Cílem tohoto příspěvku bylo vyhodnotit vliv negativní energetické bilance (NEB) na složení mléka včetně vybraných mastných kyselin mléčného tuku. Do experimentálního sledování bylo zařazeno celkem 369 dojnic ze dvou chovů, u kterých byly opakovaně odebírány vzorky krve a mléka. První odběr byl proveden v prvních 35 dnech laktace a druhý odběr mezi 36. a 63. dnem laktace. Na základě laboratorních rozborů krve byly dojnice rozděleny do skupin NEB+ (dojnice s NEB) a NEB0 (dojnice bez NEB). Celkem se s NEB potýkalo 21 % dojnic. Největší rozdíly ve složení mléka byly pozorovány během prvních 35 dnů laktace. Dojnice ze skupiny NEB+ měly v tomto období signifikantně vyšší obsah tuku a poměr tuku a bílkovin, vyšší obsah C18:0 a C18:1 a naopak nižší obsah C14:0 a C16:0 ve srovnání s dojnicemi ve skupině NEB0. Tyto výsledky potvrzují významný vliv NEB na složení mléka dojnic v časné laktaci.
Z celkových 369 dojnic se 77 potýkalo s NEB, resp. byly u nich naměřeny hladiny NEMK > 0,6 mmol v prvních 35 dnech laktace. V podniku 1 se NEB vyskytla u 36 dojnic a v podniku 2 pak u 41 dojnic. Pro přehlednost je v grafu 1 zobrazen i procentuální podíl dojnic s NEB (NEB+), který činil za obě stáda 21 %, přičemž mezi podniky se tento podíl prakticky nelišil (20 % v podniku 1 a 21 % v podniku 2). Mnoho předchozích studií, které by se zaměřovaly na monitoring výskytu NEB, bohužel není. Například ve Velké Británii, kde v letech 2006 až 2015 autoři sledovali více než 84 tisíc krav z 1748 farem, byl výskyt NEB u dojnic v prvních 20 dnech laktace 40 % (Marcae et al., 2019). V experimentech, kde byla porovnávána dvě plemena dojených krav, se NEB v prvních dvou týdnech laktace objevila u 20 % dojnic českého strakatého plemene a u 50 % holštýnských dojnic (Štolcová et al., 2021). Více než samotná NEB se sleduje výskyt onemocnění, které s NEB úzce souvisí, zejména pak SCK. Za diagnostický ukazatel pro SCK je považována sérová hladina BHB vyšší než 1,2 mmol/l (McArt et al., 2012). V případě naší studie byl výskyt SCK v prvních 35 dnech laktace nízký a pohyboval se okolo 2 % v obou sledovaných stádech. V práci autorů Macrae et al. (2019), která je popsána výše, byl výskyt SCK v průměru 11,7 % v prvních 20 dnech laktace. V další studii se výskyt subklinických ketóz pohyboval od 2 do 37 % v závislosti jednak na týdnu laktace, přičemž nejvyšší výskyt byl pozorován v prvních týdnech laktace, a jednak na podniku (Mahrt et al., 2015). V našem případě se role podniku nepotvrdila, jelikož se jednalo o podniky s podobným přístupem k řízení chovu, a také oba pochází prakticky ze stejné oblasti ČR.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV QK21010038 a MZE-RO0723.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Citovaná literatura je k dispozici u autorů práce.
Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Oddělení chovu skotu
Celý článek najdete v Našem chovu 9/2023.
