Chov skotu v České republice zůstává, i přes razantní pokles stavů až na minimální únosnou mez, stále nejvýznamnějším odvětvím živočišné výroby. Při trvalém poklesu početních stavů krav i skotu celkem a při snaze o dosažení maximální mléčné užitkovosti na dojnici se i struktura chovaných plemen v posledních letech částečně změnila. Stále nejpočetněji jsou zastoupena obě hlavní dojená plemena – holštýnské a české strakaté, avšak za posledních šest let, hodnoceno počtem provedených I. inseminací, se změnil poměr v zastoupení českého strakatého a holštýnského plemene.
To je zapříčiněno částečně i tím, že v roce 1998 došlo poprvé k započtení I. inseminací semenem býků red holštýn do populace holštýnského plemene.
V roce 2001 došlo k nevýznamnému poklesu počtu I. inseminací u dojených plemen skotu celkem o 3656. Významněji poklesl počet poprvé inseminovaných plemenic masných plemen a typů o 14 720, což je hlavně důsledkem intenzivnějšího využití masných býků v přirozené plemenitbě.
Rozsah I. inseminací u málopočetných populací dojených plemen skotu v ČR představuje celkem asia 0,6 %, z toho plemeno ayrshire 1078 I. inseminací (0,2 %).
České strakaté a fylogeneticky příbuzná plemena
Kombinovaná strakatá plemena se na celkovém počtu I. inseminací v roce 2001 podílela 41,7 %, což představuje 263 494 I. inseminací. Z tohoto počtu bylo býky zlepšovateli z domácí produkce provedeno 75,5 % (199 008). Nevíce využívaných 10 zlepšovatelů (tab. 1) se podílí na celkovém počtu 66,1 % (131 544 I. inseminací).
Zbývajících 67 464 I. inseminací býky-zlepšovateli z domácí produkce bylo provedeno dalšími 160 býky, což představuje průměrně asi 422 I. inseminací na jednoho býka. Tento stav není pro šlechtění plemene příznivý, neboť v tomto velmi širokém spektru použitých zlepšovatelů je mnoho starších býků jejichž aktuální plemenné hodnoty již neodpovídají současné úrovni v této kategorii býků. Využití takovýchto plemeníků, jejichž semenem bylo provedeno méně než 200 I. inseminací (asi 100 býků) není v rámci progresivního šlechtění odůvodněné.
Importovanými strakatými býky-zlepšovateli bylo v loňském roce celkem provedeno 16 273 I. inseminací (6,2 %). Tabulka 2 uvádí prvních 10 nejpočetněji využívaných, jejichž semenem bylo provedeno 57,0 % I. inseminací v této kategorii plemeníků. Zbývajících 7003 I. inseminací bylo provedeno semenem 83 býků, tzn. průměrně asi 82 I. inseminací na býka. Méně jak 100 I. inseminací bylo v této kategorii provedeno semenem 57 býků. Tento rozsah využití importovaných prověřených býků je, i přes skutečnost, že jde o býky kladně prověřené kontrolou dědičnosti, neopodstatněný, zvláště vzhledem k ročníku narození některých takto využívaných býků a měl by být oprávněnými osobami a dovozci semene přehodnocen.
Celkové využití býků zlepšovatelů v populaci českého strakatého a fylogeneticky příbuzných plemen v ČR bylo v roce 2001 i přes uvedené nedostatky v četnosti využívaných býků na velmi dobré úrovni, neboť celkem se zlepšovatelé podíleli na počtu I. inseminací téměř 82 %. Tato úroveň využití prověřených býků zlepšovatelů příznivě ovlivní generaci dcer v příštích letech. Představuje však, na druhé straně, krajní hranici vzhledem k zachování nezbytného prostoru pro připařování mladých testovaných býků.
Semenem býků čekatelů a ostatních neprověřených býků bylo ve stejném roce provedeno celkem 17 314 I. inseminací (6,6 %), přičemž negativní je zvláště celkový počet býků této kategorie využívaných v inseminaci, který je vyšší než 100 býků. Z pohledu chovatele, ale i v zájmu domácího šlechtění je zcela neopodstatněné využívání importovaných neprověřených býků a to i přesto, že v roce 2001 bylo semenem býků této kategorie provedeno celkem pouze 2808 I. inseminací, což představuje sice pouhých 1,1 %. V tabulce 3. je uvedeno pět nejpoužívanějších býků této kategorie.
Využívání neprověřených býků jak z domácí produkce, tak i importovaných neodpovídá zásadám šlechtitelského programu a i když není svým rozsahem závažné, omezuje testovací základnu pro mladé plemeníky.
Testovací připařování plemenných býků českého strakatého skotu
V rámci testovacího připařování nedošlo v loňském roce k podstatné změně jak v počtu testovaných býků, tak ani v podílu plemenic poprvé inseminovaných testovanými býky (10,2 %).
Zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat určuje testování mladých býků jako součást celopopulačního šlechtitelského programu. Vyhláška MZe č. 471/2000 Sb. dále stanoví pravidla pro domácí a mezinárodní testaci plemenných býků. Tato pravidla navazují na metodiku testace, která byla závazná do roku 2000.
V tabulce 4 je podle majitelů a počtu testovaných býků uveden přehled, který vypovídá o průběhu testování mladých býků v roce 2001 a upřesňuje podíl testovaných býků z domácí produkce a importu, kteří byli testováni v rámci domácí testace. Poměr býků z domácí produkce k importovaným býkům je asi 5 : 1, což odpovídá požadavku vyhlášky č. 471/2000 Sb. o využití importovaných býků v domácí testaci jen ve zdůvodněném rozsahu, který je podle pokynu Svazu minimálně 1 : 3. Tento poměr se, vedle celkového počtu testovaných plemeníků, týká i jednotlivých oprávněných osob. Jak je patrné z uvedené tabulky, není poměr u všech zainteresovaných majitelů býků dodržen a pro rok 2002 bude nutné v zájmu rovnoměrnosti testace zajistit u těchto oprávněných osob smluvní testování s takovými majiteli býků, kteří sami tento poměr nenaplňují a věnují se převážně nebo pouze domácímu šlechtění.
Pro další období je prioritou udržet poměr testovaných domácích a importovaných býků na současné úrovni, snažit se společně s chovateli a oprávněnými osobami, kteří realizují šlechtitelský program plemene, o zvýšení rozsahu testace strakatých býků tak, aby se mladí plemeníci testovali alespoň na 18 až 20 % populace plemenic, především prvotelek. V případě, že v chovu zapsaném v PK nejsou testovaní býci připařováni, je povinností chovatele aktivně si jejich využití u oprávněné osoby vyžádat. Naplnění těchto povinností vyplývajících ze zákona bude Svaz chovatelů českého strakatého skotu po svých členech i členech PK bezezbytku vyžadovat.
Ing. Jaroslav Vetýška, CSc., Ing. Petr Pytloun, Svaz chovatelů českého strakatého skotu
