Odhad plemenných hodnot se od roku 2000 stal součástí hodnocení plemenných býků, krav a jejich potomstva u všech masných plemen skotu. S metodou výpočtu a významem jednotlivých faktorů, které ovlivňují užitkovost ve sledovaných ukazatelích, jsme seznámili chovatelskou veřejnost v Našem chovu 5 a 6/2001. Cílem tohoto příspěvku je seznámit podrobněji s trendy vývoje vybraných ukazatelů plemenných hodnot u masných plemen skotu. Vzhledem k tomu, že odhad plemenných hodnot byl stanoven pro všech dvanáct u nás chovaných masných plemen, neumožňuje rozsah tohoto příspěvku zveřejnit tyto hodnoty pro všechna plemena. Proto byla vybrána nejvíce zastoupená plemena aberdeen angus (AA), hereford (H), charolais (CH) a masný simentál (MS). U těchto vybraných masných plemen jsme se zabývali plemennou hodnotou pro růst v přímém efektu., která dokumentuje vlastní růstovou schopnost jedince a jako taková se dědí na potomstvo.
Hodnoty maternálních efektů budou předmětem některého z dalších příspěvků. Pro hodnocení byl vybrán soubor pouze čistokrevných zvířat, která se narodila v období let 1990 až 1999 u krav a 1990 až 2000 u plemenných býků (ročník narození je v grafech na ose x). U plemene charolais jsou uvedeny plemenné hodnoty u krav narozených do roku 1998, protože u tohoto plemene jsou jalovice zařazovány do reprodukce až ve dvou letech. Počty hodnocených krav a plemenných býků, kteří odpovídají zadaným kritériím, dokumentují za všechna plemena tabulky 1a a 1b. Plemenné hodnoty uváděné v grafech a tabulkách jsou upraveny na průměr populace daného plemene.
Plemenné hodnoty pro hodnocení průběhu porodu (phpp)
Výskyt komplikovaných porodů má v populacích masného skotu ekonomicky významné postavení. Vysoký výskyt komplikovaných porodů zvyšuje ztráty telat při narození a zároveň zvyšuje i pracovní náročnost, která je kladena na ošetřovatele v období porodů. Na druhé straně existuje určitá přímá úměra mezi hmotností telete při narození a průběhem porodu. Se zvyšováním růstové schopností telat, může docházet i ke zvyšování hmotnosti telete při narození. Toto se na druhé straně negativně projeví na vyšším podílu komplikovaných porodů. Riziko lze minimalizovat volbou vhodných plemeníků. U krav (viz graf 1a) je patrný od ročníku 1993 až 1994 příznivý trend v hodnotě phpp zejména u plemene CH. Na druhé straně dochází u krav plemene MS od roku 1996 k postupnému zvyšování hodnoty phpp a tato hodnota se postupně blíži hodnotám krav CH. Plemena AA a HE vykazují i přes určité meziroční výkyvy poměrně příznivou úroveň podílu komplikovaných porodů, která je vyjádřena hodnotou phpp. U plemenných býků (graf 1b) je plemenná hodnota phpp do roku 1995 u plemen CH a zejména MS rozkolísaná od vysokých hodnot po výrazně nízké. To lze vysvětlit počtem býků narozených v tomto období. Po ročníku 1995 dochází ke stabilizaci této plemenné hodnoty u jednotlivých plemen.
Plemenné hodnoty pro hmotnost v 210 dnech věku (ph210)
Plemenná hodnota pro hmotnost v 210 dnech věku bude patrně využívána v těch chovech, které se zaměřují na produkci zástavových telat. Jde především o chovy, kde je prováděno užitkové křížení, ale i čistokrevné chovy, které produkují plemenné býky pro křížení. Vývoj plemenných hodnot podle ročníku narozených zvířat je pro ph210 uveden v grafech 2a pro krávy a 2b pro plemenné býky. Do ročníku 1995 je kolísání hodnot ph210 ovlivněno dovozy ze zahraničí, ale i počtem hodnocených zvířat. To je patrné především u hodnocených plemenných býků. U krav lze pozitivně hodnotit především výrazný nárůst v ph210 u plemene HE a AA. U býků plemene HE jde kolísání v letech 1992 až 1993 a 1996 na vrub poklesu tradiční domácí produkce a zvýšení dovozu býků ze zahraničí a nebo výběru býků do plemenitby, kteří pocházeli z importovaných matek. Po roce 1995 dochází k růstu plemenných hodnot u všech plemen, a to jak u krav, tak i u plemenných býků. Při hodnocení meziročního růstu ph210 v ČR a jeho porovnání například s populacemi stejných plemen v USA zjistíme, že v USA je dosahován meziroční růst plemenných hodnot na úrovni 0,4 až 0,6 kg.
