Přežívat můžete dlouhodobě i o chlebě a vodě, že vám však pro váš metabolismus, zdraví a životní pohodu bude leccos chybět, je nasnadě.
Můžeme se stravovat jako vegani nebo vegetariáni, je to docela dobře možné. Zvířata na našich farmách se tak stravují. Prasata, slepice nebo kuřata, všežravci, kterým by vyhovoval příjem pestrého sortimentu krmiv rostlinného i živočišného původu, denně dostávají v krmných směsích sestavených jen z krmiv rostlinného původu a krmných doplňků více než 40 pro ně nezbytných živin, které si sama neumí buď vůbec, nebo v dostatečné míře vytvořit. Směsi pro ně sestavují odborníci pracující s výsledky věrohodných vědeckých prací.
Lidé mají podobné nároky na stravu jako všežravá zvířata. Ale víte, kolik jste vy nebo vaše dítě dnes dostali každého ze 14 vitaminů, nepostradatelných aminokyselin, vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku, chloru, železa, mědi, zinku, manganu, jódu nebo selenu? O každém praseti, slepici nebo brojlerovi ve velkochovu to víme. Zvířata nám pak z toho, co sama dostala, poskytují pestrou nabídku živin v mléce, vejcích, v mase. Když se živíme potravinami rostlinného i živočišného původu, máme-li pestrý jídelníček, nemusíme stále přemýšlet, co nám ještě chybí, nemusíme se příliš zajímat o drahé potravinové doplňky, konzumovat nejrůznější tablety, jejichž nabídka v supermarketech, drogeriích i lékárnách stále roste. Budeme-li potraviny živočišného původu odmítat, budeme se muset velmi pečlivě zabývat tím, co v našem jídelníčku chybí. Ptát se opravdových odborníků, nedat na některé tzv. poradce, kteří radí v televizi nebo na sociálních sítích někdy až úsměvné hlouposti.
Dříve zvířata, v jejichž krmné dávce byla i krmiva živočišného původu, rostla lépe a měla i lepší plodnost, než když dostala stejné množství živin v rostlinných krmivech. Tehdy se říkalo, že krmiva živočišného původu obsahují dosud neidentifikovaný živočišný bílkovinný faktor. Od roku 1948 ten faktor známe, byl identifikován jako kobalamin a nazván vitaminem B12. Rostliny neobsahují ani vitamin A, je v nich jen provitamin beta-karotén, jehož přeměna na vitamin u naprosté většiny lidí i zvířat funguje ve velmi omezené míře. Spolehlivý je naopak zdroj živočišný.
Mláďata všech druhů zvířat a také děti mají největší nároky na výživu v prvém období života. V té době se bez výjimky živí potravou živočišného původu. To je jasný důkaz, že jde o potravu nejkvalitnější, u dětí zvlášť důležitou pro rozvoj mozku. Dospělí lidé ať si sami rozhodují, co budou jíst a co ne, zda budou vegani nebo vegetariáni, je to jen jejich věc. Ale nezapojujte do toho své děti, nechcete-li si někdy vyčítat, co jste jejich kvalitativní podvýživou zavinili.
Nemusíme zrovna jíst maso, pochutnávat si na šunce, svíčkové nebo pečené kachně, můžeme se třeba pochlubit ostatním snobům, jak chutné jsou luxusně drahé smažené larvy hmyzu, protože i to jsou od nedávna hospodářská potravní zvířata. Hmyz se většinou konzumuje kompletně, zatímco např. u kuřat je jatečná výtěžnost přibližně 70 %, a to ještě z jatečně opracovaného těla nekonzumujeme kosti, a někteří ani kůži s podkožním tukem. Tady bychom tedy mohli ušetřit.
Ti, kteří jedí z potravin živočišného původu jen mléko a vejce, by měli přemýšlet, co udělají s krávou nebo slepicí na konci jejich života, zda je pietně pochovají na zvířecím hřbitově, nebo vyhodí do odpadu. A ti, co nejedí ani mléčné výrobky a vejce, aby začali chovat zvířata na ukázku pro děti, aby věděly, jací barbaři byli jejich předci, kteří ty krásné kravičky, jehňátka, prasátka a vykrmená kuřátka jedli. Doufejme, že se to nestane všem, alespoň u nás doma máme rádi zvířata, mňam, mňam ...
Mnozí si vytvořili nové náboženství. Když se sejdou, sdělují si, co kde snědli, co by ještě mohli jíst, jak zdravě žijí, jak si doma na mlýnku melou obilí, vědí, že je výborné jíst je i s povrchovými vrstvami, protože tam je nejvíc vlákniny, a už je nezajímá, že někdy i nejvíce škodlivin.
Hmyz v některé fázi svého života může být potravinou nebo krmivem. Třeba Jan Křtitel se živil kobylkami a medem, tedy hmyzem a produktem hmyzu. Někteří domorodci v pralesích si na hmyzu pochutnávají stále. V EU je od roku 2021 povoleno krmit prasata, drůbež a živočichy v akvakultuře hmyzími moučkami a také moučkami z nepřežvýkavých zvířat. Jen nesmí jít o kanibalismus, prase nesmí dostat moučku z prasete (i když je pro ně kvalitnější) a slepice moučku kuřecí.
Je-li tzv. chovaný hmyz potravním zvířetem, jde o hospodářské zvíře, a jako takové může být krmeno jen krmivy, která vyhovují přísné legislativě, tedy krmivy, která mohou konzumovat i ostatní hospodářská zvířata. Jejich živiny hmyz netráví stoprocentně, vždy je třeba počítat se ztrátami. Pak se ztráty opakují při trávení hmyzu. Proč ho tedy zařazovat do potravního řetězce hospodářských zvířat? Vybudujeme provozy pro výrobu takového krmiva? A co další uhlíková stopa?
Produkovat hmyz jako potravinu živočišného původu by mohlo být smysluplné pro výživu lidí, tam ztráty u meziproducenta, prasete nebo drůbeže, odpadají. My se hmyzem živit můžeme, prasatům a drůbeži však raději dovolme, aby kvalitní krmiva zhodnocovala sama, bez nákladného a zbytečného prostřednictví hmyzu.
prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: zelenka@mendelu.cz
