Produkce mléka ve Švýcarsku stojí před základní změnou. Švýcarsko se proti EU zavázalo otevřít své trhy a převážně odbourat vysoké subvence a ochranná cla. V diskusi je dále opuštění mléčných kvót a citelný pokles nákupních cen mléka. Pro chovatele skotu to znamená, že se musí vyzbrojit pro soutěživost se svými kolegy v EU státech.
To není nikterak jednoduché, neboť mnoho švýcarských rolníků produkuje mléko příliš draho (malé podniky, horské oblasti). Dokonce i ve větších, dobře vedených podnicích ve středním Švýcarsku (údolní polohy) činí čisté produkční náklady na kg mléka 80 až 90 Rappen (1,04 až 1,17 DM). Přitom není ještě započtena odměna za práci. Oborníci proto vycházejí z toho, chovatelé budou muset v budoucích letech snížit výrobní náklady až na 50 %.
Náklady snížit na polovinu!
Jak je však možné tak vysoké snížení nákladů? Výzkumníci na vysoké škole zemědělské v Zollikofen (SHL) došli na základě vyhodnocení výsledků účetnictví k následujícímu závěru: Požadované snížení výrobních nákladů je možné jen zásadní novou orientací v produkci mléka. Kdo chce ještě v příštích deseti letech vydělávat peníze ve výrobě mléka, musí se co nejrychleji rozhodnout pro profesní produkční cestu. Přitom se nabízí dva výrobní systémy:
a) strategie vysoké užitkovosti (High – Imput – Systém):
Zvýšením užitkovosti na krávu ročně na více než 9000 kg mléka mají být výrobní náklady rozděleny na co největší množství mléka. Tento systém sází na podnikový růst a zvýšení produktivity práce v chovu dojnic. Zvýšení mléčné užitkovosti má být dosaženo optimalizovaným krmením (TMR – směsná krmná dávka), celoročním telením a volným ustájením.
b) strategie plné pastvy (Low – Imput – Systém):
Centrem tohoto systému je pastevní chov. Snahou je dosažení důsledné minimalizace výrobních nákladů. Aby byly co nejvíce sníženy náklady na sklizeň krmiv a investice (stroje, budovy), mají být krávy paseny od března až do listopadu. Jadrné krmivo má být kravám podáváno jen na začátku laktace, případně na podzim při nedostatečném vzrůstu porostů. Nadbytečné porosty na jaře a v létě mají být pokoseny a konzervovány pro zimní období. Na dobrých pastevních stanovištích je tak možná produkce mléka na ha krmných plodin až 15 000 kg mléka (podle prof. Thometa).
Praktický výzkum v 18 pionýrských polnicích
V rámci výzkumného projektu Profi-Lait (ziskové mléko) budou nyní oba produkční systémy zkoušeny v praxi. Vysoká škola v Zollikofen vybrala k tomuto účelu 18 pionýrských podniků, které přeorganizují způsob výroby mléka na jeden z obou uvedených systému. Chovatelé budou přitom nejdříve po dobu tří roků provázení poradci a výzkumníky, aby průběh výroby byl trvale sledován a optimalizován.
Pro hlubší výzkumy byl dodatečně vybrán ještě jeden demonstrační podnik (Waldhof). Zde budou souběžně chována dvě dojená stáda: Jedno vysokoprodukční, které bude řízeno podle optimalizovaného avšak tradičního způsobu chovu a druhé stádo s plnou pastvou. Tak mohou být obě odlišné strategie přímo vzájemně srovnávány.
Která z obou cest je správná pro chovatele dojnic ve Švýcarsku, to se musí teprve zjistit. Ukazuje se však již nyní, že ne každý produkční systém je možno uplatnit v každém typu podniku. Systém plné pastvy vyžaduje souvislé plochy travních porostů a relativně vysoké srážky nejméně 1000 mm. Systém s vysokou užitkovostí je oproti tomu vhodný pro podniky, které v posledních letech investovaly do stájových budov nebo které jsou situovány v oblastech s ornou půdou a nízkými srážkami.
