V poslední době se řada autorů, nejen u nás, ale i ve světě zabývá problematikou onemocnění končetin a jejich vlivem na produkci mléka, včetně vlivu tohoto onemocnění na celkovou ekonomiku chovu dojeného skotu. Platí, že dobrý zdravotní stav končetin a paznehtů je důležitým předpokladem úspěšnosti chovu.
Onemocnění končetin, hlavně paznehtů, ve stádě vede k narušení pohody pro jednotlivá zvířata (welfare) a v důsledku toho mají výrazně nepříznivý ekonomický dopad pro chovatele. Výše zmínění autoři publikují, že nemoci končetin jsou asi v 90 % případů tvořeny onemocněním paznehtů a kůže, která k nim přiléhá. Typickým projevem, ne však jediným onemocněním končetin je kulhání.
Finanční ztráty jsou spojeny zejména s poklesem mléčné užitkovosti, jehož velikost závisí na stupni bolestivosti probíhajícího onemocnění. Již samotné přerostlé paznehty vedou u dojnic ke snížení produkce mléka asi o 6 %, což z ekonomického hlediska není zanedbatelné. Pokud nastanou závažnější onemocnění paznehtů, pak mohou vzniknout ztráty v poklesu mléčné užitkovosti na úrovni 15 až 50 %. To je z ekonomického hlediska již neúnosné a vedlo by to k celkové likvidaci daného chovu skotu. Pokles mléka je v určitém vztahu k produktivitě zvířete a platí, že pokud je dojnice produktivnější, tím ztrácí více mléka, nejen absolutně, ale také i relativně. Celkové ekonomické ztráty v chovu dojnic jsou závislé také na tom, ve které fázi laktace se onemocnění končetin objeví. Celkové ztráty jsou větší, pokud dojde k onemocnění končetin v období vrcholu laktace než při jejím začátku či konci.
Onemocnění končetin vede také k úbytku živé hmotnosti dojnic.V důsledku těžkého onemocnění paznehtů může denní ztráta živé hmotnosti u dojnice dosáhnout až 1 kg denně. Může vést také k poruchám plodnosti a v důsledku tohoto faktoru opět negativně působí na ekonomiku chovu. Jde především o zhoršení, případně i celkové vymizení příznaků říje a tím k prodlužování servis periody a mezidobí.
Podle existujících statistik patří onemocnění končetin, především však paznehtů, k nejčastějším příčinám předčasného vyřazování zvířat z chovu (vedle zánětů mléčné žlázy a poruch reprodukce) a dosahuje úrovně kolem 7 % z chovaných zvířat. Nemalý ekonomický význam mají pro chovatele i náklady na léčení a ošetřování postižených zvířat, jde o náklady na paznehtáře a veterinárního lékaře, dále o náklady na nadstandardní péči o postižená zvířata. Terapie nemusí být vždy úspěšná a vede k nedobrovolné brakaci především vysokoužitkových dojnic. Rostou náklady v důsledku nákupu nových zvířat atd. Během léčení onemocnění končetin a paznehtů je mléko vyřazováno z dodávek do mlékárny a nelze ho použít pro lidský konzum.
Krávy, které prodělávají onemocnění končetin a paznehtů, více leží v důsledku bolestivosti při jejich pohybu, což vede ke sníženému příjmu krmiva. Tento snížený příjem krmiva se projeví také poklesem mléčné užitkovosti v důsledku menší produkční účinnosti jednotlivých komponentů krmné dávky, včetně živin v nich obsažených. V důsledku tohoto onemocnění dochází k celkové ztrátě živé hmotnosti dojnic a ty celkově slábnou. Onemocnění končetin tak nepřímo bývá důsledkem zvýšeného výskytu dalších zdravotních komplikací, mezi které patří výskyt mastitid, záněty kloubů, proleženiny a otlaky. Z těchto důvodů je tolerovatelná výše kulhání u krav v chovu ( jako cena za vysokou užitkovost) 10 %.
V chovatelsky vyspělých státech, mezi které řadíme USA, Velkou Británii, Francii, Nizozemí, Německo, Dánsko nebo Kanadu, je výskyt kulhání dojnic vyčíslován ve výši 14 až 20 %. V České republice je podle zkušeností výskyt klinických forem onemocnění končetin výrazně vyšší. Mezi chovy však existují podstatné rozdíly. Alarmujícím jevem však také je, že vysoké procento krav, které mají problémy s onemocněním končetin, se přitom neobjevuje pouze v chovech s vysokou užitkovostí.
