Strach je v mozku zvířat natrvalo. Zvířata mají skvělou paměť na příjemné a nepříjemné zážitky. Výzkumy mozku potvrdily, že zkušenosti strachu jsou trvale uloženy nesmazatelným způsobem. Ukládají se v části mozku zvané amygdala. V minulosti, kdy zvířata žila divoce, byla napadána predátory. Pokud vznikla zkušenost ze setkání s predátorem, byla nesmazatelně uložená v paměti. Zvíře si pamatovalo místo, i okolnosti takového setkání.
Dnes, u domestikovaných zvířat nahrazuje predátora člověk a stresové situace. Způsob uložení informace je stejný. Zvíře si pamatuje místo a případné předměty (typický oděv ošetřovatele) se kterými je spojená negativní zkušenost, při opětovném pobytu na takovém místě, nebo se stejnou osobou (stejný oděv) se vyvolává vzpomínka na událost a zvíře dostává strach. To může mít velmi negativní dopad na užitkovost.
První zkušenost je ta nejdůležitější
První, negativní, ale i pozitivní zkušenost je nejdůležitější. To bylo potvrzeno při pokusech s krysami. Krysy měly možnost volně navštívit různé chodbičky v pokusném labyrintu. Některé chodbičky byly upravené tak, aby krysu nějak šokovaly. Jiné chodbičky obsahovaly oblíbené krmivo. V chodbičce, kde byla krysa při první návštěvě nějak šokována se navždy vyhýbala. Naopak, neomylně vyhledávala chodbičky s krmivem. Pokud však šok nastal například při páté návštěvě chodbičky, kde bylo předtím vždycky uložené chutné krmivo, krysa strach překonala a chodbičku nadále navštěvovala.
Obdobný princip platí i u skotu. Velmi důležité místo, kde by dojnice nikdy neměla zažívat stres je dojírna. Proto je nesmírně důležité, aby prvotelky měly první zkušenost s pobytem v dojírně příjemnou. První zkušenost má na zvíře velký vliv. Pokud zvíře uklouzne, nebo je popohnána pomocí elektrického biče, vzniká v její „strachové paměti“ záznam spojený s pobytem v dojírně. Při každém dalším pobytu v dojírně se vzpomínka vyvolá a vyvolá komplikace.
Jak bojovat proti stresu
Umožněte březím jalovicím dobrovolnou návštěvu dojírny ještě před otelením. Jalovice při první návštěvě dojírny je přirozeně ostražitá, jedná se o první zkušenost. V tuto dobu může být každá negativní událost nesmazatelně zaznamenaná. Proto je velmi doporučováno, umožnit jalovicím dobrovolnou návštěvu dojírny ještě před porodem.
Pokud chovatel používá uzavíratelné zábrany k fixaci zvířat a následným veterinárním úkonům, mělo by nejdříve dojít k upevnění příjemné zkušenosti spojené s krmením zvířat. Pak je odpor k uzavíratelné zábraně menší.
Jestliže získá dojnice negativní zkušenost poprvé, je spojována s místem, kde byla získána. Pokud se tato zkušenost dostaví později, není už spojována s místem, ale například osobou. Krávy nerozeznávají tváře lidí, ale pach, hlas, výrazné oblečení, nebo určité předměty (injekční stříkačku).
Zkušenosti jsou jako fotografie. Tak například, pokud jalovice získá bolestivou zkušenost od osoby, která byla oblečená do žlutého obleku, bude v budoucnu jakákoliv osoba oblečená v oděvu stejné barvy vzbuzovat strach. Stejný význam platí pro hlas nebo pach.
Francouzské výzkumy potvrdily, že telata, která dostala laskavou péči a měla časný styk s lidmi, vyrostla v krotká klidná zvířata, která se mnohem snáze vyrovnala se zátěží, kterou moderní chov s sebou nese. Ve velkých chovech není možné zajistit takový styk člověka a zvířete. Kompenzace tohoto nedostatku spočívá v tom, že ošetřovatel může před telaty mluvit (například na ně volat). Každopádně je nanejvýš užitečné, když ošetřovatel u telat je klidný, vyrovnaný a laskavý. Větší jalovice by se denně měly setkat s někým, kdo je vlídný a vyrovnaný. Je užitečné, pokud tato osoba má stejný oblek jako dojiči. Při první návštěvě dojírny jalovice zaznamenají stejné oblečení a mají menší strach z neznámého prostředí. Mnohem lepší efekt nastane, když osoby v dojírně jsou navíc laskavé a trpělivé.
Občas je nutné provádět veterinární zákroky, které jsou bolestivé. Je důležité, aby nebyly prováděny v dojírně. Je užitečné, když je takový zákrok provedený na vyhrazeném místě. Zvíře si dobře pamatuje, že ve zbytku ustájení je bezpečno a je stresováno na jediném místě, pouze pro nezbytnou dobu. Pokud je možné, neměli by dojiči používat injekcí. Pokud je to ale nutné, pak by dojič měl změnit své oblečení. Například přehodit přes oděv bílý plášť. Zvíře si bude pamatovat, že mu nic nehrozí, pokud je dojič běžně oblečený.
