Při výlovu Vlkavského rybníka v okrese Nymburk jsme na hrázi zastihli Ing. Václava Pojara, předsedu představenstva a ředitele Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s., která rybník obhospodařuje. Během dopoledne si našel čas a odpověděl nám na několik otázek.
Jaká byla letošní rybářská sezóna?
Zvláštní. Na zcela normální průběh roku navázal velice chladný srpen, což mělo negativní vliv na přírůstky. Naopak září a říjen byly velice teplé, přírůstek byl v tomto období nadprůměrný a vykompenzoval tak srpnový výpadek. Dnes lovíme poslední velký rybník s tržní rybou, takže mohu říci, že produkce bude standardní na úrovni roku 2004, kdy jsme slovili asi 1150 tun tržní ryby. Přibližně 65 procent produkce je určeno na vnitřní trh, 15 procent na zpracování a 20 procent na export.
Vybudovali jste jednu z nejmodernějších zpracoven ryb v České republice. Je mezi spotřebiteli o rybí výrobky a polotovary zájem?
Zpracovnu ryb jsme zprovoznili v lednu 2003 a součástí přípravy investice bylo stanovení náběhové křivky, objemu zpracovaných ryb a ekonomických ukazatelů. Plánovali jsme 70 procent výrobků z mořské suroviny a 30 procent výrobků ze sladkovodních ryb. Cena mořských ryb se však za poslední rok podstatně zvýšila, přitom jsme tento nárůst nedokázali promítnout do velkoobchodních cen našich výrobků, což má negativní dopad na ekonomiku. Snahou je samozřejmě maximálně využít vlastní surovinu, ale o konečné skladbě rozhoduje trh a ten vyšší objem dosud námi nabízených výrobků ze sladkovodních ryb nepožaduje. Vybudování nové zpracovny však bylo jednoznačně správné rozhodnutí, přestože je český trh rybími výrobky a polotovary nasycen. Dnes nás však zajímá nejen český trh, ale také trh evropský, kde se nám začíná dařit realizovat produkty ze sladkovodních ryb –zatím ve zmrazeném stavu. Je to však o trpělivosti, dlouhodobé a systematické práci, neboť nové trhy bez inovovaných výrobků a zajímavých cen získat nelze.
Spotřeba sladkovodních ryb je u nás stále velmi nízká, pohybuje se kolem jednoho kilogramu na osobu a rok. Kde hledat příčinu?
Příčin je samozřejmě víc. Především zmizely tradiční speciální prodejny ryb a drůbeže, kde se prodávaly ryby celoročně. Pro obchodní řetězce, které částečně prodej živých ryb převzaly, je tento prodej málo zajímavý, neboť tržby z jednoho čtverečního metru jsou nižší než u jiného zboží. Naše společnost prodává živé ryby na šesti sádkách každý pátek odpoledne a v sobotu dopoledne v širokém sortimentu. Živý kapr se tradičně prodává na Vánoce a v tomto období dodáme spotřebitelům 55 procent z ročního objemu prodeje živých ryb. Podle našeho průzkumu je námi dodávaný vánoční kapr kladně hodnocen prodejci i spotřebiteli. To je reálný stav prodeje živých ryb a další nárůst neočekáváme. Našim cílem je udržet dosavadní objem, stávající prodejní místa a tradici prodeje vánočního kapra.
Co by podle vás přispělo k vyššímu zájmu spotřebitelů o rybí maso?
Především je třeba spotřebitelům nabídnout rybu po celý rok, aby měli možnost si ji v obchodě koupit vždycky, když na ni dostanou chuť. Celoroční nabídka se však nemůže týkat pouze kapra, ale i jiných druhů ryb. V současné době má naše společnost s obchodními domy uzavřené dohody, na jejichž základě zavážíme po celý rok pět druhů ryb, což je pro nás zejména v letních měsících velice náročné. Kromě kapra nabízíme pstruha, amura, tolstolobika a dravou rybu, především štiku, candáta nebo sumce. Samozřejmě dodáváme i široký sortiment rybích výrobků a polotovarů. Souběžně je nutné působit na stravovací návyky spotřebitelů. I když obecně došlo k výraznému posunu ke zdravé výživě, ryby jsou v jídelníčku zastoupeny stále nedostatečně. Jde přitom o nejzdravější maso, které skýtá nepřeberné množství kuchyňských úprav. To je oblast, kterou se snažíme podporovat v rámci marketingové strategie Rybářského sdružení ČR.
Jsou starosti s odbytem jediným problémem, který vás trápí?
Odbyt není starost, ale významná oblast činnosti firmy. Jak jsem uvedl, máme prodej naší produkce nasměrován do tří oblastí a určitě budeme posilovat podíl výrobků na úkor prodeje živé ryby. Dosud se nestalo a věřím, že tomu tak bude i do budoucna, abychom se s prodejem nevyrovnali. Důležité je, že máme možnost pružně reagovat na přání zákazníka. Problémy, které máme, vyplývají zejména ze specifik rybníkářství jako takového. Naše společnost hospodaří asi na 240 rybnících, které jsou v působnosti čtyř krajských úřadů a dvanácti městských úřadů. Každý rybník je významným krajinným prvkem a je tedy předmětem zájmu orgánů ochrany přírody. Velkým problémem jsou v posledních letech predátoři, u nás jde o kormorány, kteří způsobují obrovské ztráty na rybích obsádkách. Když si za každou oblast přidáte množství jednání, dokladů, závazky související s vlastní hospodářskou činností, vodohospodářské povinnosti a nalezení souladu se zájmy orgánů ochrany přírody, je opravdu starostí hodně. Musím však zdůraznit, že rybníky byly postaveny k chovu ryb. Pokud však dojde k zásahům do hospodaření, je nezbytné, aby tyto zásahy, pokud omezují hospodaření, byly kompenzovány. Budou-li takto legislativně upraveny vztahy a zájmy, problémů bude méně.
Ekonomickou situaci vám ale určitě zlepšují státní dotace na odbahnění rybníků
Přidělení státní dotace na odbahnění rybníků je otázkou počtu žádostí a množství peněz ve státním rozpočtu. Podle směrnice můžeme žádat o dotaci na odbahnění dvou rybníků ročně, loni jsme neobdrželi žádnou dotaci, letos máme příslib dotace na odbahnění jednoho rybníku. Chci zdůraznit, že rybníky je nutné odbahňovat, na některých povodích je jejich stav přímo katastrofální, ale tuto činnost nelze financovat jen z rybářské produkce. Zabahnění totiž není způsobeno rybářskou činností, ale je důsledkem vodní eroze zapříčiněné změnou obhospodařování pozemků.
Co pro Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s., znamenal vstup České republiky do Evropské unie?
Vstup do unie je pro nás určitě přínosem, maximálně se zjednodušil vývoz ryb i výrobků a dovoz suroviny. Uspět na evropském trhu je možné jen za předpokladu dobře organizované firmy a výroby. Jsem optimista a věřím, že po počátečních, trochu opatrných kontaktech se nám podaří navyšovat celkový prodej v oblasti výrobků, tedy produkce s vyšší přidanou hodnotou.
