Silážování náleží mezi nejrozšířenější způsoby konzervace pícnin. Výživnou a energetickou hodnotu výsledného produktu ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nejdůležitější lze zařadit kvalitu fermentované hmoty, technické zabezpečení silážního procesu, optimální aplikaci silážních přípravků a prevenci vstupu reziduálních toxických látek.
Veškeré aspekty silážování tvořily hlavní náplň odborného semináře Využití tradičních a netradičních pícnin ve výživě zvířat pořádaného firmami Schaumann ČR a Saaten Union, který se konal v polovině února v Hrádku poblíž Ústí nad Orlicí. V průběhu semináře zazněla spousta zajímavých informací nejen o nových odrůdách hrachu a kukuřice či optimálním průběhu silážování, ale i o nových ukazatelích hodnocení využitelnosti krmiv.
Ideální konzervace pícnin
Hlavní cíl konzervace píce spočívá v minimalizaci ztrát energie či živin při přeměně a transportu sklizené hmoty na krmný stůl nebo na krmný žlab. Ing. Dušan Kořínek z firmy Schaumann ČR, s. r. o., definoval kritické body již v průběhu sklizně. Ztráty energie či živin mohou být způsobeny nevhodnou technikou sečení, obracení nebo sbírání. Výživnou a energetickou hodnotu siláže může dále negativně ovlivnit konzervační proces, provzdušnění hmoty odebíráním nerovnou stěnou, zahřívání nestabilního otevřeného sila a chyby při míchání a dávkování krmiv. V nejhorších případech ztráty dosahují 28 až 30 %, což přepočteno na peníze představuje dostatečný impuls k tomu, aby se procesu konzervace píce věnovala náležitá pozornost.
Kvalitu krmiva prokazuje v prvé řadě užitkovost zvířete. Zásadní vliv v případě siláže sehrává samotná silážní hmota, inokulant usměrňující silážní proces, silážní technika, doba kvašení a mikroflóra přítomná na sklízené rostlině. Mezi nežádoucí mikroorganismy náleží především klostridie, kvasinky a bakterie máselného kvašení. Přibližně jedno procento mikroflóry přítomné na rostlině tvoří bakterie mléčného kvašení, z čehož jenom půl procenta připadá na bakterie schopné vytvářet pouze žádanou kyselinu mléčnou, což vyžaduje aplikaci vhodných silážních prostředků.
Z výběru stimulátorů Ing. Kořínek nedoporučil fermentační substráty, protože kromě bakterií mléčného kvašení podporují i nežádoucí mikroorganismy. Účinky enzymů a jejich načasování zase příliš závisí na konkrétní teplotě a pH siláže. Naproti tomu inokulanty, tedy bakterie mléčného či propionového kvašení, jsou schopny posunout silážní proces žádaným směrem.
Zásadní vlastností bakterií mléčného kvašení je schopnost rozmnožování. „Údaje o počtu mikroorganismů v gramu silážního prostředku nejsou příliš důležité,“ rozlišil Ing. Kořínek klíčové parametry stimulátorů ovlivňující efektivitu usměrňování průběhu fermentace. V této souvislosti zmínil přípravky Bonsilage obsahující bakterie schopné rozmnožit se jedenkrát za jednu hodinu, přičemž z celé škály mikroorganismů v přípravku jsou pouze dva kmeny bakterií pomalejší a dělí se jedenkrát za hodinu a čtvrt.
„Pro silážování travní hmoty s vysokým obsahem sušiny jsme vytvořili nový přípravek Forte,“ upozornil Ing. Kořínek na nejmladší přírůstek v rodině Bonsilage, který zajišťuje optimální kvašení a využití celého spektra sacharidů i ve vlhkých silážích.
