Patnácté narozeniny si připomněla koncem minulého roku společnost ISKA, s. r. o., jeden z největších výrobců a distributorů inseminačních dávek kanců v České republice. První plemeníky od firmy PIC Deutschland dovezla 5. prosince 1992. Loni prodala téměř 160 000 inseminačních dávek, celkem více než 1 500 000 dávek.
V sídle firmy ISKA v Albrechticích nad Vltavou poskytl rozhovor týdeníku Zemědělec její spolumajitel Ing. Milan Štverák.
Co bylo hlavním impulsem vzniku první soukromé inseminační stanice kanců v republice, jíž se začátkem devadesátých let minulého století stala právě ta vaše?
Rozhodující byly informace, že se od roku 1993 mají prasata začít zpeněžovat podle podílu libové svaloviny. Při výběru partnera na dodávku plemenných kanců nám pomohli zaměstnanci z masokombinátu v Plané nad Lužnicí a táborského Agropodniku. Roli sehrály i náhoda a štěstí nevědomých. Po náročném vyjednávání jsme se domluvili na spolupráci s firmou PIC. Ohlédnu-li se, musím konstatovat, že cesta k dnešní podobě společnosti nebyla vždy lehká. Podařilo se nám ale vybudovat firmu, která má dnes díky dobré práci zaměstnanců a partnerství s PIC pevné zázemí na trhu s inseminačními dávkami.
Jaké potíže vás provázely v začátcích?
Hlavně jsme se museli vypořádat s kolísavou kvalitou některých komponentů pro výrobu inseminačních dávek. Proto jsme vypracovali vnitřní směrnice pro kontrolu kvality vstupů i výstupů. Nevyhnuli jsme se neplatičům a dolehly na nás bankroty některých zpracovatelů. Také závislost na dovozu kanců byla zkraje problematická zejména vzhledem k nákazové situaci v zemi původu. Ale celkové klima v chovu prasat bylo zase oproti současnému stavu příznivější.
Co znamenal pro společnost ISKA vstup do Evropské unie?
Realitu. Já jsem rád, žemizí hranice a vztahy mezi lidmi z různých zemí se přesouvají do osobní roviny. Na druhé straně jsme tolik papírů jako v prvním pololetí roku 2004 nepotřebovali a nespotřebovali za předchozích deset let a pokles administrativy je v nedohlednu. Vstup do Evropské unie nám přinesl možnost realizace i za hranicemi. Vyvážíme inseminační dávky do Německa, Rakouska, Slovinska a otevírají se další možnosti. K tomu musíme splňovat legislativu, nároky na kvalitu a hlavně PIC zdravotní program. Dá se říci, že jsme se stali součástí evropského řetězce stanic, které jsou si schopny vzájemně pomoci v případě, že by se některá z nich dostala mimo nastavené zdravotní mantinely. Což je zejména pro zákazníky, kteří investovali do ozdravení chovu, velmi cenná deviza.
Kolik působí na albrechtické stanici kanců a jak sledujete jejich genetickou úroveň?
Nyní máme 91 kanců pěti linií, většinou původem z Náhlova, kde je produkční nukleus společnosti Česká PIC, dále z nukleových chovů PIC ve Francii a v Německu. Tři linie jsou mateřské a slouží k produkci rodičovských a prarodičovských prasniček podle úrovně chovů našich zákazníků. Dvě další linie jsou otcovské. Genetickou úrovní jednotlivých plemeníků se zabývá program PICtraq, což je systém on line PIC databáze, ze které se dají udělat informační výstupy pro potřebu zákazníka, a to produkční, reprodukční a genetické. Sledujeme parametry našich kanců od věku přes indexy, plemenné hodnoty až po specifické genové markery. Evidujeme také výsledky v chovech našich zákazníků a můžeme dělat předvýběr kanečků. Zákazníci zase mohou sledovat parametry našich plemeníků, což na nás více tlačí z hlediska vyřazování kanců z důvodu horšího indexu. Tento systém je ojedinělý.
Jaké jsou zápory vaší práce? Hodláte svou činnost v blízké budoucnosti rozšiřovat?
Motto, že pouze prosperující a spokojený zákazník zaplatí rád, je v současné době nepoužitelné. Naštěstí se nám klienti snaží zaplatit včas a chápou, že reprodukce nesmí být ohrožena případnou nižší kvalitou dávky. Hodláme se i nadále orientovat na zákazníky v České republice a pomáhat jim vybudovat konkurenceschopné chovy v rámci Evropy. Také plánujeme rozvoj vývozu inseminačních dávek v rámci příhraniční spolupráce a potřeb PIC. Mapujeme i možnosti produkce dávek v cizině.
