Plemeno fleckvieh odvozuje svůj původ stejně jako český strakatý skot nebo montbeliarde od simentálského skotu. Jeho historie sahá do začátku 19. století, kdy byli importováni první simentálští býci ze Švýcarska do Bavorska, Hessenska a Baden-Württenberska. Většina dovozů proběhla do konce 19. století. V plemenářské práci po roce 1900 naprosto dominovala čistokrevná plemenitba.
Chovatelským cílem je šlechtění plemene s kombinovanou užitkovostí s důrazem na mléko, maso je požadováno udržet. Konkrétně to znamená mléčnou užitkovost 7000 kg mléka, 3,9 % tuku 3,7 % mléčné bílkoviny a 1300 g denního přírůstku býků. Vedlejšími, ale také velmi významnými užitkovými vlastnostmi, na které se selektuje jsou dojitelnost, odolnost proti mastitidám, snadnost telení a plodnost. Dnes je toto plemeno rovněž využíváno v chovu krav bez tržní produkce mléka (masný simentál). V Německu je v současnosti takto chováno 14 000 krav plemene fleckvieh (17 % ze stavu krav masných plemen), převážně v bezrohé formě.
Celkem je v Německu chováno 1,5 miliónů. krav plemene fleckvieh. Z tohoto počtu je 653 118 krav zapsaných v plemenné knize a vykázalo v roce 1999 průměrnou užitkovost 6136 kg, mléka 4,13 % tuku a 3,5 % bílkovin. Ročně je testováno 560 býků. V rámci plemene montbeliarde nebo české strakaté je testováno do 150 býků ročně.
Produkce mléka plemene fleckvieh v Německu je hodnocena selekčním indexem MW, který je tvořen produkcí tuku a bílkovin v poměru 1 : 4.
Dědičnost masné užitkovosti je prověřována několika způsoby. V Bavorsku převažuje především hodnocení tzv. polním testem. Systém spočívá v tom, že data od všech fleckvieh býků, kteří přijdou na jatka v Bavorsku, jsou použita při kalkulaci plemenných hodnot. Takto je po testovaném býkovi hodnoceno přibližně 100 synů. Tato hodnota se stále zpřesňuje, neboť se hodnotí i synové zlepšovatelů. Průměrný přírůstek synů býků v testaci v loňském roce dosáhl 1348 g. V Baden-Württenbersku je systém hodnocení velmi podobný našemu. Býci procházejí nejprve zkouškou vlastní užitkovosti. V roce 1999 dosáhli v testu 112 až 350 dní přírůstku 1427 g. Potom je hodnoceno jejich 10 synů staničním testem (SKVS). Ti měli v roce 1999 průměrný přírůstek ve věku 112 až 450 dní 1331 g. Všichni býci bez ohledu na metodu prověření musí obdržet plemenné hodnoty pro netto přírůstek, % masa na trupu a zatřídění v systému EUROP. Výsledkem je hodnota FW - index masa.
Důležitým selekčním indexem je ZLW – plemenná hodnota pro plodnost a fittness, která v sobě zahrnuje vlastní plodnost býka, plodnost jeho dcer, obtížnost telení po býkovi, obtížnost s jakou se telí jeho dcery, a maternální i paternální složku počtu mrtvě narozených telat. Nedílnou součástí indexu je délka produkčního věku.
Posledním dílčím indexem je ZZW - plemenná hodnota pro obsah somatických buněk v mléce.
Hlavním selekčním indexem je GZW, který je tvořen ze 48 % MW, 23,7 % FW, 15,5 % ZLW a 12,8 % ZZW.
Znaky zevnějšku nejsou do selekčního indexu zahrnuty. Vedle jednotlivých vlastností zevnějšku můžeme použít souhrnné známky pro velikost, osvalení, končetiny a vemeno.
Velikost populace fleckvieh má v selekčním pokroku červenostrakatých plemen rozhodující význam. Populace je mnoho generací vedena čistokrevnou plemenitbou, což umožňuje přesný odhad plemenných hodnot na bázi aditivního účinku genů.
Pro české strakaté plemeno je mimořádně potřebné se otevřít vůči fleckvieh a montbeliarde. A právě použití špičkových býků, vesměs působících jako otcové býků, jako je Boheme, Humlang, Borneo a Diskont, dává praktickou šanci každému našemu chovateli.
Humlang svým outcrossovým původem (Humberg x Plankton) rozšiřuje liniovou skladbu fleckvieh populace. Jeho otec Humberg patří mezi jednoho z nejlepších býků, pokud jej hodnotíme z hlediska masné užitkovosti (index FW 134). Charakteristické pro něj jsou rovněž dobré končetiny a rámec. Matka Humlanga Waldi vynikala především vysokou mléčnou užitkovostí, přičemž obsah mléčných složek nebyl již tak výrazný. Býk sám si udržuje velmi stálou pozici v německém fleckvieh žebříčku – MW 132 a FW 114. Býka Humlang nakoupila inseminační stanice Neustadt za pouhých 8000 DEM. Býk působí také jako mezinárodní otec býků.
Rovněž tak býk Borneo je velice stabilní býk fleckvieh žebříčku. Jeho mléčná užitkovost má stupňující se tendenci když se z indexu MW 115 dostal až na dnešních 134! Vynikající mléčná užitkovost je dána ze strany matky Aris. V roce 1997 její nejvyšší užitkovost přesáhla 10 000 kg mléka za normovanou laktaci. Zajímavostí jistě je, že tato kráva dala pouze samé býky. Rovněž Borneo je využíván jako otec býků. Oba býci, Borneo i Humlang, mají kappa kasein typu BB.
Když se podíváme do německého TOPu zjistíme, že na prvních pozicích kralují býci montbeliarde a býci s podílem krve tohoto plemene. Obecně platí, že tito býci mají velmi vysokou hodnotu mléčného indexu (MW) při zachování slušné masné užitkovosti, ale problémem u některých býků může být stavba končetin a nízký index dojitelnosti, který je pak vyřazuje z oficiálně publikovaného žebříčku. Na prvním místě montbeliárdských býků testovaných na populaci fleckvieh krav seřazeného podle MW se trvale drží Bois le Vin s indexem 165. Na druhé pozici jej následuje býk Boheme (Bois le Vin x Zeus) s indexem 145. Vezmeme-li v úvahu, že tento býk však má již pouze 50% podíl monbeliárdské krve ze strany otce, je to určitě jeden z nejlepších býků do stád českých strak, kde chtějí pozdvihnout mléčnou užitkovost svých krav. V samotném Německu teprve systém připařování motbelirdských býků na krávy plemene fleckvieh testují. První výsledky jsou vcelku nadějné, především ve směru využívání dcer jako matek býků.
