Během prvních tří týdnů po otelení mobilizují dojnice zásobní tuk. To pak vede k metabolickým problémům, jako je ketóza nebo ztučnění jater. Proto bylo vytvořeno mnoho strategií k omezení této mobilizace. Jednou z nich byla kontrola tělesné kondice při otelení, která by se měla pohybovat od 3 do 3,5. Tento postup nebyl zcela efektivní, protože tuk uložený v okolí ledvin a střev nebylo možné hodnotit. Tento „skrytý“ břišní tuk pak byl příčinou metabolických problémů i u zvířat s přiměřenou tělesnou kondicí.
Suchostojné krávy byly po mnoho let krmeny nad požadovanou úroveň potřeby energie. To platilo především pro období před otelením. Jedním z důvodů byla potřeba adaptace bachorové mikroflóry na vyšší dávku jádra energie po otelení. Dalším důvodem byla kompenzace snížené spotřeby krmiva před otelením. Diety byly bohaté na kukuřičnou siláž a jádro. Tato cesta nevedla k cíli, otelené krávy ztrácely svou kondici a neměly dostatek energetických rezerv na pokrytí jejich potřeby na počátku laktace. Řešením této situace jsou krmné dávky s vysokým obsahem vlákniny a nižší dávkou kukuřičné siláže od zasušení do otelení podle metodiky Goldilock.
Ověření krmné dávky podle metodiky Goldilock
Na naší univerzitě Florida bylo vybráno 93 dospělých dojnic holštýnského plemene. Dojnice byly rozdělené do dvou skupin. Byly krmeny 7 týdnů od zaprahnutí do otelení TMR, která měla po celou dobu stejné složení. První skupina dostávala vysokou dávku kukuřičné siláže. Druhá pak vysokou dávku slámy podle metody Goldilock. Obě diety pak obsahovaly mláto, citrusové výlisky, řepkový šrot, minerálie a vitamíny.
Skupina s vysokou dávkou kukuřice měla během dvou týdnů před otelením dvojnásobný propad příjmu sušiny oproti skupině s vysokou dávkou slámy. Tělesná kondice byla u obou skupin shodná, 3,5 a neměnila se během pokusu.
Obě skupiny pak byly po otelení krmené shodnou krmnou dávkou. Sledování pak trvalo prvních 15 týdnů po otelení. Skupina krmená podle metodiky Goldilock měla během prvních několika týdnů po otelení nižší výskyt negativní energetické balance.*
Zdroj: M. Zenobi, J. Santos, Ch. Staples, Univerzita Florida
Ing. Jiří Kadečka
Článek přináší Náš chov 2/2018.