Příčiny vzniku nemocí paznehtů
Vznik nemocí paznehtů je stejně jako řada dalších onemocnění ovlivněn působením celé řady faktorů a vlivů. Jde tedy o polyfaktoriální onemocnění. Tyto vlivy můžeme podle příčiny rozdělit na endogenního (vnitřního) a exogenního (vnějšího) původu.
Do skupiny vlivů endogenních řadíme vliv chovaného plemene, genetickou predispozici jedince k onemocnění končetin a paznehtů, dopad nepravidelných postojů či patologicky utvářených paznehtů, působení výrůstků kosti paznehtní, ale i věk zvířete, biomechaniku jeho pohybu a řadu dalších faktorů.
Exogenní (vnější vlivy) mají vliv na vznik poruch pohybového aparátu. Tyto vnější faktory jsou však chovatelem snadněji ovlivnitelné. Do této skupiny faktorů patří například působení technologie ustájení, vliv zoohygienických podmínek chovu, kvalita výživy a výskyt metabolických onemocnění, úroveň ošetřovatelské péče a existence účinného systému zooveterinární prevence onemocnění.
Vliv technologie ustájení
Onemocnění končetin se vyskytuje ve všech typech ustájení, tedy jak ve vazném, tak i volném typu ustájení. Hlavní příčinu rozsahu musíme hledat někde jinde.
Vazné ustájení neodpovídá požadavkům na pohodu (welfare) zvířat a řada zemědělských podnikatelů si uvědomuje nutnost přestavby z vazného na volné ustájení, které velmi pozitivně ovlivňuje celkovou ekonomiku chovu. Vazné ustájení nemůže zajistit dojnicím jejich přirozený pohyb, který je nutný pro dosažení optimálních výsledků v oblasti mléčné produkce, reprodukce, ale i celkového zdravotního stavu dojnic. Roštové ustájení také velmi výrazně zvyšuje četnost výskytu onemocnění končetin v důsledku nefyziologického a nepřirozeného zatěžování paznehtů. U vazného ustájení nedochází prakticky v důsledku nemožnosti pohybu zvířat k obrušování rohoviny paznehtu a je nutné to řešit pomocí paznehtáře, který zvyšuje náklady na chov a v důsledku toho negativně ovlivňuje jeho celkovou ekonomiku.
Volná boxová ustájení s betonovými podlahami nám sice zajišťuje pro zvířata dostatečný pohyb a v důsledku toho alespoň částečné obrušování rohoviny paznehtu.
Podlahy ve stájích jsou příliš tvrdé v porovnání s povrchem pastvin. Ten je pružný, absorbuje převážnou část otřesů, které jsou spojené s pohybem, a většinou zajišťuje i dostatečný obrus rohoviny paznehtu. To vede k závěru, že četnost výskytu onemocnění paznehtů a končetin je u zvířat pastevně odchovávaných menší než u zvířat stájově ustájených. Ovšem hladké podlahy ve volném ustájení bývají většinou hladké a kluzké a v důsledku toho jsou příčinou zranění končetin a paznehtů. Hladké betonové podlahy také umožňují přerůstání rohoviny paznehtů. Příliš drsné podlahy zase vedou k nadměrnému obrušování rohoviny, což platí zejména pro nově naskladňované plochy.
Zvířatům by velmi prospělo, kdyby alespoň po část dne měla přístup na suchý písčitý povrch bez větších nerovnosti. Zde dochází k přirozenému čištění a broušení paznehtů. Vzhledem ke konstrukčním řešením kravínů, VK , farem a ekonomické situaci jde o problematické a v současné době nereálné řešení, které by však velmi prospělo našim dojnicím a přispělo v určitém časovém horizontu k lepším výsledkům chovů dojnic v České republice.
Vliv zoohygienických podmínek
Frekvence a výskyt onemocnění končetin a paznehtů je ovlivněn také konkrétními zoohygienickými podmínkami jednotlivých stájí v zemědělských podnicích. Nevhodná hygiena se projevuje například tím, že dojnice stojí a pohybují se ve výkalech (v případě krátkého stání či nedostatečného odklizu hnoje), nebo že dojnice kálejí i do stlaných loží (problematika dlouhého stání). Stály pohyb zvířete v nehygienických podmínkách vede k tomu, že rohové pouzdro paznehtu přijímá vlhkost z moče a výkalů, rohovina paznehtu se následně změkčuje a její snadější poškození usnadní průnik infekčních patogenů do kůže paznehtu. Čím větší koncentrace zvířat, tím se projeví vyšší koncentrace choroboplodných zárodků (zvýšený infekční tlak), které jsou příčinou onemocnění paznehtů. Z tohoto pohledu se jako nejlepší jeví roštová podlaha, následována hladkou a drsnou betonovou podlahou volného ustájení a jako nejhorší se jeví betonová podlaha vazného ustájení. Optimální odkliz kejdy a mrvy by měl být 2x, lépe však 3x denně. Závisí na konkrétní ekonomické situaci a celkové úrovni chovu v jednotlivých zemědělských podnicích.
