Plemenní býci strakatého skotu jsou již sedm let zapisováni do jednotné plemenné knihy českého strakatého a fylogeneticky příbuzných plemen v České republice. Ta je vedena, v souladu se závěry a doporučeními mezinárodních sdružení chovatelů strakatého skotu, podle Řádu PK, který byl zpracován v intencích příslušných závazných směrnic a rozhodnutí rady a komise Evropského společenství a jehož aktuální upravené znění schválilo členské shromáždění Svazu v roce 1997 a MZe ČR s ním vyslovilo souhlas.
Systém vedení PK je rovnocenný systému platnému v členských zemích společenství a vytváří tak předpoklady pro porovnatelnost i obecné uznávání výsledků a produktů domácího šlechtění, ale také pro mezinárodní výměnu genofondu. Účelem plemenné knihy, jejímž nositelem je Svaz chovatelů českého strakatého skotu, je cílevědomé a soustavné zdokonalování genetické úrovně celé strakaté populace tak, aby na každé úrovni chovu bylo dosahováno optimální výkonnosti plemene, jeho hospodárnosti a konkurenční schopnosti.
Od ročníku zápisu 1994, který je, v novodobé historii PK českého strakatého plemene, prvním rokem, kdy byli plemenní býci zapisováni jednotlivě, bylo až dosud zapsáno celkem 1176 býků. Za ročník zápisu plemenných býků je, z praktických důvodů, vždy považováno období od 1. 2. daného roku do 31. 1. roku následujícího. Zápis do PK probíhá na základě písemné přihlášky, kterou podává majitel plemenného býka. Veškeré informace, týkající se plemenné knihy, včetně sazebníku poplatků, je možné nalézt i na internetové stránce Svazu chovatelů českého strakatého skotu na adrese: www.cestr.cz.
Již od počátečního ročníku je zápis plemenných býků členěn na býky z domácí produkce, jimž je chronologicky podle data zápisu přidělováno číslo plemenné knihy (č. PK) od 1 do maximálně 300, na dovezené býky (sperma) prověřené kontrolou dědičnosti (č. PK 301 až maximálně. 400) a na dovezené mladé neprověřené plemenné býky (sperma) určené k testovacímu připařování v ČR nebo starší býky (sperma) neprověřené kontrolou dědičnosti (č. PK 401 až maximálně 600), dále od ročníku zápisu 1996 také na plemenné býky působící v přirozené plemenitbě (PRP), jimž jsou přidělována čísla PK 601 až maximálně 700 a kteří jsou převážně, nikoli však výhradně z domácí produkce, a nejnověji od ročníku 1999 také plemenní býci původního českého plemene česká červinka (č. PK 701 až maximálně 800) v rámci projektu uchování genetických rezerv. Analýza jednotlivých ročníků zápisu plemenných býků do PK českého strakatého skotu je uvedena v přehledu, ve kterém je navíc oproti výše uvedené struktuře uvedeno, že do PK byli zapsáni také čtyři býci plemene ayrshire (použiti v procesu zušlechťování českého strakatého plemene) a je zde také zmínka o dodatečném zápisu býků převážně z přechodného období let 1994 až 1995, kde 49 plemenných býků je považováno za automaticky zapsané v PK českého strakatého skotu bez přihlášky a bez přiděleného čísla PK.
Všechny zápisy do Plemenné knihy českého strakatého skotu průběžně schvaluje na svých zasedáních Rada plemenné knihy Svazu chovatelů českého strakatého skotu.
V ročníku zápisů 2000 bylo do PK zapsáno celkem 190 plemenných býků, přičemž nejvyšší podíl na počtu zapsaných býků mají stejně jako v předchozích letech býci z domácí produkce (v ročníku 2000 zapsáni 82 býci; celkem z domácí produkce zapsáno 775 býků z celkových 1176). Všichni býci z domácí produkce zapsaní v ročníku 2000 byli do plemenitby zařazeni po absolvování testu vlastní užitkovosti v odchovně plemenných býků na základě pozitivního výsledku výběru do plemenitby. Býci v tomto ročníku dosáhli průměrného celkového hodnocení zevnějšku při výběru do plemenitby 82,1 bodu (třída G+ - dobrá plus), přičemž jejich užitkový typ byl v průměru hodnocen 83,6 bodu, kapacita 83,5 bodů, tělesná stavba 82,6 bodů (vše třída G+), končetiny 78,0 bodů a záď 79,8 bodů (třída G - dobrá). V testu vlastní užitkovosti dosáhli zapsaní býci průměrného denního přírůstku 1384 g. Matky zapsaných býků dosáhli ve své maximální laktaci těchto průměrných parametrů:
produkce mléka v kg 9092,00
tučnost mléka v % 4,15
produkce mléčného tuku v kg 375,90
obsah bílkovin v mléce v % 3,49
produkce mléčných bílkovin v kg 316,90
Zmíněná skupina býků z domácí produkce je v uplynulém ročníku zápisu reprezentována plemennými býky 18 linií, přičemž nejpočetněji jsou zastoupeny linie 1Junek (15 zapsaných plemenných býků), 590Cesar (12 býků), Zelot (11 býků) a linie Redez (10 býků). Z toho také vyplývá, že v pozici otců zapsaných býků se nejčastěji objevují býci JUN 618 (15x), CSM 328 (12x) a ZEL 47 (9x). V pozici otců matek zapsaných býků je variabilita výrazně větší, takže v tomto ročníku jsou nejvíce zastoupeny linie Lucián (6 otců matek), Eben, 5Mrak a Redez (po 5 otcích matek). Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že z 82 zapsaných býků příslušelo 50 býků k plemenné skupině C1 (podíl 75 % a více českého strakatého plemene), 31 býků k plemenné skupině C2 (podíl 51 až 74 % C) a pouze 1 býk byl C3 (podíl 25 až 50 % C). Porovnáme-li podle stejného kritéria všechny dosud zapsané býky (1176 zvířat) zjistíme, že plemenných býků příslušejících k plemenné skupině C1 je celkem zapsáno 925, k C2 221 a k C3 9, (do tohoto souhrnu nejsou zahrnuti býci plemene česká červinka – 17 kusů a plemene ayrshire – 4 kusy).
