Náš chov 6/2001 přinesl svým čtenářům první z pravidelných čtvrtletních přehledů o zápisu býků českého strakatého a fylogeneticky příbuzných plemen do plemenné knihy. Tento přehled vzniká ve spolupráci redakce a vydavatelství Našeho chovu se Svazem chovatelů českého strakatého skotu a klade si za cíl v co nejširší možné míře informovat chovatelskou veřejnost o aktuálně zapsaných plemenících, ale i poukázat na význam zápisu býků do plemenné knihy.
Přehled o zápisu býků do PK je i tentokrát řazen podle čísla PK, tj. chronologicky tak, jak byli býci v rámci jednotlivých kategorií zapsáni ve druhém čtvrtletí tohoto ročníku (tj. od 1. května do 31. července). Kategorie jsou odlišeny číslem PK následovně: „1 – maximálně 300“ = býci z domácí produkce určení k testovacímu připařování; „301 – max. 400“ = importovaní býci prověření KD; „401 – max. 600“ = importovaní býci určení k testovacímu připařování v ČR nebo starší býci neprověření KD; „601 – max. 700“ = býci působící v přirozené plemenitbě; „701 – 800“ = býci plemene česká červinka – v rámci projektu na uchování genových rezerv.
Ve druhém čtvrtletí ročníku 2001, tj. v období od 1. 5. do 31. 7. 2001, bylo do PK zapsáno 15 býků z domácí produkce určených k testovacímu připařování, čtyři importovaní prověření býci, šest importovaných neprověřených (mladých) býků určených k testování v ČR a šest býků působících v přirozené plemenitbě (PRP) – celkem tedy 31 býků (viz přehled).
Za první pololetí ročníku 2001 (od 1. 2. do 31. 7. 2001) bylo do plemenné knihy českého strakatého skotu celkem zapsáno 59 plemeníků, z toho 35 z domácí produkce, šest importovaných prověřených býků, osm importovaných mladých býků určených do testovacího připařování a 10 býků (všichni z domácí produkce), kteří působí v přirozené plemenitbě.
Ze všech zapsaných býků jich 27 patří do plemenné skupiny C1 (87,1 %) a čtyři býci do skupiny C2 (12,9 %). Žádný z býků zapsaných ve druhém čtvrtletí tedy nemá nižší podíl „strakaté“ krve než 51 %. Nejvíce bylo zapsáno býků linie Helios (5) a 1Junek (4), dále pak linie Honig, Tartars, Unaf a Zelot (po třech býcích). Z přehledu je dále patrné, že v pozici otce zapisovaných býků se nejčastěji objevil montbeliardský býk Gardian, státní registr HEL 023, který byl otcem čtyř zapsaných býků a býci JUN 618 a ZEL 047, jež byli v pozici otce vždy u tří zapsaných býků.
Podle země původu lze zapsané býky rozdělit mezi býky z domácí produkce (21), z Německa (6) a z Francie (4). Jak němečtí, tak i francouzští býci jsou zastoupeni v kategorii prověřených i mladých býků, určených pro testovací připařování. Za otce další generace býků byli z těchto importovaných plemeníků již dříve schváleni Manager, Rogen a Romel.
Tři býci z domácí produkce pochází z Proagro Radešínská Svratka, a. s., po dvou býcích bylo zapsáno od chovatelů Klas, a. s., Nekoř, Školní statek SZeŠ Hořice a Zemědělská a.s. Mžany.
Nejvíce přihlášek býků do plemenné knihy, které byly kladně vyřízeny podala za druhé čtvrtletí zápisu oprávněná osoba Plemo, a. s., Žďár nad Sázavou, Holding ČMPU, k. s., přihlásil pět plemeníků a Plemko, s. r. o., Pardubice čtyři býky.
Úplný a průběžně aktualizovaný přehled zápisu býků do plemenné knihy českého strakatého skotu je k dispozici všem návštěvníkům internetové stránky Svazu chovatelů (www.cestr.cz). Na této stránce je možno nalézt i další přehledy plemeníků – počínaje informací o výběrech býků do plemenitby, následovanou přehledem testovaných býků, přehledem vybraných býků zlepšovatelů a schválených otců býků a konče přehledem býků, kteří mají na základě svých výsledků kontroly dědičnosti zdraví omezeno působení v plemenitbě. Internetová stránka Svazu může být v tomto směru užitečným pomocníkem chovatele, který si jejím prostřednictvím může rychle ověřit jakého plemeníka zařazuje do svého připařovacího plánu.
Ing. Petr Pytloun, Svaz chovatelů českého strakatého skotu
