Letošní rybářská sezóna akciové společnosti Klatovské rybářství patří mezi průměrné, na český i zahraniční trh dodá přibližně tisíc tun ryb. Vzhledem k tomu, že cena kapra, který v produkci klatovských rybářů převažuje, se už čtyři roky nezvýšila, i když náklady rostou, je stále obtížnější zajistit finanční zdroje na údržbu vodního díla a další investice. Větší opravy rybníků jsou bez finanční pomoci státu téměř vyloučeny.
„Z vlastní produkce ryb se požadované náklady nedají zajistit,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Jaroslav Průcha, předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti. „Například loňská oprava povodní protrženého rybníka vyšla na 13 milionů korun. I když podstatnou část nákladů hradil stát, museli jsme do opravy vložit vlastní miliony, což výrazně ovlivnilo finanční rozpočet firmy. Nákladné opravy se nám nevyhnuly ani letos, investovali jsme zhruba deset milionů korun. V posledních dvou letech je však vidět výrazná pomoc státu. Velké povodně v roce 2002 napomohly tomu, že si stát konečně uvědomil, jak důležité jsou vodohospodářské funkce rybníků, a na jejich opravy přispívá. Dovolím si tvrdit, že bez státních dotací by rybniční soustava, kterou nám závidí celá Evropa, nebyla v tom stavu, v jakém se dnes nachází. I když by bylo třeba mnohem více finančních prostředků, jsme rádi za každou korunu. Je jasné, že státní pokladna není bezedná,“ dodal na vysvětlení.
Vyvážená skladba odběratelů
Klatovské rybářství, a. s., obhospodařuje 420 rybníků s celkovou plochou 2200 hektarů. V letošním roce slovilo přibližně 800 tun kapra, 150 tun pstruha a kolem 50 tun ostatní ryby. „Naše poloha poblíž hranic s Německem výrazně ovlivňuje odbyt, přibližně 45 procent produkce kapra vyvážíme právě k našim zahraničním sousedům,“ vysvětlil ředitel. „Zájem je o lehkou rybu do hmotnosti 1,5 kg, což výborně doplňuje naši skladbu. Český trh totiž vyžaduje minimálně dvoukilovou rybu a v Praze, kam na Vánoce dodáváme přibližně 70 tun kapra, je zájem především o výběrovou rybu s hmotností nad 2,5 kilogramu.“ Akciová společnost má také jednu z nejmodernějších a nejvýkonnějších zpracoven v České republice, zpracuje v ní přibližně 30 % celkové produkce ryb. Na 330 tun rybích výrobků a polotovarů dodává během celého roku pouze na český trh prostřednictvím prodejní sítě marketů, hotelů, penzionů a jiných zařízení.
A jaká bude cena vánoční ryby? „Těžko říci,“ krčí rameny Ing. Průcha. „Výslednou cenu totiž netvoří jen rybáři, ale především prodejci. Domnívám se však, že nic dramatického se před Vánocemi v cenovém vývoji živých ryb nestane. Rozdíly mezi regiony určitě budou, a to v závislosti na ceně kapra na sádkách, která se pohybuje od 60 do 70 korun za jeden kilogram. Jestliže bude někde cena jednoho kilogramu kapra vyšší o tři koruny, tak u jedné ryby je to rozdíl ceny třetinky piva. Což nemůže zásadně ovlivnit vánoční rozpočet žádné domácnosti.“
Místo kachen bažanty
Hlavním zdrojem finančních prostředků je prodej živých ryb, rybích výrobků a polotovarů, doplňkovým pak státní dotace. Aby se postupně vyrovnával rozdíl mezi náklady a tržbami, hledají v akciové společnosti i jiné finanční zdroje. Ještě před časem měli velice rozšířený chov kachny pekingské, který ale museli v letošním roce ukončit, neboť ceny kachen se na českém trhu propadly hluboko pod hranici rentability. Odchovávají však divoké kachny a malá kachňata dodávají mysliveckým sdružením k zazvěření revírů. Sami také pořádají poplatkové hony na divoké kachny pro domácí i zahraniční klientelu, neboť získali dvě honitby na Tachovsku. Letos přistoupili i k chovu bažanta s cílem produkovat až 40 tisíc kusů za rok a tím alespoň částečně posílit obrat společnosti.
