20.05.2002 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pastva ovcí a koz v chráněných územích

Příklad spolupráce zemědělců a ochránců přírody

Péče o krajinu je v zájmu každého dobrého hospodáře, který (pokud je opravdu dobrý) musí uvažovat na řadu let dopředu. Neměl by mít při tom na mysli jen okamžitý ekonomický efekt, ale dlouhodobý užitek. Mimo to příroda a krajina mají i účinek estetický a relaxační, který je důležitý zvláště v dnešní „hektické“ době.

Nutnost péče o krajinu potvrzuje Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky, přijatý vládou ČR 17.6.1998. Ke stejnému účelu slouží i programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, které jsou každoročně stanovovány ve formě nařízení vlády. V nich jsou vždy pro příslušný rok m.j. uváděny podmínky pro poskytnutí dotací na údržbu travních porostů a pastevní chov hospodářských zvířat.
Typ krajiny, ve které nyní hospodaříme, je výsledkem činnosti mnoha generací našich předků, kteří rozsáhlé lesnaté oblasti změnili na zemědělsky využitelnou půdu. Tvářnost mnoha územím byla dána a uchovala se do dneška díky dlouhodobé tradici pastvy hospodářských zvířat. Na špatně přístupných místech to byla hlavně pastva koz a ovcí. Paradoxem je, že u nás se snahy o obnovení pastvy, která je mnohdy nejvhodnější alternativou údržby krajiny, případně uchování pozitivních výsledků hospodaření minulosti, dosud velmi často setkávají s nepochopením a odmítáním. Z dosavadních zkušeností víme, že zanechání zemědělské činnosti vede k zarůstání volných ploch křovinami a postupnému návratu k lesu, který je původním (klimaxovým) stavem vegetace na většině území ČR. Po zániku zemědělské malovýroby se na mnoha územích „okrajového“ významu přestalo pást. Za několik desítek let se však ukázalo, že je prakticky neúnosné tato území udržovat pouze sečením bylin a vyřezáváním dřevin, že se zkrátka na nich bez pastvy ovcí a koz neobejdeme.
Na chráněných územích ČR se začala v posledních letech zavádět pastva ovcí za účelem obnovy kvetoucích horských luk na území KRNAP a dále pastva ovcí a koz pro záchranu teplomilných společenstev skalních stepí a sutí, která jsou v naší zeměpisné šířce raritou. Zkušenosti a poznatky vyplývající z tohoto výzkumu a týkající se potravních zvyklostí zvířat, změn druhového složení rostlinného pokryvu a erozivního působení pasených zvířat na botanicky dobře „zmapovaných“ plochách však by neměly sloužit jen k účelům ochranářským, ale mohly by být užitečné při širším uplatnění pastvy malých přežvýkavců obecně.
Řízenou pastvu ovcí a koz na chráněných územích Prahy realizuje od r. 2000 organizace Českého svazu ochránců přírody se sídlem v Říčanech u Prahy. Její finanční podporu a odborný dohled zajišťuje Magistrát hl. města Prahy, odbor ochrany přírody. První rok organizace vlastnila stádo 25 ovcí a 15 koz, v druhém roce (po nákupu dalších zvířat) vznikla stáda dvě, která pastvou „obhospodařovala“ celkem 15 chráněných území v okrajových částech Prahy. Doba pobytu zvířat na každém území se řídila aktuálním stavem porostu, množstvím biomasy bylin a dřevin a velikostí daného území tak, aby byla většina plochy spasena dostatečně. Vzhledem k velké svažitosti se také dbalo na to, aby nevznikla eroze v důsledku tzv. přepasení. Spásaná plocha byla zpočátku vymezována pomocí elektrického ohradníku, ale protože zatloukání kolíků bylo na skalnatém podloží mnohde nemožné, ustálilo se hlídání stáda dvěma pastevci nebo s pomocí psa. Vliv smíšené pastvy ovcí a koz na teplomilné stepní porosty jsme sledovali na několika vybraných maloplošných chráněných územích - přírodních rezervacích (PR) a přírodních památkách (PP). Některé dílčí výsledky zde uvádíme.
Rozborem fytocenologických snímků pokusných ploch na pěti sledovaných územích bylo již po prvním roce pastvy zjištěno, že druhová rozmanitost se na většině hodnocených lokalit zvýšila a obměnila se 1/3 až 1/4 druhů, přičemž intenzita změn počtu druhů byla na jednotlivých územích velmi podobná (tabulka 1). Zjištěné změny ale nelze přičítat jen působení pastvy, tj. odstranění většiny nadzemní biomasy okusem, selektivnosti okusu druhů, sešlapu a hnojivému účinku exkrementů. Výsledky také částečně ovlivnila rychlá obměna jednoletých a dvouletých druhů, která je přirozeným projevem, i když většina druhů rostlin zastoupených ve stepních společenstvech patří k druhům vytrvalým. Významný vliv mělo i abnormálně suché a teplé počasí po většinu vegetačního období v prvním roce pastvy. Doba sledování je však příliš krátká na to, aby bylo možné vyvozovat jednoznačné závěry.
Celkem bylo na pokusných plochách sedmi vybraných území nalezeno 106 druhů rostlin v r.2000 a 125 druhů v r.2001. Téměř všechny zjištěné druhy ovce a kozy v různé míře opásaly. Informace o pěti hodnocených územích, jejich rozloze a výšce porostu před a po pastvě v pořadí, v jakém byly paseny během roku jsou uvedeny v tabulce 2. Vyšší podíl dřevin, vysokých bylin a kvetoucích trav na PP Baba a vysokých bylin a trav na PR Divoká Šárka se odrazil ve větší výšce porostu těchto území jak před pastvou, tak i po ní, neboť zvířata do určité míry okusem „kopírovala terén“. Preference ve výběru druhů závisela kromě smyslových vlastností (chuť, vůně, vzhled, křehkost) i na jejich umístění v terénu, konkrétním zastoupení druhů, fázi jejich růstu a vývinu, pokryvnosti jednotlivých druhů v porostu a jeho hustotě. Výsledkem spolupůsobení těchto vlivů je, že některé druhy, dobře spásané na jednom území, byly na jiném přehlíženy (např.jahodník chlumní, trýzel škardolistý, mochna písečná). V prvním roce pastvy zvířata nevěnovala pozornost 12 druhům, zatímco ve druhém pouze osmi. Byly to druhy buď tuhé a ostnité (máčka ladní, bodlák obecný a pcháče) nebo velmi nízkého vzrůstu (přízemní růžice a drobné sukulenty, semenáčky rostlin do 1 cm, mechy, lišejníky). Opomíjena však nebyla ani kopřiva dvoudomá. Vždy byly dobře paseny trávy a to i krátkostébelné. Zvláště důležité je na těchto územích dobré vypásání ovsíku a trnek, případně růží, které svojí vysokou konkurenční schopností potlačují původní společenstva skalních stepí a sutí. Keře byly opásány až do výše, kterou mohly „vynalézavé“ kozy zvládnout pomocí ohýbání větví (cca 2,5 m). U růží byly paseny pouze lístky.

