Aspektům souvisejícím s používáním organických kyselin při konzervaci bílkovinných pícnin a produktů dělené sklizně kukuřice byl věnován odborný seminář, který v areálu ZD Újezd u Uničova pořádala v březnu společnost Bioferm CZ, spol. s r. o. Ta se specializuje na obchodní a poradenskou činnost v oblasti konzervace krmiv a krmných směsí.
Spolu s nástupem biologických konzervantů se spekulovalo, zda jejich používání nevytlačí do té doby používané chemické prostředky. O tom, že tomu tak není, hovořil kromě jiného jeden z našich předních odborníků na tuto problematiku prof. Ing. Pavel Kalač, CSc., ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Při silážování musíme použít takovou konzervační látku, která zajistí úspěšné okyselení rostlinné hmoty, udrží její aerobní stabilitu a umožní získat siláž, jež bude pro skot chutná a dokáže pokrýt jeho výživové potřeby,“ řekl Kalač. „ Praxe ukázala, že takového účinku nejlépe dosahují směsi chemických látek nebo směsné bakteriální inokulanty.“ Ve svém vystoupení také vyvrátil domněnku týkající se zhoršování zdravotního stavu skotu potlačováním tvorby imunoglobulinů v důsledku konzumace kyseliny mravenčí, nejrozšířenějšího chemického konzervačního přípravku. „Názor na negativní vliv kyseliny mravenčí není nijak podložený. Porovnávali jsme mezinárodní data za období posledních 25 let a nenašli jsme žádné údaje, které by hovořily o škodlivosti kyseliny mravenčí ve výživě hospodářských zvířat. Za sledované období byl zaznamenán pouze jeden případ v chovu ovcí, ale ani ten nebyl příliš průkazný,“ shrnul Kalač.
Zkušenosti s krmením mačkaného vlhkého zrna
O praktické zkušenosti s konzervací, zkrmováním silážovaného mačkaného vlhkého zrna a s technickými prostředky pro tzv. krimpování se v rámci svého vystoupení podělil Ing. František Mikyska z AgroKonzulty Žamberk, s. r. o. Tato společnost jako jedna z prvních přinesla do České republiky technologii mačkání a konzervace vlhkého zrna. „Metoda je určena ke zpracování vlhkého zrna kukuřice, obilovin a luskovin,“ vysvětlil na úvod Mikyska. „Vlhké zrno, zejména kukuřice a ječmen, , se v našich podmínkách sklízí přibližně tři týdny před plnou zralostí, což umožňuje rozložit žňové práce do většího časového úseku. Obecně lze říci, že optimální sušina vlhkého zrna má být v rozmezí 60 až 65 %. Vlhké zrno se namačká, okamžitým chemickým ošetřením se u něj sníží pH a skladuje se v silážních vacích nebo silážních žlabech a věžích stejně jako při silážování běžných pícnin.“ Podle Mikysky je hlavní výhodou této technologie kromě již zmiňovaného rozložení žňových prací lepší ekonomika výroby krmiv, protože odpadají náklady na transport, sušení, šrotování a zapracování do krmných směsí. Při zpracování se minimalizuje riziko prašnosti a následných zdravotních komplikací. „Nezanedbatelný přínos je také ve vysoké aerobní stabilitě a v pozitivním dopadu na výživu hospodářských zvířat. Ošetřené vlhké mačkané zrno obsahuje kromě bypassové energie také lehce přístupnou energii, která zvyšuje produkční účinnost krmných dávek a následně i užitkovost zvířat. Mačkané zrno zlepšuje i strukturu krmné dávky,“ uzavřel Mikyska.
Kompletní program konzervace
Kompletní program konzervace pro silážní sezónu 2004 představil Ing. Tomáš Šerý, zástupce pořádající organizace. „Společnost Bioferm připravila pro letošní sezónu kromě kompletního programu konzervačních aditiv pro konzervaci bílkovinných a polobílkovinných pícnin také ucelený program ke konzervaci kukuřice,“ uvedl Šerý. Seznámil přítomné s jednotlivými přípravky, jejich základními charakteristikami a doporučeními pro jejich použití. „Silážování chápeme jako komplexní systém, v němž je třeba vycházet z aktuálních podmínek. Proto nabízíme jak biologické, tak chemické konzervační přípravky a jsme schopni dodat i odpovídající aplikační zařízení. Jakkoli konzervační látky dokážou kompenzovat určité nedostatky ve složení konzervovaného materiálu, nemohou však nahradit dodržování správných technologických postupů při silážování a odpovědný přístup k výrobě krmiv,“ řekl na závěr Šerý.
Text: pec
