V Bělorusku je v současné době nedostatek proteinových komponentů pro výživu zvířat, vzhledem k vysokým cenám dovozových surovin jako jsou sója a živočišné moučky. Vlastní produkce sóji nemůže být v krajinách střední a východní Evropy uskutečněna v požadované míře. Brání tomu nevhodné klimatické podmínky pro její pěstování. V praxi jsou proto hledány další bílkovinné zdroje pro její alespoň částečnou náhradu ve výživě zvířat .
Využití dalších druhů luskovin brání nevyváženost skladby aminokyselin v dusíkatém spektru a hlavně přítomnost alkaloidů, které mají hořkou chuť a působí částečně toxicky (Rubio a kol. 1996, Hill a Pastuszewska 1993). Šlechtitelé se věnují výběru druhů a odrůd, které mají nízký obsah těchto látek tak, aby byly použitelné pro výživu zvířat jako částečná náhrada soje (Brenes a kol 1993). Mezi nimi zaujímá významné místo sladká lupina, která obsahuje vyšší množství dusíkatých látek a má nízký obsah antinutritivních složek (Muzquiz a kol 1989). Při ověřování různých variet semen lupiny bylo zjištěno, že sladká lupina může tvořit až do 30% náhrady soji v krmných směsích pro drůbež bez negativního ovlivnění výsledků růstu (Roth-Maier a Kirchgessner 1994, Teixeira a Dos 1995, Schems-Schargh a kol 1994) a skladby jatečného těla (Gualtieri a Rapaccini 1990, Perez Alba a kol 1990). Nutriční hodnota bývá rozdílná podle jednotlivých variet. Významné je snižování obsahu alkaloidů u šlechtěných variant (Hill a Pastuszewska 1993) což potvrdili (Alloui a kol 1994). Cílem těchto pokusů byl ověřit jednu z variet šlechtitelského programu firmy BPRI u výkrmu brojlerů.
Materiál a metodika
Z nabídky BPRI byla doporučena odrůda sladké lupiny (cv Metel) jako nejvhodnější ke krmným pokusům. Analýzy na výživnou hodnotu a obsah antinutritivnívch látek byly provedeny před zahájením pokusů. Byly vytvořeny 4 skupiny kuřat s podílem pohlaví 1:1.
Četnost skupin byly v Gorki 100 kusů, v Českých Budějovicích 50 kusů ve skupině. Ustájení bylo na hluboké podestýlce za řízených klimatických podmínek a vybavení skupin potřebným množstvím krmítek a napáječek. Pokusy v Bělorusku trvaly 48 dnů v Českých Budějovicích 42 dnů.
Skladbu krmných směsí uvádí tabulka č. 1. V pokusných směsích byla přidávána semena lupiny v množství 10,15 a 20 % jako náhrada části ostatních komponentů u skupin 2,3 a 4. Suroviny nebyly zbaveny slupek, ani tepelně ošetřeny. Základ skladby krmných směsí tvořila kukuřice, pšenice a sojové pokrutiny. Kuřata byla individuálně vážena na začátku a na konci pokusů. Byla vypočtena konverze krmiv a sledována mortalita kuřat během pokusů.
Z každé skupiny bylo vybráno po 6 kuřatech pro zjištění základních jatečných ukazatelů a pro chemicko fyzikální stanovení hodnot v mase. 12 hodin před porážkou byly u skupin vypnuty napáječky. Krmení bylo podáváno do vyskladnění. V mase byl sledován obsah sušiny, bílkovin, popelovin, tuku. Z fyzikálních analýz bylo měřeno pH masa, okap masné šťávy a ztráty vařením. Analýzy byly provedeny podle standardních metod v specializovaných laboratořích univerzit v Gorki a Českých Budějovicích.
Všechna data byla statisticky zpracována. Významnost rozdílu veličin byla testována na hladině P=0,05. Závěrem byla vypočtena korelace mezi vlivem podávaného přídavku a chemickou skladbou masa.
Výsledky a diskuse
V pokusných směsích(skupiny 2-4) bylo pozorováno snížení ME metabolizovatelné energie a tuku při doplňování semen lupiny. Jak je dále patrno z tabulky č.1 zvýšil se obsah N-látek a vlákniny výrazněji u skupin s 15 a 20% doplňků lupiny. Při chemických analýzách krmných směsí bylo zjištěno, že se v pokusných dietách při zařazení lupiny snížil obsah metioninu a relativně se zvýšila koncentrace lyzinu. Zařazení lupiny snížilo nutriční hodnotu pokusných směsí v energii, ale to bylo kompenzováno vyšším obsahem N-látek.