Vliv výživy a výskyt metabolických poruch
Výživa spolu se šlechtěním a technologií ustájení patří mezi faktory, které nejvíce ovlivňují výsledky chovu dojnic v jednotlivých zemědělských podnicích včetně jejich ekonomické koncovky. Je nutné si však uvědomit, že nezanedbatelnou roli hraje především lidský faktor, jehož význam a hodnota v souvislosti s přechodem z plánovaného hospodářství na tržní výrazně roste. Kvalitní lidský potenciál se stává nedostatkovým a z hlediska podnikových výsledků má nezastupitelný a prvořadý význam.
Nyní se vrátím k problematice vlivu výživy a krmení na onemocnění paznehtů a končetin. Nedostatek, ale i nadbytek jednotlivých živin v krmné dávce je příčinou vzniku řady onemocnění, které negativně ovlivňují ekonomiku chovu jednotlivých plemen prostřednictvím brakace, růstu nákladů na nákup léčiv a veterinární službu, zvýšení nákladů v důsledku pořízení nových zvířat a finančních ztrát v důsledku snížení parametrů mléčné užitkovosti a reprodukce.
Jedním z metabolických onemocnění, které je příčinou onemocnění paznehtů, je bachorová a případně až metabolická acidóza, která je navozena zkrmováním vysokých dávek kyselých siláží s nedostatkem strukturální vlákniny v krmné dávce nebo nejčastěji zkrmováním krmných dávek s vysokým podílem jadrných krmiv (případně jejich nesprávným rozdělením dojnicím během celého dne), které se podávají vysokoužitkovým dojnicím především v prvních měsících laktace a v nichž výrazně stoupá podíl sušiny jadrných krmiv z celkové sušiny krmné dávky.
Tyto změny v struktuře krmných dávek negativně působí na vnitřní (homeostatické) prostředí dojnic a narušují složení jejich bachorové mikroflóry. Roste obsah baktérií tvořících kyselinu mléčnou. Dochází k poklesu bachorového obsahu, což se projevuje rozdílným trávením bílkovin se vznikem histaminu. Dochází k odumírání bachorové mikroflóry, čímž vznikají endotoxiny. Histamin a endotoxiny způsobují poruchy v krvení škáry paznehtní s následným vznikem otoku, krvácenin a nedostatečného krvení škáry paznehtní – tj. schvácení paznehtů – laminitidu.
Kyselina mléčná v krvi také navodí snížení propustnosti cév pro zinek a sulfátové kyseliny, při jejichž nedostatku se netvoří keratin a v důsledku toho se snižuje celková celistvost paznehtů. Ošetření subklinické laminitidy spočívá v provedení funkční úpravy paznehtů. Musí se odstranit veškerá volná rohovina a opracovat defekty rohového pouzdra, především rohového chodidla.
Metabolická acidóza také vede k narušení metabolizmu vápníku a fosforu, které způsobuje osteoporózu, která postihuje také kost paznehtní, na které vznikají výrůstky, které způsobují nehnisavý zánět škáry paznehtní, ale tento narušený metabolizmus je také příčinou prošlápnutí spěnky a rozšíření meziprstní štěrbiny.
Mikrobiální protein je nezbytným zdrojem sirné aminokyseliny methioninu, který je základním stavebním kamenem rohoviny paznehtu. Je nutné tedy při sestavování krmných dávek dbát také na v nich dostatečné množství methioninu, který považujeme za limitující a jednu z nejdůležitějších aminokyselin. Nedostatek biotinu (vitamín H) má nepříznivý vliv na kvalitu produkované rohoviny a podmiňuje rozvoj prasklin paznehtního pouzdra.
Také přebytek proteinů v krmné dávce má negativní vliv, který vede k rychlejší tvorbě rohoviny. Nerovnováha mezi obsahem cysteinu a methioninu v krmné dávce je příčinou měkčí rohoviny.
Nedostatek zinku je příčinou zánětlivých procesů na kůži prstu. Měď, mangan, selen, síra, vitamíny A,E,D se podílejí na procesu keratinizace a tvorbě mezibuněčného tmelu.
Článek zpracoval podle přednášek MVDr. Soni Šlosárkové, PhD. A MVDr. Petra Fleischera, VFU Brno na Sano sympoziu v Brně Ing. Marek Veselý, VÚŽV Praha – Uhříněves
