Masné plemeno skotu charolais chovají ve Francii přes dvě stě let. V Česku má historii teprve patnáctiletou. První dovozy plemenic se datují od počátku devadesátých let. Během tohoto krátkého období se však stalo mezi masnými plemeny nejpočetnější a jeho stavy dál narůstají. Na konferenci, která se konala ve Větrném Jeníkově koncem ledna, se nejen vzpomínalo na první chovatelské krůčky, ale i hodnotilo. Přednášeli tam čeští a francouzští odborníci a chovatelé.
Plemeno charolais je známé ve Francii už od 19. století. Vyznačovalo se rámcem, osvalením a nenáročností. To byly vlastnosti, které jej určovaly jako velmi vhodné pro pastevní chov. K těmto původním přednostem šlechtěním Francouzi přidali i snadnost telení, vysokou růstovou schopnost a mateřské vlastnosti.
„Toto plemeno je naší specialitou,“ pochlubil se Michel Villemagne ředitel Charolais Optimal a dalších dvou společností specializovaných na šlechtění a odbyt plemene charolais. Jde o firmy v majetku kolem 6000 francouzských chovatelů z oblasti Loiry.
Ve Francii chovají čtyři miliony krav masných plemen. Z toho je 1,87 milionu plemenic charolais. Významnou pozici získalo plemeno i v celosvětovém měřítku, kdy se velmi osvědčilo při křížení.
Organizace plemenářské práce
Plemenářská práce ve Francii je založena na chovu čistokrevných stád, inseminaci a selekci, plemenné knize a chovu ve světě. Do plemenné knihy lze ve Francii zapisovat pouze zvířata, která splňují přísné podmínky: známých pět generací předků. „Plemenářský program pro charolais ve Francii začíná u chovatele a končí propagací plemene a masa z něho,“ zmínil přednášející Villemagne.
Mimo Francii existují ve světě dvě plemenné knihy: Full French a Pure Breed. Full French registruje pouze zvířata, která mají původ ve Francii a zařazená v Pure Bred mají jen minimální podíl francouzské krve. Například v Americe je ve Full French 42 tisíc kusů nejvíce v Brazílii) a v Pure Breed 248 000. V evropských zemích kromě Francie je největším chovatelem zvířat plně francouzského původu Irsko. Jinak se velké oblibě těší chov charolais i v afrických zemích (JAR – ve Full French 10 000 kusů).
Šlechtění – náročný program
Patrik Reversé, hlavní šlechtitel charolais z Francie se v Česku těší velké oblibě. Při svých návštěvách radil již mnoha českým chovatelům i posuzoval na výstavách v Česku. Tentokrát na semináři vysvětlil náročný systém šlechtění plemene ve Francii. Získat kvalitního plemeníka do čistokrevné plemenitby nebo pro křížení je během na dlouhé trati mnoha let. (Podrobnosti uvedeme v příspěvku v časopise Náš chov.)
Podobně složitý systém nyní provozují ve Francii i v rámci programu francouzského bezrohého charolais. Výsledkem nákladného šlechtění je například býk Palladin SC. Cílem je získat bezrohá zvířata a přitom neztratit výhody kvality francouzského charolais: osvalení, růstu i mateřských vlastností.
Vylepšení produkce chovu
„Inseminace dává chovateli možnost využít býků zlepšovatelů za účelem vylepšení produkce chovu podle žádoucích kritérií. Je to ekonomicky snadno přístupná forma, kterou může chovatel zlepšit produkční vlastnosti chovaných zvířat nad průměr. Embryotransfer je vyšší, ekonomicky náročnější formou asistované reprodukce, při kterém využíváme nejlepší plemenice v populaci a připařujeme je s nejlepšími býky, přičemž zrychlujeme a zefektivňujeme selekci vybraných produkčních vlastností,“ uvedl na začátku vystoupení dr. Boris Kasatkin. Vycházet se podle něj musí z přesné kontroly užitkovosti, ta je zdrojem informací pro chovatele, tak se určí jaká kritéria, a produkční vlastnosti je třeba v chovu zlepšit. To je důležité pro správnou volbu testovaného býka – zlepšovatele pro každou plemenici, které potom přinese požadované zlepšení.
