Využití minerálů závisí především na absorpci prvků z přijatého krmiva, přičemž termín „biologická dostupnost“ se obecně používá k popisu absorpce i využití živin. Celosvětově došlo v krmivářském průmyslu k vyladění složení krmiv, a to nejen s ohledem na živinové potřeby zvířete, ale také s cílem minimalizovat znečištění způsobené vylučováním minerálů.
Na trhu je k dispozici mnoho forem minerálních produktů pro využití ve výživě zvířat. Některé jsou nepřesně obecně označovány jako „organické stopové minerály“ na základě skutečnosti, že dotyčné stopové prvky jsou vázány nebo jinak spojeny s organickými molekulami.
Obecně lze termín „komplex“ použít jako označení produktu vytvořeného reakcí iontu kovu s vaznou skupinou nebo ligandem, který obsahuje atomy s volným párem elektronů. V komplexu se ligand naváže na kovový iont prostřednictvím atomů donoru, například kyslíku, dusíku nebo síry. Ligandy, které obsahují pouze jeden donorový atom, se nazývají jednovazné (monodentátní) ligandy. Ligandy, které obsahují dva nebo více donorové atomy schopné vázat se na iont kovu, jsou nazývány dvojvazné (bidentátní), trojvazné (tridentátní) nebo čtyřvazné (tetradentátní) nebo se označují jako vícevazné (polydentátní).
Když se tyto ligandy naváží na kovový iont prostřednictvím dvou nebo více donorových atomů na stejném ligandu, obsahuje vytvořený komplex jeden nebo více heterocyklických kruhů s jedním atomem kovu. Těmto komplexům se říká „cheláty“ (z řeckého chele, což znamená krabí klepeto).
Richard Murphy, Ph.D.
Alltech Bioscience Centre,
Dunboyne, Meath
Irsko
Článek autora naleznete v Krmivářství 1/2021.
