Pivovarské mláto jako alternativa

Expandující český pivovarnický průmysl nabízí krmivářům přijatelnou alternativu k výživě hospodářských zvířat. Pivovarské mláto jako vedlejší produkt výroby piva má příznivé nutriční a dietetické vlastnosti. Vysoký obsah dusíkatých látek vyžaduje včasnou konzervaci, jinak dojde k nenávratné mikrobiální degradaci.

Přestože v České republice čerstvé i konzervované pivovarské mláto již nachází uplatnění ve výživě hospodářských zvířat, ne vždy dochází k optimálnímu průběhu fermentace a mnohdy se lze setkat s krmivem anaerobně změněným. Pro všechny zájemce o problematiku úspěšného silážování uspořádal Ústav výživy zvířat a pícninářství Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU) v kooperaci s firmou AgroKonzulta Žamberk, spol. s.r.o., odborný seminář. V aule brněnské univerzity se sešla přibližně stovka účastníků – od etablovaných profesionálů až po zvídavé studenty.

Hodnotné krmivo klíčem k úspěchu
Kvalitní a výživné krmivo tvoří jeden z hlavních předpokladů dobrého zdravotního stavu dojnic. Významně ovlivňuje užitkovost chovu, parametry výstupních živočišných produktů a následně i ekonomiku provozu, včetně ceny potravin. „Přes nezastupitelnou roli procesu silážování ve výživě hospodářských zvířat stále existuje spousta podniků, kde technickému vybavení a průběhu anaerobní fermentace nevěnují dostatečnou pozornost,“ připomněl doc. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství MZLU v Brně.
Zvláště pečlivě je třeba přistupovat k silážování pivovarského mláta představujícího nerozpustný podíl rmutu po oddělení sladiny. Expandující český pivovarnický průmysl produkuje každoročně přibližně dva miliony tun tohoto bílkovinného krmiva. Podle teoretických výpočtů čerstvé mláto obsahuje při 20% sušině zhruba pět procent dusíkatých látek, dvě procenta tuku, čtyři procenta vlákniny, jedno procento popelovin a deset procent bezdusíkatých látek výtažkových zastoupených i ve vodě rozpustnými sacharidy.
Nutriční význam podtrhují výborné dietetické vlastnosti související především s vyšším obsahem vitamínů skupiny B. Mezi neopominutelná pozitiva dále patří i vysoká hodnota stravitelnosti organické hmoty pohybující se v rozmezí 64 až 65 %. Pivovarské mláto v krmné dávce podporuje sekreci mléka, příznivě ovlivňuje mikrobiální aktivitu v bachoru dojnic a při vyšších dávkách vedoucích k nárůstu nádojů omezuje množství tuku v mléce.

Konzervace nezbytností
Vysoký obsah dusíkatých látek v pivovarském mlátě způsobuje rychlý proces degradace. Čerstvá neupravená hmota vydrží ve zkrmitelném stavu zpravidla 48 hodin, potom dochází k zásadním smyslovým, nutričním a mikrobiálním změnám. V praxi lze použít dva způsoby konzervace – energeticky náročné sušení, nebo ekonomičtější silážování. Nízký obsah sušiny způsobuje rozsáhlé uvolňování tekutin ihned po zasilážování, proto je nezbytné upravit její obsah na 30 až 33 %. Mezi nejvhodnější absorbenty doc. Doležal zařadil sladový květ a pšeničné otruby a zároveň zdůraznil důležitost jejich rovnoměrného promísení s původní silážovanou hmotou.
Vzhledem k nedostatečným kapacitám silážních žlabů, problémům s dusáním a s ohledem na potřebné denní odběry krmiva odborníci doporučují konzervovat pivovarské mláto v polyetylenových (PE) vacích. Úspěšný výsledek této technologie vyžaduje splnění elementárních podmínek souvisejících s vhodnou manipulací a uložením PE vaků. I přes zvýšení sušiny zůstává mláto těžko silážovatelným materiálem, proto je nezbytné přidat silážní aditiva, nejlépe směs kyselin.

Stabilní siláž mláta
Ing. František Mikyska, poradce pro výživu zvířat z firmy AgroKonzulta – poradenství, s.r.o., seznámil posluchače s výsledky provozního pokusu silážování pivovarského mláta uskutečněného v minulém roce v Mistrovicích poblíž Ústí nad Orlicí. Konzervace sledovala dva hlavní cíle – zamezení odtoku šťáv a stabilitu hmoty po dobu minimálně tří měsíců, po níž následovalo zkrmování. „Pivovarské mláto jsme nejdříve promíchali se sladovým květem v poměru 88 : 12 a přidali konzervační přípravek Kemisile 2000 plus v dávce čtyři litry na jednu tunu hmoty. V květnu jsme naskladnili silážní vak a po třech měsících jsme jej začali zkrmovat,“ přiblížil v kostce Ing. Mikyska průběh pokusu.
Přestože provozní pokus probíhal v letních měsících za vysokých teplot a zkrmování skončilo až koncem listopadu, siláž byla stoprocentně stabilní a nedošlo k žádnému narušení plísněmi. Výsledný 34% obsah sušiny a 28% podíl dusíkatých látek ve stoprocentní sušině pracovníky AgroKonzulty uspokojil.

Vyšší užitkovost dojnic
Krmné pokusy na dojnicích sledovaly vliv silážovaného pivovarského mláta v kombinaci se sladovým květem na produkci mléka, obsah mléčných složek a somatických buněk, funkci bachoru a na zdravotní stav. Kontrolní skupina plemene červenostrakatého dostávala původní krmnou dávku, druhá pokusná skupina stejného plemene zkrmovala i přídavek silážovaného mláta se sladovým květem. Zatímco pokusná skupina zvítězila v měření užitkovosti, kontrolní dosáhla vyššího průměrného obsahu tuku a bílkovin v mléce. V absolutním vyjádření však pokusná skupina denně vyprodukovala více bílkovin a tuku.
Sledování zdravotního stavu jednotlivých skupin dojnic prokázalo nižší počet veterinárních zákroků u pokusných jedinců. Došlo zejména k výraznému omezení problémů s lůžkem a k úplnému odstranění onemocnění paznehtů.

Lepší ekonomika provozu
Průměrná užitkovost u kontrolní skupiny činila 27,51 litru na kus, naproti tomu pokusná skupina dosáhla 29,05 litru na kus. Při realizační ceně mléka 8,50 Kč/l a uvažovaných fixních nákladech na dojnici ve výši 150 Kč/den propočetl Ing. Mikyska i krmné náklady v závislosti na složení kontrolní a pokusné krmné dávky. Hrubý denní zisk na dojnici tvořil rozdíl oceněných průměrných nádojů a součtu fixních a krmných nákladů. Kontrolní skupina měla denní hrubý zisk 13,38 korun na kus, přičemž stejný ukazatel na litr mléka činil 0,486 Kč. Naproti tomu pokusná skupina dosáhla denního hrubého zisku na dojnici ve výši 23,53 Kč, tedy 0,810 Kč na litr mléka. Rozdíl v hrubém zisku mezi skupinami se vyšplhal na 0,324 Kč na litr mléka ve prospěch pokusných dojnic.