V chovu je zároveň třeba i vytvořit vhodné podmínky pro úspěšnou inseminaci. V této souvislosti přednášející připomněl dobrý systém ustájení, který musí minimalizovat jakýkoli stres ustájených zvířat. V praxi to znamená dostatečný prostor pro krmení, na odpočívání, sucho, dostatek světla, dostatečnou ventilaci, přiměřenou teplotu, neklouzavé povrchy. Přitom se nesmí zapomenout na prostory pro inseminaci. Krční fixace zvířat se jeví jako nejúčinnější a nejekonomičtější.
Významný vliv na plodnost stáda má výživa. Pro krávy bez telete stačí krmná dávka s 8 % dusíkatých látek (NL) a s teletem 12 % NL. Důležitý je obsah vitamínů A, D, E a minerálních látek vápníku, fosforu a selenu.
Následuje požadavek spolehlivé detekce říje a optimální čas inseminace. Reflex nehybnosti trvá u plemenice okolo patnácti hodin, následuje ovulace (10 až 12 hodin) a vajíčko přežívá dalších deset hodin. Spermie jsou životné v pohlavních orgánech plemenice 18 až 24 hodin. Proto dr. Kasatkin doporučuje jako optimální dobu inseminace zhruba od poloviny období reflexu nehybnosti až do poloviny období ovulace.
O výsledku rozhoduje i správná manipulace s inseminačními dávkami, včetně jejich uložení.
Chovatel má slovo
Posledním francouzským hostem ve Větrném Jeníkově se stal Cyrille Thomas. Chovatel, který se věnuje plemenářské práci, má špičkové stádo a je členem komise pro výběr býků do inseminace. Chov založil v roce 1970 jeho otec. Obhospodařují 115 ha zemědělské půdy, z toho na 82,5 ha pěstují trávu, na 20 ha mají obilniny, na 10 ha pod závlahou kukuřici na siláž a 3,5 ha leží ladem. Celkem 72 krav mají zapsaných v plemenné knize charolais. V chovu využívá z 80 % inseminaci, z 15 % embryotransfer a v pěti procentech přirozenou plemenitbu nazývanou doskok. Při zakládání chovu využíval býky známé i v Česku: Tilla, Agronome, Jiscara, Vifa a další. V současné době pouští například Jumpera, Habita, Nelsona, Le Rebela a Palladina SC. „Snažím se využívat stále býky zlepšovatele,“ tvrdil. Nyní se orientuje na lehkost porodů. „V chovu charolais musí být kráva schopná porodit sama.“ Cílem byla velká rámcová zvířata, lehké porody, vysoká mléčnost krav, nyní se Thomas soustřeďuje na osvalení.
V chovu ve 120 dnech váží býčci v průměru 200 kg a jalovičky 190 kg. Ve 210 dnech mají býčci 335 kg a jalovičky 320 kg. Pokud jde o jatečnou výtěžnost, dosahuje u krav hmotnosti jatečného trupu v průměru 503 kg (v roce 2003) a 493 kg vloni. Průměrná hmotnost krav se pohybuje kolem 950 kg. Ekonomika chovu je postavená na produkci plemenných zvířat.
Zdrojem zisku jsou státní dotace. Na četné dotazy českých chovatelů vyjmenoval zdroje dotací: na masnou krávu (210 eur/kus), na býka podobná částka, na extenzivní hospodaření (40 eur na zvíře s teletem), porážková prémie (okolo 60 eur). Další subvenci získává na zavlažované plochy, obiloviny i půdu ladem. To v součtu představuje profit z jeho farmy. Čeští chovatelé masných krav, kteří neobhájili ani dotaci na masnou krávu, běžnou v evropských zemích, měli o čem na závěr dne přemýšlet.