Z dosavadních poznatků tedy vyplývá, že řízená pastva ovcí a koz je jednou z cest (mnohdy nenahraditelnou), jak odborně a při tom přirozeným způsobem zabezpečit údržbu a obnovu porostů v chráněných, obtížně přístupných, nebo pro současné produkční zemědělství nepříznivých územích.
Jak se v poslední době ukazuje, nalézá pastva ovcí a koz ještě širší uplatnění. Početně omezená stáda těchto zvířat mohou také sloužit ke spásání porostů v městských nebo zámeckých parcích (podobnou myšlenku mají při přípravě farmy na Slánsku) nebo lze pastvu použít i na zcela netradičních plochách (např. v bývalých vojenských prostorech) a zajistit tak jejich údržbu. V současné době se začíná pastvy ovcí a koz využívat i k sociálně - humanitárním a pedagogickým účelům. Příkladem jsou dvě ekosociální farmy na Olomoucku, z nich jedna je již v provozu. Druhá má být ukázkou alternativního ekologického hospodaření udržujícího s minimálními náklady kulturní krajinu. Po svém dokončení, vázaném na sponzorské dary organizací a jednotlivců, by měla poskytnout pracovní příležitost především mladým lidem, kteří z různých důvodů těžko hledají uplatnění ve společnosti.

Text k fotografiím:
 Ovce a kozy v Divoké Šárce
 Nepočetné stádo ovcí a koz tvoří přirozenou součást krajiny
 Kozy dávají přednost okusu dřevin i v pozici „na zadních“
 „Vynalézavé“ kozy dokáží ohnout a opást větve i v jinak nedostupné výšce

Ing. Irena Žáková, Ing. Miloslav Bílek, CSc., Ing. Pavla Bendová
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Dobrý den,jmenuji se Jiří Sláma.Jsem členem asociace soukromého zemědělství v Lounech.Paseme kozy a ovečky v CHKO české středohoří v Bečově u Mostu Ústecký kraj.Bojujeme o uznání Agro lesnického systému hospodaření na pastvinách.Nechceme vyřezávat veškerou vegetaci motorovou pilou.Tak jak to po nás chce SZIF abychom dostaly pozemky do EPIS. Zásadním způsobem tím ničíme krajinu a kozy připravujeme o zimní pastvu a úkryt.
    Jeli to ve vašich silách,podpořte to.Na akademické úrovni za nás lobuje ing. Radim Kotrba z farmového chovu jelenovitých.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down