vlastníků pozemky a mrtvý a živý inventář. Od nově vzniklého ZD Podskalí, jehož je také členem, nemovitosti v Okřešicích a Budíkovicích. Nyní obhospodařuje 1300 ha zemědělské půdy. Toho je 1042 ha orné, 245 ha luk a zbytek jsou ostatní plochy. Na orné půdě pěstuje obilí, krmné plodiny, len a brambory. Část zatravnili a pasou během roku kolem 400 kusů skotu, trvalé travní porosty činí celkem téměř 40 % zemědělské půdy. Musí rovněž vyrobit senáže (travní jetelotravní a jetelové), které ukládají do vaků a kukuřici na siláž do žlabu. Rostlinnou i živočišnou výrobu provádějí intenzivně, proto směřovali většinu investic do techniky a chovu dojnic. „Objemné krmivo chceme mít kvalitní,“ potvrzuje chovatel.
Kříženci v kurzu
Z celkového počtu 900 kusů skotu je 340 dojnic a 25 krav plemene charolais, zbytek jsou jalovice, telata a plemenní býci. V chovu dojnic využívá Adolf Neuman převodné křížení holštýnem a to v červené i černé barvě. Krávy českého strakatého plemene, které dobře dojí, udržuje v čistokrevné plemenitbě. V loňském roce dojnice dosáhly průměrné užitkovosti 6700 kg mléka. Letos však očekávají nárůst díky kvalitnímu objemnému krmivu. „Do siláží i senáží jsme použili konzervanty což je poznat na zvýšeném příjmu krmiva a následně na výši užitkovosti.“
Chovatel provozuje vlastní výkrm. „Část dojných krav, které se přebíhají připouštíme přirozenou plemenitbou masnými býky,“ vysvětluje Adolf Neuman „a chceme tento systém využívat ještě ve větší míře.“ Nyní zkouší inseminovat sexovaným semenem. To by jim do budoucna umožnilo asi 40 % stáda (holštýnských krav) – kvalitních plemenic – využít pro produkci jaloviček a zbylých 60 % inseminovat belgickým modrobílým (tito býci jsou méně vhodní pro krytí přirozenou plemenitbou) a dokrývat býkem plemene charolais. „Kříženci holštýnského plemene s belgickým modrobílým mají výbornou masnou užitkovost.“ Odbyt masa z kříženců je větší než stačí chovatel uspokojit: „Zájem je velký, mohli bychom prodávat i víc. Kupovali by především zákazníci z hotelů a restaurací.“
Začínali s vlastní porážkou
Těsně kolem roku 1989 začali, tehdy ještě v bývalém JZD provozovat vlastní jatka. Ta však nyní nesplňovala zvyšující se hygienické a veterinární předpisy a Adolf Neuman se musel rozhodnout zda s jatečným provozem skončit, nebo do něj investovat. Rozhodnutí neinvestovat napomohl zcela jistě i fakt, že nedaleko u Velkého Meziříčí v Petrávči vyrostl zcela nový jatecký provoz se kterým začali spolupracovat. Všechna zvířata poráží nyní na těchto jatkách.Úpravu a distribuci provádějí potom ve vlastní provozovně. Týdně si nechají porazit tři až pět kusů hovězího dobytka a přibližně třicet prasat. Část rozbouraného masa prodají ve vlastní prodejně v Třebíči, část zpracují ve vlastní vývařovně a zásobují i další prodejny nebo jídelny.
Zákazníci z pražských restaurací a hotelů pak odebírají maso z kříženců s masnými plemeny a čistokrevných masných kusů.
Kvalita masa
Rozhodnutí o zpracování vlastního masa padlo počátkem devadesátých let. Díky poptávce z pražské restaurace odjel vedoucí jatek do Francie, kde mohl vidět jak maso bourají a upravují. Nabyté zkušenosti potom uplatnil v podnikové provozovně. Nejprve dodávali pouze do jedné restaurace. Kvalita si však našla i další zákazníky a zájem vzrůstal. Dvakrát týdně si proto musí v Okřešicích přivstat, aby kolem čtvrté či páté ranní hodiny odeslali vykrmená zvířata na jatka. Zvíře je v krátké době poraženo a tím dochází k minimálnímu stresovému účinku. Díky tomu zůstává ve svalech dostatek glykogenu, důležitého faktoru pro proces zrání masa. Zchlazené hovězí čtvrtě a vepřové půlky ještě týž den odpoledne nebo večer skládají v Okřešicích do chladírny. Hovězí maso zraje minimálně týden, pokud jej dodávají na steaky je doba zrání delší než 14 dnů. Zralé hovězí se potom dodává vakuované. Velikost balíčků se řídí požadavkem zákazníka.
Výkrm záleží na krmení
Vykrmené býky porážejí ve věku 15 až 18 měsíců. Podle Adolfa Neumana je maso chuťově vyzrálé již ze zvířat starších jednoho roku. Když je dobrý přírustek dosahují býci ve věku 16 měsíců hmotnosti 600 až 700 kg. Průměrný denní přírustek býků Charolais se pohybuje od narození do porážky zpravidla nad 1,3 kg. Běžný je i denní přírustek u býků ve výkrmu kolem 2 kg.
Mladé býčky plemene charolais na pastvě přikrmují jádrem ze samokrmítka, jde o směs mačkaného ovsa s ječmenem za stálého přístupu k minerálnímu lizu a k čisté pitné vodě. Příkrm mají k dispozici i mladé jalovičky, které nejsou ještě pohlavně vyspělé a jsou pohromadě s býčky. „Když je však kvalitní pastva telata ani na příkrm nejdou. Je ale nutný protože i při zhoršeném počasí musí mít telata plynulou kvalitní výživu. Nemůžeme mluvit o masném plemenu, když nevyužijeme jeho růstovou schopnost, to znamená, aby byl kus poražen do osmnácti měsíců věku a přitom ve slušné váze, i přes osm metrických centů.“
Na farmě však kromě výkrmu produkují i plemenná zvířata. Krávy plemene charolais inseminují prověřenými francouzskými plemeníky. Ročně projde průměrně tři až osm býčků odchovnami plemenných býků. O kvalitě chovu svědčí ocenění, která si Adolf Neuman přivezl z výstav. Například v roce 2001 z národní výstavy masných plemen skotu v Praze a z Třetí speciální výstavy CHAROLAIS 2002 v Litomyšli.
Práci mají i psi
Od jara do podzimu se pase v okolí Okřešic kolem čtyř set kusů zvířat. Jsou to všechny jalovice, zaprahlé dojné krávy a masné krávy s telaty. Navíc se pasou také dojnice které je třeba dvakrát denně zahnat z pastvy na dojení. To je úkol pasteveckých psů plemene Border Collie. „Dojnice jsou ve dvou stádech o sedmdesáti kusech a psi je často zahánějí z pastvy i sami. Také je používáme na veškeré manipulace s dobytkem na ostatních pastvinách,“ dodává spokojeně pan Neuman. Psy má v péči dcera pana Neumana – Mája, která je také na práci připravuje a cvičí. Nyní mají v Okřešicích chovnou stanici a o štěňata Semišky a Můry je velký zájem. Tito pomocníci nejsou agresivní, naopak jsou dobře ovladatelní a přátelští k lidem. „Ne však každá borderka se hodí na práci s dobytkem. Při koupi štěněte na práci se zvířaty je důležité vybírat podle rodičů. Je třeba seznámit se s přípravou a výcvikem psa. Na psy si musí zvyknout i dobytek, což je za pomoci zkušených psů otázka několika dnů,“ říká Mája.