Analyzujeme-li zápis býků z domácí produkce (mimo býků působících v přirozené plemenitbě) v roce 2000 z pohledu chovatelů zapsaných býků, tzn. ze kterých chovů zapsaní býci pocházejí, zjistíme, že nejvíce zapsaných býků 8 pochází z chovu Agro Liboměřice, a.s., na okrese Chrudim. Shodně po pěti zapsaných býcích bylo z chovů Agronea, a.s., Polička, Klas, a.s., Nekoř a ZD Krásná Hora nad Vltavou, po čtyřech pak z chovů ProAgro Radešínská Svratka, a.s., Příkosická zem. a.s. se sídlem v Mirošově a ZD Maleč.
Rozdělení 82 zapsaných býků v ročníku 2000, vycházející z rozboru podle majitelů, kteří býky do PK přihlásili je uvedeno v tabulce 2.
Šestnáctičlenná skupina dovezených prověřených býků (spermatu) je v ročníku 2000 tvořena jednak devíti býky dovezenými z Německa, přičemž lze říci, že každý z německých býků je zástupcem jiné linie (jeden z Německa dovezený býk pochází z francouzské montbeliardské linie Unaf), tak i sedmi zástupci francouzského strakatého plemene montbeliard, kdy nejpočetněji je zastoupena linie Unaf (5 býků) a po jednom býkovi bylo zapsáno z linie Nicou a Helios.
Co do země původu je rozmanitější skupina dovezených neprověřených býků, určených převážně k testovacímu připařování v ČR. Z celkového počtu 12 zapsaných býků pochází 5 z Německa (každý z jiné line), 3 z Francie (všichni montbeliard – linie Aimant), ale i dva býci z Nizozemí, avšak montbeliardské linie Aimant a Nicou a také jeden polský býk, linie Lorch (původ linie je v Německu).
Do skupiny býků působících v přirozené plemenitbě (PRP) bylo v ročníku 2000 zapsáno 28 býků. Všichni býci pocházejí z domácího chovu a lze konstatovat, že zájem chovatelů českého strakatého skotu o tuto kategorii býků, využívaných jak ve stádech bez tržní produkce mléka, tak i na skupiny plemenic s problémovou reprodukcí, rok od roku roste. Ale i na tomto místě je třeba opětovně apelovat na všechny chovatele, kteří tyto býky ve svých stádech využívají, aby zápisu do plemenné knihy věnovali pozornost, neboť v případě kdy býk není zapsán, nemůže být jeho potomstvo zařazeno do nejvyššího oddílu PK – PCA.
Přehled všech býků zapsaných v Plemenné knize českého strakatého skotu, který zahrnuje základní údaje o býkovi, včetně čísla PK, jeho původu (oba rodiče a otec matky), ale i informaci o chovateli a majiteli, je průběžně aktualizován a v aktuální podobě prezentován na již zmíněné webové stránce Svazu chovatelů. V případě, že chovatel – návštěvník této stránky má alespoň základní zkušenosti s prací s programem MS Excel, má tuto databázi k dispozici a může si vcelku jednoduše ověřit, zda například býk, který je mu nabízen, je skutečně zapsán do PK a jeho potomstvo tak bude, při splnění všech ostatních podmínek, možno považovat za plemenné. Na možnosti ověřit si zápis býka do PK i bez jakékoli znalosti práce s výše zmíněným programem MS Excel prostřednictvím vyhledávání přímo na webové stránce se v této době intenzívně pracuje a návštěvníci stránky Svazu chovatelů českého strakatého skotu o ní, stejně jako o dalších novinkách, budou včas informováni.
Pro představu jaké informace je možné poměrně rychle získat z aktuální databáze býků je v tabulce 3 uveden přehled o prvních deseti nejpočetněji zastoupených liniích v rámci celé Plemenné knihy českého strakatého skotu (do souhrnu podle linií byli zařazeni i býci se státním registrem PRP):
Plemenná kniha českého strakatého skotu vstupuje ve své novodobé historii na prahu třetího tisíciletí do osmého ročníku zápisu. Doufejme, že dosud nepříznivý vývoj početních stavů skotu bude zastaven a že i mezinárodně uznávaná plemenná kniha napomůže ke stabilizaci chovu kombinovaného plemene v České republice.
Ing. Petr Pytloun, Svaz chovatelů českého strakatého skotu