V Klatovském rybářství pracuje celkem 112 zaměstnanců. Zpracovna ryb a každé z pěti středisek, z nichž čtyři se zabývají produkcí kapra a jedno chovem pstruha, mají oddělenou účetní evidenci a z toho pramenící vysokou míru pravomoci a zodpovědnosti.
Spotřeba stagnuje
Klatovské rybářství je členem Rybářského sdružení ČR, které reprezentuje rozhodující chovatele ryb, vodní drůbeže, zpracovatele ryb a výrobce rybářského náčiní. Jeho členy jsou rovněž rybářské svazy a instituce rybářského výzkumu a školství. Toto profesní sdružení má kolem šedesáti členů, kteří obhospodařují přibližně 85 % rybníků a malých vodních nádrží. V nich ročně vyprodukují kolem 90 procent všech tržních ryb v České republice. Každý rok se u nás sloví od 17 do 20 tisíc tun ryb, z toho polovina jde na export. Podle Ing. Průchy, který je rovněž místopředsedou Rybářského sdružení ČR, je tato produkční hranice maximální, neboť s výstavbou nových rybníků se nepočítá a zvyšovat intenzitu na úkor přikrmování je zase neekonomické. Nemluvě o tom, že spotřeba ryb v České republice stále stagnuje, u polotovarů a rybích výrobků dokonce klesá.
„Přestože se spotřeba rybího masa propaguje a lidé čím dál více přecházejí na zdravou výživu, je nepochopitelné, že zájem o ryby klesá,“ diví se Jaroslav Průcha. „V rybářském sdružení se často zamýšlíme nad tím, jak podpořit marketing prodeje ryb a rybích výrobků, aby se jejich spotřeba zvýšila. V sousedním Německu je o živou rybu zájem nejen na Vánoce, ale přetrvává až do Velikonoc. U nás je hlavní odbyt na Vánoce, po nich poptávka opadá a na Velikonoce se již ryby vůbec neprodávají. Během roku je jen menší zájem o rybí výrobky a polotovary. Češi jsou podle mě hodně konzervativní národ a pořád u nich převládá vepřo, knedlo, zelo. Kdyby každý náš obyvatel koupil jednoho kilového kapra navíc, veškerá produkce ryb by se spotřebovala v České republice.“
Vysoká dietetická hodnota
Ve světě je průměrná spotřeba rybího masa na jednoho obyvatele 16 kg, v zemích Evropské unie 11 kg a v České republice jen 5,5 kg, z toho necelý kilogram představují sladkovodní ryby. Přitom příznivý účinek tohoto masa spočívá především ve vysoké dietetické hodnotě, která je dána jemností svalových vláken, vyšším podílem jednodušších bílkovin, příznivým složením tuku, hladinou vitamínů a relativně vysokým obsahem minerálních látek.
Rybí bílkoviny složené z aminokyselin (u kapra převládají leucin a lyzin) jsou snáze stravitelné v porovnání s jinými druhy masa. Složení svalových vláken a nízký podíl vaziva umožňuje snadnou a rychlou tepelnou úpravu, což podmiňuje zachování vysoké nutriční hodnoty rybího masa. Významnou složku představuje i rybí tuk, který je nejen důležitým zdrojem vitaminů, zejména D a A, ale obsahuje některé důležité polynenasycené mastné kyseliny, které se uplatňují v prevenci kardiovaskulárních chorob. Tyto kyseliny získávají ryby z fytoplanktonu a žádný savec si je neumí ve svém těle vytvořit sám.
Pro výživu člověka je kapr také významným zdrojem minerálních látek, zejména vápníku a fosforu. Z nutričního hlediska je výhodný poměr zastoupení draslíku a sodíku, prospěšnými prvky jsou také selen, zinek a železo. Proto bychom měli týdně spotřebovat alespoň 200 gramů rybího masa.
