O příznivých účincích krmné mrkve pro plemenná zvířata, mladá zvířata, jezdecké koně, zvířata v rekonvalescenci apod. naše zemědělská praxe věděla už v minulém století a dobře této skutečnosti také využívala. Pod vlivem úsporných technologií pěstování i krmné techniky se už před lety v přímořských státech (Dánsko, Velká Británie aj.) využívalo dávkové či oplůtkové pastvy na porostech krmné mrkve, především jalovými prasnicemi. Ty, jak známo, bez většího zhoršení užitkovosti tolerují až 8 % vlákniny v sušině krmné dávky.
Podle našich zjištění a srovnávacích pokusů s naší odrůdou ´Táborská žlutá´a novošlechtěncem ČD-DC (s průkazně vyšším obsahem -karotenu a vodorozpustných sacharidů), porosty z jara vyseté krmné mrkve mohou od září prakticky až do zámrzu, příp. na začátku příštího jara efektivně spásat:
1. Jalové a nízkobřezí (asi do 1,5 měsíce březosti) prasnice, případně v příznivém počasí též prasnice se selaty (od 1,5 měsíce věku), prasničky a kanečci (odchov plemenného materiálu do asi 100 kg ž. hm.).
Vhodná plemena pro pastvu: large white (LW,. i naše bílé ušlechtilé), kříženci LW x duroc, LW x meishan, dále přeštické černostrakaté, omezeně landrase. Nevhodná jsou: belgická landrase, pietrain a další plemena masného typu.
Spásání porostů je zvláště vhodné pro ekofarmy, příp. malochovy plemenných zvířat, a to v oplůtcích (ohradách), příp. za použití elektrických ohradníků. Zvířata mrkev spolehlivě „vyberou“, tedy vyryjí, a denní příjem se pohybuje i přes 2 kg kořenů na kus a den.
2. Farmové chovy jelenovitých (daněk, jelen aj.), a dále zvířata v oborách (černá zvěř, mufloni aj.) za předpokladu, že se mrkev vysela do řádků a na podzim se postupně (například v týdenních intervalech) část plochy „nadzdvihne“ podrývákem nebo vyorá pluhem.
V případě ekohospodaření je třeba mrkev vysévat do řádků a jednou až dvakrát zpočátku porosty plečkovat, jinak lze proti plevelům s výhodou používat selektivní herbicidy
Václav Míka, Jan Smrž,
TAGRO Červený Dvůr, spol. s r.o., šlechtitelská stanice,
