Společnost Animo Žatec je specializována na výkrm prasat, drůbeže a chov nosnic. O tom, že v této oblasti patří ke špičce, svědčí nejen podnikové výsledky dosažené užitkovosti, ale také zvyšující se produktivita práce, získávání nových provozů a investice do rekonstrukcí. Ke starostem o úspěch podniku připojil ředitel společnosti ing. Vladimír Petrů také svou aktivní činnost v odbytovém družstvu Agropork a Svazu producentů vepřového, drůbežího masa a vajec.
Jaký podíl má v současné době na trhu s prasaty Agropork?
V letošním roce 2001 bude zřejmě prostřednictvím Agroporku prodáno odhadem 130 000 tun prasat, z přibližně 550 000 tun prodaných ročně v ČR to představuje již téměř čtvrtinu. To je samozřejmě velice dobře. Zatím však profitovali z existence družstva Agropork všichni. Agropork v podstatě vyjednal cenu a stejnou cenu dostali i nečlenové a nemuseli odvádět poplatek do pokladny odbytového družstva. Myslím si, že toto se musí změnit, protože družstvo najde postupem času stálé odběratele ve zpracovatelích a jestliže bude zaujímat u konkrétního zpracovatele pozici velkododavatele, tak by mělo získat určité výhody i v ceně.
V září roku 2000 proběhla členská schůze, kde se jednoznačně domluvilo, že Agropork podpoří myšlenku družstev z první republiky, kterou je pospolitost. Ta spočívá v tom, že už ve čtvrtém čtvrtletí roku 2000, když byla příznivá cena za vepřové, se začalo vybírat 1,20 Kč z každého prodaného kg do družstevní pokladny. Tato částka měla sloužit jako rezerva na nedobytné pohledávky, které by eventuálně členům vznikly. V lednu už z tohoto obnosu dochází k vyplácení prvních pohledávek zemědělců v Masokombinátu Klatovy. Takže naši členové, kteří by normálně přišli o peníze, protože na jatkách byl vyhlášený konkurz a je všeobecně známé, že v těchto případech zemědělec neuvidí ani korunu, dostanou na základě schválených obchodních pravidel ze září 2000 vyplaceno z rezervy Agroporku část pohledávek. Počítá se, že půjde o asi 70 %. Jsem rád, že se družstvo takto rozhodlo. Odbytové družstvo touto pomocí dává výkrmcům určitou jistotu.
Tato strategie bude platit stále? Jakou částku bude družstvo vybírat, aby byla postačující?
Od 1. ledna jsme se dohodli, že se bude vybírat 0,50 Kč z 1 prodaného kg živé hmotnosti prasat. Z této sumy 0,20 Kč jde na běžný provoz Agroporku a 0,30 Kč do rezerv na případné nedobytné pohledávky. Padesátník je minimální sazba, která je potřeba vybírat. Naopak si myslím, že pokud dojde k nějakému třesku mezi masokombináty v Česku během roku 2001 a spadlo by do konkursu více podniků, do kterých Agropork dodává, pak by musela být svolaná členská schůze, a muselo by se vybírat více. Rozhodující je myšlenka solidarity, na které byla postavená prvorepubliková družstva.
Jste rovněž členem Svazu producentů vepřového, drůbežího masa a vajec. Jaký je váš názor na existenci více svazů v této oblasti?
Jsem členem představenstva. Počátkem listopadu loňského roku se pokud jde o svazy začala otáčet karta. Dosud existují vedle sebe dva velké svazy, na tak malou republiku je však zbytečné, aby byla činnost roztříštěná. Snaha docílit spojení je dnes momentálně z obou předsednictev svazů. Předpokládám, že do poloviny letošního roku zůstane pouze jeden, do kterého se přiřadí také svaz producentů. Musí být však vytvořena jiná pravidla, než měl samostatný svaz chovatelů. Jediný svaz pak může zastávat zájmy chovatelů prasat, ať už je to ve vztahu k ministerstvu, v připomínkových řízeních k zákonům nebo dílčím chovatelským záměrům. K tomu samému by mělo dojít u chovatelů drůbeže.
Vstoupí v platnost hodnocení SEUROP. Co se pro vás jako velkovýkrmce prasat změní?
Vyjdu z porovnání let 1999, 2000 a 2001. Cenová maska pro rok 2000 znevýhodnila proti roku 1999 zemědělce o korunu v průměrném zpeněžování. Cenová maska roku 2001 znevýhodní zemědělce zhruba o dalších 0,80 Kč proti cenové masce z roku 2000. Jinými slovy za dva roky jde celkem o 1,80 Kč. I když nás cenová maska znevýhodňuje, souhlasím s jejím zavedením, protože nutí zemědělce, aby dodávali do jatek rovnoměrné partie prasat. Na masokombináty je vyvíjen tlak ze strany obchodních řetězců, aby dodávali zboží ve stejné kvalitě. Jestliže se tomuto trendu nepřizpůsobíme, tak budou řetězce maso v požadované kvalitě dovážet z jiných zemí. O konkrétní podobě cenové masky je však třeba ještě diskutovat.
