Letošní rok považuje velká většina zemědělců za nejhorší od roku 1990. Začalo to propadem cen rostlinných a živočišných komodit, které pokračuje až dosud, pokračovalo přes srpnové povodně a zatím končí výraznou nechutí bank poskytovat zemědělcům provozní úvěry.
S velmi nízkou cenou svého produktu a krizí, která celé odvětví potkala, se již téměř jeden rok potýkají i v líhni kuřat BEST Opava, s. r.o.: „Současná cena jednodenního kuřete je na úrovni 7,50 Kč,“ řekl týdeníku Zemědělec spolumajitel líhní Zdeněk Kristián. „Bohužel, ceny se řídí podle výkupní ceny brojlerů i podle ceny v obchodě, a ta je rovněž velmi nízká – 37 až 38 Kč.“ Situaci komplikují i dovozy drůbeže z Brazílie a Číny za ceny, kterým nejsou schopni naši drůbežáři schopni konkurovat. Snahou a zájmem opavské líhně je ovšem situaci přežít, zejména proto, že hlavní činností společnosti je právě zmíněné líhnutí kuřat, jehož kapacita je 32 miliónů ročně, a produkce násadových vajec drůbeže masného typu v počtu 37 miliónů kusů. Provoz líhní zde rovněž není novinkou – kuřata se na stejném místě líhnou od roku 1970, kdy se začalo s kapacitou 12 miliónů kuřat ročně. V roce 1986 došlo ke zvýšení kapacity na 24 miliónů kuřat, v roce 2000 pak na 30 miliónů.
Líhne se čtyřikrát týdně, a to pondělí, úterý, ve čtvrtek a pátek, zbývající tři dny jsou věnovány na dezinfekci a čištění líhní. Podle zájmu odběratelů se líhne Cobb 500, Ross i Hybro, denní produkce je 140 000 kuřat, která z Opavy putují do celé České republiky, na Slovensko nebo do Polska. Samotná společnost žádný výkrm brojlerů nemá. Kuřata svému „mateřskému“ závodu rozhodně nedělají ostudu – za dobu výkrmu 37 dnů do porážkové hmotnosti 1,80 kg je spotřeba krmiva 1,80 kg/1 kg živé hmotnosti a úhyn do 4 %, což jsou špičkové parametry i v porovnání se západní Evropou a Amerikou.
Celkem 80 % násadových vajec pochází z 80 % z vlastních rozmnožovacích chovů, zbývajících 20 % se nakupuje od smluvních dodavatelů.“ještě před rokem byla naše soběstačnost pouhých 30 %, což bylo dlouhodobě neúnosné,“ vysvětluje vedoucí líhní Vladimír Švik. „Proto jsme v loňském roce hodně investovali a vybudovali jsme nové rozmnožovací chovy.“ Další investice směřovaly například do automatizace provozu, ale i do zateplení hal, což v důsledku přineslo podstatné úspory za vytápění.
V opavské líhni ovšem nespatřují světlo světa pouze kuřata masných typů drůbeže. Přibližně před pěti lety se zde totiž vylíhl i nápad, že zkušenosti, které mají s líhnutím kuřat se mohou využít i při líhnutí jiných druhů ptáků, přesněji řečeno pštrosů. „Obraceli se na nás noví chovatelé s dotazy na líhnutí vajec, takže jsme zapřemýšleli a zahájili líhnutí pštrosat přímo u nás. Ročně zde vylíhneme přibližně 300 vajec,“ popisuje další aktivitu společnosti Zdeněk Kristián. Společnost má i kolem 200 pštrosů ve vlastním chovu, záměrem do budoucnosti je produkce mláďat na „domácí dokrm“, ale i přímé zpracování masa, peří a zejména kůže, která je velmi ceněná a ze které by zde měly vznikat například luxusní kabelky.
I přes nepříznivou finanční situaci, se kterou se drůbežáři potýkají, hodlají v BESTu investovat i do budoucna. V plánu je další automatizace provozu líhní, bez které se již moderní provozy zkrátka neobejdou., ale například i zateplení hal, ve kterých jsou rozmnožovací chovy, protože tato střediska jsou v nadmořských výškách kolem 500 m a dobrá izolace je zde jednou z hlavních podmínek nejen ekonomiky chovu, ale i zdravotního stavu hejna. Otázkou pouze zůstává, zda je letošní rok skutečně nejkritičtějším a léta příští přinesou oživení. Doufejme, že ano, ale bez společné snahy a tlaků na změnu poměrů v zemědělství to zřejmě nepůjde.
