Lze říci, že struktura farem v USA je stále velmi variabilní, a to jak ve velikosti, tak v druhu použité technologie. Trend je však jednoznačný, podobně jako v České republice nebo jinde na světě je všude vidět snaha o maximální specializaci a koncentraci (téměř nenajdeme farmáře, který by se věnoval více oborům).
V oblasti technologie ustájení je také patrná jasná tendence ke změně vazného ustájení na volné. Je však pravda, že ještě nyní mnozí velmi vyspělí farmáři (Ar-Joy, Heidel, Kyrbyville, Pen-Col nebo Mar-Bil) používají původní vazné ustájení. To samozřejmě přináší určité riziko individuálního managementu dojnic pro toho, kdo nakupuje plemenný materiál. Pravým opakem jsou velká stáda v Kalifornii. Velmi drsné technologické podmínky a ne úplně ideální stájovou hygienu však někdy nacházíme i na velice známých farmách, například Plushanski nebo Potters-Field. Nikde nejsou vidět nemocná nebo trpící zvířata a nikdy nechybí intenzívní větrání stájí. V kravínech s vaznou technologií je dokonce téměř nemožné vydržet stát na hnojné chodbě, protože se zdá, že vás to musí každou chvíli odnést. Takový způsob ventilace, který by byl pro nás velmi nákladný, se zřejmě americkým farmářům vyplatí. Jak je všeobecně známé, jsou využívány velmi rozmanité materiály pro podestýlání zvířat. Může nás překvapit štěrk, noviny, piliny nebo jiná, pro nás netradiční steliva. Plemenářsky cenná zvířata, především permanentní dárkyně embryí, bývají odstaveny z produkce a ustájeny v samostatných boxech. Telata jsou téměř výhradně odchovávána ve venkovních boudách, převážně z plastu a velmi často na štěrkové podestýlce. Pokud jde o plemennou skladbu stád, tak mezi černostrakatými holštýnskými dojnicemi najdeme téměř vždy několik v červeném kabátě, někdy i představitele plemen jersey a brown swiss.
Podobně jako čeští chovatelé, tak i američtí farmáři touží po úspěchu. Úspěchem je například vysoká ziskovost chovu, dobré umístění na výstavě zvířat, výhodný prodej plemenného materiálu, ale také třeba dobré výsledky býků pocházejících z farmářova chovu. Dnešní situace je většinou taková, že farmář prodá plemenného býčka na inseminační stanici za 3000 až 5000 dolarů a potom už nedostane nic nebo jen málo zaplaceno. Některým, většinou úspěšným a ambiciózním chovatelům to však nestačí. Zakládají různé syndikáty a společně testují vlastní býky nebo používají pouze mladé býky, které stále mění, aniž čekají na prověření. Při tzv. syndikátní testaci však býk obvykle nemívá dostatečné množství potomstva, které navíc bývá rozloženo pouze v malém počtu stád. Výsledkem se pak stává horší kód pro označení kvality testace a následná nižší důvěryhodnost těchto výsledků. Často potom býka koupí šlechtitelská organizace, dotestuje ho a dále distribuuje. Z takovéto syndikátní testace již vzešlo mnoho špičkových býků. Dnes, když mají velké množství potomstva v mnoha stádech, se jim samozřejmě přiděluje kód "oficiálně prověřen".
Podobné chovatelské ambice daly na východě USA v oblasti Washingtonu vznik novému seskupení několika sousedících farmářů, které se stalo základem plemenářské společnosti Shore Genetics. K ní se přidali i někteří farmáři z dalších států USA, šlo především o výborné farmáře (Wa-DEL, Ar-Joy a další), kteří nebyli spokojeni se svým podílem na zisku z prodaného spermatu býků, pocházejících z jejich farem. Rozhodli se proto pro přímou účast na případném zisku nebo ztrátě a vstoupili do této společnosti. Vůdčí osobností skupiny se stal farmář Kevin Leaverton. Firma vsadila na rozdíl od syndikátů na oficiální způsob testace. Zatím jde o menší společnost, právě proto však také velmi pružnou, která testuje 25 býků ročně, plánovaný rozsah testace je 100 býků. Ovoce ze své investice začali sklízet v loňském roce, kdy se objevili první významní zlepšovatelé, především populární plemeník Marcus. Marcus jako naprosto komplexní býk (mléko, zevnějšek, porody) nachází široké uplatnění na celém světě. Společnost postupně získává globální charakter, neboť se již neomezuje na testaci býků v USA, ale letos zahájila i testaci v několika dalších zemích.
Až doposud byly využíváni do testace pouze býci z USA, nyní však sáhli také do genetických zdrojů mimoamerických a byla zahájena testace býčků, kteří byli nakoupeni z Itálie a Nizozemí. Na projektu společné mezinárodní testace se podílí také česká plemenářská společnost Natural. Testanty z této skupiny můžete najít na ISB Hradišťko p. Medníkem. Horkým favoritem mezi nimi a pravděpodobně nejlepším současným testantem na světě, pokud jde rodokmenovou hodnotu, pro produkci mléka je býk Delta Kilian. Jeho matka je dcerou Jabota a matky dnes druhého nejlepšího býka na světě v plemenné hodnotě pro kg bílkovin ( Interbull ČR 11/2000) Festivala. Otcem pak není nikdo jiný než nejlepší býk současnosti pro kg bílkovin a litry mléka Delta Swinger (opět Interbull ČR 11/2000). Výsledky Swingera jsou svoje výsledky známé teprve 1/4 roku, byl tedy použit jak otec býků v době, kdy ještě neměl prověření. Riziko v tomto případě přineslo nečekáné ovoce. Rovněž Delta Kilian je již využíván jako otec býků.
Co říci závěrem? Přál bych si, aby se v Čechách trochu rozehřálo chovatelství v pravém slova smyslu. Aby se rozhýbal obchod s plemenným materiálem. Aby ten, kdo produkuje kvalitní plemenný materiál, dostal dobře zaplaceno a aby byl výraznější cenový rozdíl mezi chovnými a plemennými zvířaty. Obchod s embryi dnes prakticky neexistuje, bohužel se v současné době obchoduje především s kusy a kilogramy, nikoliv s genofondem. Věřím, že současný mohutný nárůst počtu výstav a přehlídek skotu přinese zlepšení také v této oblasti. Určitě se brzy narovnají ceny býčků do testace, už v souvislosti s uzavřením hranic kvůli BSE.
Ing. Josef Šlejtr, Natural s. r. o.
