Vysoká plodnost hospodářských zvířat je jednou ze základních podmínek úspěšnosti jejich chovu. Například u skotu je však geneticky v záporné korelaci s většinou užitkových vlastností. Při šlechtění na vysokou užitkovost se tak nejednou zhorší reprodukční ukazatele.
Studiem genetiky plodnosti a možnostmi, jak ukazatele plodnosti zlepšit ve prospěch chovatelů, se zabývají také na Rakouské zemědělské univerzitě ve Vídni. Na pozvání pracovníků Oddělení genetiky a biometriky Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi přijel začátkem dubna Profesor Dr. Johann Sölkner, který v rámci pořádaného semináře prezentoval výsledky práce svého kolektivu.
Vysoké procento brakace
Podle informací prof. Sölknera se v současnosti v Rakousku jedna čtvrtina vyřazování krav připisuje nedostatkům v reprodukci. „Ve skutečnosti však bude toto číslo ještě vyšší,“ obává se přednášející, „poněvadž ne všichni chovatelé příčiny vyřazování nahlásí“. Informace o reprodukci poskytují chovatelům dvě skupiny znaků. První skupinu tvoří intervalové znaky, mezi které se řadí mezidobí, servis perioda, inseminační interval nebo doba mezi první a poslední, úspěšnou inseminací. Výhodou těchto znaků pro případné genetické hodnocení je právě jejich intervalový formát, nevýhodou je nebezpečí jejich zkreslení managementem reprodukce v provozních podmínkách.
Druhá skupina znaků vyjadřuje schopnost plemenic zabřeznout. Patří sem například podíl nepřeběhlých plemenic po 56 nebo 90 dnech, podíl zabřezlých plemenic po prvé či po všech inseminacích nebo inseminační index. Tyto znaky jsou snadno dostupné pro odhad plemenné hodnoty, jsou ale nespojité (diskontinuální), což je matematicky méně výhodné.
Příklad nejčastěji využívaných reprodukčních ukazatelů a jejich úroveň u pěti nejrozšířenějších rakouských plemen v roce 2005 uvádí tabulka.
Role dědičnosti
Dědivost reprodukčních ukazatelů je podle řady odhadů na velmi nízké úrovni, v rozmezí jednoho až pěti procent. Na druhé straně však mezi jednotlivými reprodukčními ukazateli, zvláště mezi znaky intervalovými, existují dost vysoké genetické korelace (0,5 až 0,9), takže selekce na jeden reprodukční ukazatel může zlepšit i ukazatele ostatní. „Významná je i vysoká genetická a dobrá fenotypová variabilita, která dává značný prostor pro šlechtění,“ konstatuje prof. Sölkner.
Variabilita reprodukčních i jiných funkčních znaků u skotu je podmíněna nejen aditivním působením genů, nýbrž i efekty dominance a epistáze. Podle studií Fürsta (1994) je variance délky mezidobí podmíněna aditivním efektem genů pouze ze dvou procent, ale dominantní efekty genů vysvětlují čtyři procenta a epistatické efekty šest procent variance. Heterozní efekt pro funkční znaky byl odhadnut na tři až deset procent. U podílu nepřeběhlých plemenic v devadesáti dnech stanovili Egger-Danner und Fürst v roce 2005 heterozní efekt pouze ve výši jednoho procenta.
Významnou roli v dědičnosti reprodukčních a jiných funkčních znaků hrají i cytoplazmatické efekty, které se mitochondriálně přenášejí pouze přes matku. Podíl cytoplazmatické variance na celkové varianci u servis periody byl stanoven Esslem a Schnitzenlehnerem (1999) ve výši dvou až tří procent, což je srovnatelné s podílem aditivní variance. U dlouhověkosti činil podíl cytoplazmatické variance dokonce čtyři až šest procent z celkové fenotypové variance. Cytoplazmatickou dědičnost však lze využít pouze při selekce v rámci rodin krav.
Samčí složka plodnosti
V rámci pokusu na Rakouské univerzitě prověřoval kolektiv prof. Sölknera 12 700 ejakulátů býků z Horního Rakouska z hlediska kvality spermatu. Byly zkoumány objem a koncentrace spermatu, životnost, celkový počet a pohyblivost (motilita) spermií. Z údajů vyplynulo, že nejvyšší dědivost vykazuje parametr celkový počet spermií (0,22), následuje objem (0,18), koncentrace (0,14), životaschopnost (0,18) a pohyblivost (0,04).
Genetické vztahy mezi kvalitou semene a reprodukčními ukazateli jsou však velmi nízké. Například korelace mezi plemennými hodnotami samčí složky znaku podíl nepřeběhlých a ukazateli kvality spermatu byly ve jmenované analýze pouze 0,08 až 0,16. Důvodem je skutečnost, že horší kvalitu spermatu mohou inseminační stanice do velké míry vykompenzovat při ředění a výrobě inseminačních dávek.
Vztah tělesné kondice a reprodukce
Další experiment provedený na 8760 dojnicích zkoumal vztah mezi bodovým hodnocením tělesné kondice krav (57 000 údajů) a reprodukcí. Zároveň byl zkoumán i vztah tohoto ukazatele k dojivosti, poměru tuku a bílkovin v mléce a k obsahu močoviny. Byla stanovena slabá záporná genetická korelace mezi tělesnou kondicí krav a délkou servis periody. Výsledky však byly statisticky nevýznamné pro příliš nízký počet pozorování.
Prof. Sölkner zdůraznil, že v budoucnu bude v rámci šlechtitelského programu rakouského dojeného skotu nutné najít další vhodné znaky, které zajistí zlepšení odhadu plemenných hodnot pro reprodukci. V současnosti tvoří významnost funkčních znaků v celkové plemenné hodnotě 35 až 50 % (podle plemene). Maternální i paternální složka plodnosti se podílí na celkové plemenné hodnotě zatím pouze 1,3 až 9,8 %.