Z tabulky č.2 je patrno, že 10% přídavek semen lupiny poskytlo stejné výsledky v hmotnosti jatečného těla tak i ve spotřebě krmiv na 1 kg přírůstku živé hmotnosti jako u kontrolní skupiny. Kuřata ve 3 a 4 skupině dosáhla v průměru nižší hmotnost a přírůstků hmotnosti 1815 a1799g a horší konverzi krmiv 2,4 a 2,42 kg na 1 kg přírůstku živé hmotnosti. Kontrolní skupina dosáhla 1823 g přírůstku hmotnosti a konverze krmiv 2,38 kg na 1 kg přírůstku živé hmotnosti. Zhoršení výsledků ovlivnilo zastoupení a-galaktosidu v semeni lupiny a podle fyziologie je známo, že kuřata nemají ve střevech produkci enzymu a-galatozidázy. Takto nehydrolyzované sacharidy mohli ovlivnit horší využitelnost živin z pokusných směsí. Dalším vlivem mohla být změna osmotické rovnováhy a přístupnost těchto sacharidů pro intestinální mikroflóru žijící v dalších částech střev( tlusté a slepá střeva) Brenes a kol (1993). Jedním z dalších vlivů mohlo být zvýšení obsahu vlákniny u neloupaného semene lupiny Quersi 1993,Kang a kol 1989), nebo horší dostupnost škrobu luskovin pro mikroorganizmy než škrob obilovin (Mc,Nab 1991). Naše zjištění odpovídají pokusům (Frencesche a kol 1990), který podobné rozdíly zjistil při zařazení 6% lupiny ze skladby krmných směsí. Podle (Quarantelliho 1993) zařazení od 5 do 10% lupiny bílé do krmných směsí nosnic neovlivnilo produkci vajec. U lupinové mouky používal až 15 = bez negativního dopadu na kvalitu a množství vaječné hmoty.Centeno a kol (1990) zjistili, že zařazení až 20% této moučky u vykrmovaných kuřat nemělo podstatnější vliv na přírůstky. ROTH-Mayer a Kirchgessner 1994 zjistili při zařazení lupinové mouky do krmných směsí brojlerů v dávkách do 45% podobné tendence v růstu avšak významné zhoršení konverze krmiv.
Nebyly zjištěny významné rozdíly ve skladbě masa pokusných kuřat. Pouze ve skupině č. 4 bylo zjištěno vyšší zastoupení N-látek, jak je patrno z tabulky č.3.V kontrolní skupině činil obsah 21,9 a ve 4 skupině 22,6%. Naproti tomu Teixeira a Dos (1995) nezjistili významnější rozdíly ve fyzikálních a chemických ukazatelích masa kuřat při zařazení lupiny do krmných směsí.
Souhrn
Výsledky pokusů s novou odrůdou semen sladké lupiny (Metel) ze dvou regionů Běloruska a Čechy u brojlerových kuřat. Jednodenní kuřata byla rozdělena do 4 skupin za standardních podmínek po dobu 48 resp.42 dnů vykrmována pomocí upravených receptur krmných směsí. 1.skupina dostávala standardní směs, v dalších bylo zařazováno 10,15 a 20% šrotu semen lupiny. Na konci pokusů měly pokusné skupiny stejnou a nepatrně nižší hmotnost těla(skupiny 3,4) a stejnou nebo nepatrně horší konverzi krmiv. Na konci pokusů bylo náhodně vybráno po 6 kusech kuřat a měřeny základní fyzikálně chemické ukazatele. U čtvrté skupiny byl zjištěn významný pokles abdominálního tuku a tuku v mase a nevýznamné zvýšení obsahu bílkovin v mase 2,56 a 22,6%- 4 skupina 3,28 a 21,9% 1 kontrolní skupina. Jeví se možnost využít semeno lupiny v krmných směsích brojlerových kuřat až do množství 20% ze skladby směsí bez významných dopadů na základní fyzikálně chemické ukazatele.
Sytko,V.1, Čermák,B.2
1.Katedra živočišné výroby Zemědělská akademie Gorki, Bělorusko
2.Katedra obecné zootechniky a výživy zvířat , zemědělská fakulta JU České Budějovice