Plemenné hodnoty pro hmotnost v 365 dnech věku (ph365)
Hmotnost dosažená v 365 dnech věku má nejvyšší vztah k hmotnosti a věku vykrmovaných zvířat při porážce. Proto je tento parametr ph365 důležitý zejména pro hodnocení jatečních schopností zvířat. Vývoj dosažených hodnot ph365 u jednotlivých plemen v letech 1990 až 1995 je opět ovlivněn počtem hodnocených zvířat, případně importem. U krav (graf 3a ) je stejně jako u ph210 nejvyšší nárůst ph365 u plemen AA a HE. Pro kolísání hodnot ph365 u býků plemene HE (graf 3b) platí stejné vysvětlení jako pro ph210 v předcházejícím případě. V grafu 3b nejsou uvedeny pro ročník 2000 plemenné hodnoty, protože v době výpočtu plemenných hodnot nebyly vlastní hmotnosti ve věku 365 dní u těchto býků ještě známy. Plemenné hodnoty dosahované u stejných plemen v USA kolísají v meziročním nárůstu od 0,7 do 1,1 kg. Při tomto porovnání plemenných hodnot však musíme vzít v úvahu velikosti populací hodnocených plemen v USA a ČR.
Žebříček nejlepších plemenných býků pro plemennou hodnotu v 210 dnech (ph210)
V tabulkách 2 až 5 je podle plemen uvedeno vždy deset býků s nejvyšší plemennou hodnotou pro hmotnost v 210 dnech věku. Do přehledu byli zařazeni pouze býci, jejíchž plemenná hodnota byla počítána na základě výsledků růstové schopnosti alespoň u 15 potomků.
Aberdeen angus (tabulka 2)
Nejvyšší plemennou má býk ZAA 264 Mewil Grand 6G z chovu M.I.L.O.S. Inc. Trh. Sviny. Je synem „Šampióna plemene AA pro rok 1999“ býka ZAA 212 Kenwaw Maximum 2D. Tento otec býků byl do ČR dovezen z Kanady. Také na druhém a třetím místě se umístili býci, kteří byli dovezenii z Kanady. Na čtvrtém až desátém místě jsou býci odchovaní v našich chovech. Býci AAP 080 a AAP 055 pochází po otcích odchovaných v ČR z importovaných matek a býk ZAA 298 se narodil z nakoupených embryí v USA.
Masný simentál (tabulka 3)
Nejlepší býk ZSI 060 AGSK MR Progress 45D byl nakoupen na Slovensku a pochází z embryí nakoupených v USA. Býci SIP 114, SIP 013 a SIP 119 pochází z našich chovů po importovaných matkách. Býci ZSI 031 a ZSI 032 jsou prověření býci z USA a u nás se používají inseminační dávky. Ostatní býci byli do našich chovů importováni.
Charolais (tabulka 4)
Býk CHP 039 Cukerin pochází z chovu AGROKOMPLET spol.s r.o. Č. Dub. Býci ZCH 238, 254, 240, 298 jsou prověření býci z Francie, jejichž inseminační dávky se v ČR využívají. Býk ZCH 381 Marjouin byl do ČR dovezen z Francie. Ostatní býci z domácí produkce pochází po otcích prověřených ve Francii.
Hereford (tabulka 5)
Býci z domácí produkce HRP 285, 266, 242, 263, 256 pochází z importovaného stáda na VLS Lipník ZS Heroltovice. Stádo bylo dovezeno z Kanady a výrazně převyšovalo svojí plemennou hodnotou naši domácí populaci herefordů . Současně byli do tohoto chovu importováni býci HRP 185 a 187. Býk HRF 288 pochází z chovu M.I.L.O.S. Inc. Drouhaveč. Toto stádo bylo opět dovezeno z Kanady. Býk HRF 226 Circle D Standard Time ET je vynikajícím prověřeným plemeníkem, jehož inseminační dávky jsou využívány v ČR, ale i v SRN, Dánsku, USA a Kanadě. Býk HRP 274 O.S. Kund byl do ČR dovezen z Dánska. V jeho původu je zastoupen jeden z nejvíce používaných plemeníků ve světě Feltons 488.
Z přehledu plemenných býků je u hodnocených plemen patrný rozsah využití těch nejlepších zahraničních prověřených býků v našich chovech. Využití zahraničních prověřených býků v našich populacích masného skotu a realizace našich šlechtitelských programů pro masná plemen skotu, které již počítají s využitím plemenných hodnot v selekčních programech, přinese další rozvoj chovu masného skotu v ČR a zároveň zvýší i jeho schopnost uplatnění na zahraničních trzích.
Karel Šeba, ČSCHMS Praha,
Josef Přibyl, VÚŽV Praha – Uhříněves
