Chyby, které uděláme při odchovu telat v prvním roce jejich života, se vždy negativně odrazí na celoživotní užitkovosti. Odchov telat a mladého skotu se orientuje především na pozdější užitkovost, první rok života by tedy měl být rokem plynulého růstu bez výkyvů mezi jednotlivými fázemi odchovu.
Základním pravidlem při odchovu telat by mělo být tzv. pravidlo trojek, které shrnuje nezbytné úkony počínaje prvními třemi minutami života telete a konče věkem tří let, uvedl na Sano sympóziu v Praze odborník na výživu skotu Dr. Peter Gerstädt. Do tří minut po narození musí tele začít bez problémů dýchat a v průběhu prvních třech hodin musí přijmout dostatečné množství kvalitního mleziva. V prvních třech dnech je potřeba důsledně kontrolovat zdravotní stav telete, především onemocnění dýchacích cest a zažívací obtíže. Do tří týdnů po porodu je především nutné nezanedbávat průjmová onemocnění, stanovit, zda jde o průjmy způsobené chybami ve výživě, nebo průjmy virového či bakteriálního původu a zabezpečit adekvátní léčbu.
Přikrmovat senem se nedoporučuje
V průběhu prvních třech měsíců věku je rovněž rozhodujícím faktorem správný vývoj bachoru. „Období sání by mělo být zkráceno na minimum, tele by se mělo krmit především kvalitní mléčnou krmnou směsí a kvalitním starterem s optimálním živinovým poměrem,“ řekl Gerstädt. „Je rovněž třeba opustit zažitý systém přikrmování telat senem během napájecí fáze. Při zkrmování sena dojde sice ke značnému zvětšení bachoru, ale s nízkým počtem poměrně malých bachorových klků, což vede k zažívacím obtížím i k nedokonalému využití živin v pozdějším věku. Telata senem nepřikrmovaná naproti tomu mají bachor objemem menší, ale s velkým počtem velkých bachorových klků. Jedině tak je možné z telete udělat skutečného přežvýkavce.
Poslední „trojka“ se týká tří let věku dojnice. V této době je totiž třeba rozhodnout, zda jde o perspektivní krávu, nebo ji ze stáda vyřadit. „Našim cílem by měla být kráva, která zůstane ve stádě více než čtyři laktace a nadojí více než 35 000 litrů, má dobrý zdravotní stav i dobrou reprodukci,“ uzavřel diskusi Dr. Gerstädt.
Komplexnímu pojetí odvětví chovu skotu se ve svém příspěvku věnoval dr. Ing. Dušan Vaněk, vedoucí katedry chovu skotu a mlékařství na ČZU v Praze. V současnosti jsou podle jeho slov počty kusů skotu plemene H a C v České republice přibližně na stejné úrovni. V nejbližší době se neočekává pokles stavů ani u jednoho z nich. Po revoluci proběhla v naší republice poměrně masivní holštýnizace, producenti mléka se více orientovali na černostrakaté dojnice. Nesmíme však zapomínat, že český strakatý skot dorovnává „ztrátu“ mléka lepšími parametry masné užitkovosti a často i lepším obsahem složek mléka.
Hlavní zásady správného odchovu
Kvalitu odchovu mladého skotu se podle dr. Vaňka nevyplácí podceňovat. O zdárném vývoji každého telete se rozhoduje již v prenatálním období, kdy má na jeho životaschopnost i budoucí užitkovost velký vliv výživa matky a chovatelské podmínky ve stáji. U vysokobřezích krav se chovatel musí řídit několika hlavními zásadami: nepřekrmovat, dostatečně dodávat vitamínovou a minerální výživu (zvláště vitamíny rozpustné v tucích), důsledně eliminovat nekvalitní, zaplísněná krmiva, předcházet stresům a veterinárním problémům atd.
Při porodu samotném musí chovatel zajistit dostatečně velký prostor, dnes se uvažuje o minimální velikosti boxů 9 m². Optimálním řešením je individuální porodní kotec bez průvanu, s kvalitní podlahou a nezávadnou podestýlkou. Po porodu je běžná praxe tele ihned od matky odebrat a dostatečně osušené přemístit do venkovních individuálních boxů – tzv. boudiček. Další, u nás dříve hojně používanou alternativou, jsou profylaktoria. Pokud toto ustájení neprošlo rekonstrukcí, nemůže jej dr. Vaněk chovatelům doporučit.
Neméně důležitou součástí odchovu telat je krmení. V období mléčné výživy se používá mléko nebo mléčné krmné směsi, ke stimulaci rozvoje bachorových klků se stále častěji využívají startéry. Samozřejmostí je přístup telete k nezávadné čisté vodě.
K ustájení telat v období rostlinné výživy jsou nejvhodnější venkovní skupinové boxy, ve kterých může tele využít lože, krmné žlaby s jeslemi a napájecí žlaby. Součástí boxů je přístřešek a zábrany. Tato technologie výrazně přispívá ke snížení nákladů oproti tradičním zatepleným stájím a zároveň snižuje procento zdravotních problémů v chovu.
Nejdůležitější je podle slov dr. Vaňka zajistit návaznost technologie ustájení tak, aby byly telata, jalovice i krávy odchovávány a chovány v jednom typu ustájení – volném. Kvalitní ustájení totiž přestavuje jeden z hlavních vlivů na ekonomickou úspěšnost odvětví chovu skotu.
