Odraz narušené energetické rovnováhy dojnic ve složení mléka

Cílem tohoto příspěvku bylo vyhodnotit vliv negativní energetické bilance (NEB) na složení mléka včetně vybraných mastných kyselin mléčného tuku. Do experimentálního sledování bylo zařazeno celkem 369 dojnic ze dvou chovů, u kterých byly opakovaně odebírány vzorky krve a mléka. První odběr byl proveden v prvních 35 dnech laktace a druhý odběr mezi 36. a 63. dnem laktace. Na základě laboratorních rozborů krve byly dojnice rozděleny do skupin NEB+ (dojnice s NEB) a NEB0 (dojnice bez NEB). Celkem se s NEB potýkalo 21 % dojnic. Největší rozdíly ve složení mléka byly pozorovány během prvních 35 dnů laktace. Dojnice ze skupiny NEB+ měly v tomto období signifikantně vyšší obsah tuku a poměr tuku a bílkovin, vyšší obsah C18:0 a C18:1 a naopak nižší obsah C14:0 a C16:0 ve srovnání s dojnicemi ve skupině NEB0. Tyto výsledky potvrzují významný vliv NEB na složení mléka dojnic v časné laktaci.

Z celkových 369 dojnic se 77 potýkalo s NEB, resp. byly u nich naměřeny hladiny NEMK > 0,6 mmol v prvních 35 dnech laktace. V podniku 1 se NEB vyskytla u 36 dojnic a v podniku 2 pak u 41 dojnic. Pro přehlednost je v grafu 1 zobrazen i procentuální podíl dojnic s NEB (NEB+), který činil za obě stáda 21 %, přičemž mezi podniky se tento podíl prakticky nelišil (20 % v podniku 1 a 21 % v podniku 2). Mnoho předchozích studií, které by se zaměřovaly na monitoring výskytu NEB, bohužel není. Například ve Velké Británii, kde v letech 2006 až 2015 autoři sledovali více než 84 tisíc krav z 1748 farem, byl výskyt NEB u dojnic v prvních 20 dnech laktace 40 % (Marcae et al., 2019). V experimentech, kde byla porovnávána dvě plemena dojených krav, se NEB v prvních dvou týdnech laktace objevila u 20 % dojnic českého strakatého plemene a u 50 % holštýnských dojnic (Štolcová et al., 2021). Více než samotná NEB se sleduje výskyt onemocnění, které s NEB úzce souvisí, zejména pak SCK. Za diagnostický ukazatel pro SCK je považována sérová hladina BHB vyšší než 1,2 mmol/l (McArt et al., 2012). V případě naší studie byl výskyt SCK v prvních 35 dnech laktace nízký a pohyboval se okolo 2 % v obou sledovaných stádech. V práci autorů Macrae et al. (2019), která je popsána výše, byl výskyt SCK v průměru 11,7 % v prvních 20 dnech laktace. V další studii se výskyt subklinických ketóz pohyboval od 2 do 37 % v závislosti jednak na týdnu laktace, přičemž nejvyšší výskyt byl pozorován v prvních týdnech laktace, a jednak na podniku (Mahrt et al., 2015). V našem případě se role podniku nepotvrdila, jelikož se jednalo o podniky s podobným přístupem k řízení chovu, a také oba pochází prakticky ze stejné oblasti ČR.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV QK21010038 a MZE-RO0723.

Příspěvek byl odborně recenzován.

Citovaná literatura je k dispozici u autorů práce.

Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Oddělení chovu skotu

Celý článek najdete v Našem chovu 9/2023.