Ukazatele využitelnosti krmiv
Mezi nové ukazatele hodnocení využitelnosti krmiv ve výživě zvířat sledované odborníky ve Spojených státech zařadil MVDr. Ing. Jan Dvořáček z firmy S.O.S. Skalice nad Svitavou obsah rozpustné vlákniny, která se v bachoru uvolní do čtrnácti hodin po nakrmení. V našich podmínkách většinou dostatečné množství rozpustné vlákniny v krmných dávkách chybí, nápravu lze zajistit vyšším podílem hrachové senáže, která obsahuje až 40% podíl rozpustné vlákniny z celkového objemu vlákniny v rostlině.
Jelikož kráva přežvykováním naruší pouze 40 až 45 % buněk, dalším nově sledovaným ukazatelem je stravitelnost buněčných stěn, čili schopnost trávicích fermentů zpracovat škrob, cukry a ostatní živiny v nenarušené rostlinné buňce. Mezi plodiny s vysokou stravitelností buněčných stěn lze zařadit hrách a mladé kulturní trávy, zatímco vojtěška, nekulturní trávy a sláma v tomto ohledu zaostávají.
Nežádoucí mykotoxiny
Nesporným degradujícím prvkem kvality objemných krmiv může být nežádoucí obsah mykotoxinů – chemických látek představujících sekundární metabolity některých houbových organismů. Negativní vliv mykotoxinů na zvířata se podle RNDr. Jana Nedělníka, PhD. z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku projevuje různými symptomy, například imunosupresí, alergiemi, poruchami reprodukce, dýchacího, trávicího a močového ústrojí, což snižuje konverzi krmiv a ve výsledku přináší pokles užitkovosti i tržní jakosti produktů.
Mykotoxiny vstupují do potravního řetězce buď primární kontaminací poškozenými rostlinnými pletivy nebo sekundární kontaminací v průběhu skladování, přičemž toxické látky v mase, vejcích a mléčných výrobcích putují až ke konečnému spotřebiteli. Základní prevence lze dosáhnout aplikací systému HACCP a uplatněním zásad správné zemědělské praxe, ale nezastupitelnou roli hraje cílená ochrana rostlin.
Pokud dojde k zanedbání prevence a ke kontaminaci krmiv, patogena lze zahubit použitím protiplísňového přípravku, zatímco toxické chemické látky je možné částečně odstranit vyvazovači – absorbenty mykotoxinů.
Dokonalý způsob likvidace reziduálních toxických látek představuje spalování zaplísněného obilí v kotli na biomasu, zatímco fuzária v siláži lze likvidovat technologií bioplynové fermentace.
Hybrid pozastavující
nárůst sušiny v čase
Aktuální portfolio hrachu setého v nabídce Saaten Union pro jaro 2006 zahrnuje žlutosemenné odrůdy Madonna, Baryton a Concorde. Vynikajících výnosových parametrů dosahuje středně raná odrůda Madonna nabízející velmi vysokou HTZ 258 g, vysoký obsah a využitelnost dusíkatých látek a nejnižší obsah Trypsin-inhibitoru. Naproti tomu disponuje pouze průměrným zdravotním stavem, a není tak vhodná pro patogenní oblasti. „Hrách obsahuje v porovnání se sójou přibližně polovinu dusíkatých látek, ale i nižší podíl antinutričních složek, přičemž tržní cena je hrachu je také poloviční – takže opusťte sóju a pomozte svému agronomovi,“ pobízel Ing. Novotný k většímu zastoupení hrachu v rámci osevních ploch.
V sortimentu univerzální kukuřice dále vyzdvihl hybrid Ravenna, vhodný na siláž i na zrno. Ravenna dosahuje excelentního obsahu škrobu a vysoké stravitelnosti, drobnou vadu na kráse představuje střední výnos celkové suché hmoty. Naproti tomu výbornou vlastností tohoto hybridu je schopnost pozastavení nárůstu sušiny v čase v rozmezí dvou až tří týdnů, což umožňuje homogenizovat pole v podhorských oblastech a sklízet při optimálním podílu sušiny v rostlině.
