Při tvorbě optimálních systémů výživy a řízení chovu je potřeba zohlednit faktory, jako je genetický potenciál prasat, příjem krmiva, prostředí, dostupnost krmných složek a ceny. Konečná strategie výživy a řízení chovu se v jednotlivých podnicích vzhledem k různým ekonomickým podmínkám a podmínkám prostředí liší.
Významným prostředkem k vytvoření optimální strategie výživy je počítačový růstový model, který zohlední všechny uvedené faktory včetně informací o výrobních nákladech a příjmech a naznačí nákladově účinný výživový program.
Počítačový model je výborným prostředkem pro využití znalostí chovatele v oblasti výživy prasat ke stanovení optimální krmné dávky a pro dosažení optimální produkční účinnosti.
Pigletter International, 20, 2000, č. 6
Kvalitu vepřového masa ovlivňuje hořčík
Podle australského výzkumu snižuje přídavek hořčíku (magnesium aspartate) do krmných dávek prasat během posledních pěti dní výkrmu před porážkou výskyt vady masa PSE. Výsledky výzkumu na univerzitě v Illinois naznačují, že přídavek síranu hořečnatého zlepšuje barvu a schopnost vepřového masa udržet vodu. Aplikace určitého stálého množství hořčíku (3,3 g na prase a den) prasatům ve výkrmu po dobu dva až pět dní před porážkou neovlivnila jejich zdraví, složení výkalů, růst a složení jatečného těla, ale zlepšila barvu vepřového masa a snížila ztráty vykapáním
Optimální hladinu doplňovaného hořčíku a délku jeho zkrmování pro zlepšení kvality masa je potřeba stanovit.
Feedstuffs, 72, 2000, č. 36
Význam vitaminů B pro odstavená prasata
Zkušenosti z USA uvádějí, že normou NRC doporučené množství vitaminů skupiny B pro prasata je příliš nízké. Podle některých odborných prací vede pětinásobek doporučovaného množství těchto vitaminů k nejvyšším průměrným denním přírůstkům hmotnosti a nejvyššímu průměrnému dennímu příjmu krmiva.
Další odborné práce uvádějí, že pro získání maximálního růstu libové tkáně u odstavených prasat se statusem vysokého zdraví je potřeba zvýšit doporučované množství vitaminů skupiny B až o 400 %.
Podle odborníků se u geneticky zlepšených prasat se stoupajícími požadavky na aminokyseliny zvyšují i požadavky na vitaminy.
Feedstuffs, 72, 2000, č. 36
Největší pěstitel hrachu je Kanada
Podle předpovědi bude Kanada v letošním roce největším výrobcem hrachu na světě. Statistické předpovědi uvádějí zvýšení pěstební plochy hrachu o 40 % a produkce o 20 %. Od roku 1996 se domácí spotřeba hrachu v Kanadě zvýšila o 74 % a v nadcházejícím hospodářském roce se očekává její další zvýšení asi o 6 %. Z hlediska obsahu proteinu a energie stojí hrachy mezi pšenicí a sójovým šrotem
Údaje asociace Pulse Grower Association v Saskatchewanu uvádějí, že tři hlavní výrobní společnosti prasat v této oblasti zařadily luskoviny do svých krmných dávek. Zatímco před pěti lety konzumovalo hrách jako součást krmných dávek asi 1000 prasnic a jejich potomci, jsou v současnosti hrachy pravidelnou součástí krmných dávek (v množství 10 až 40 %) asi ve 45 000 ze 75 000 stád.
V současnosti se okolo 65 % vypěstovaného hrachu vyváží, z toho 40 % na trhy krmiv většinou v Evropě a zbytek pro lidskou spotřebu v Asii a Latinské Americe. Velkými odběrateli jsou Indie a Pákistán.
FeedTech, 4, 2000, č. 5/6
Jak ovlivnit složení mléčného tuku?
Současní spotřebitelé vyžadují v zájmu svého zdraví mléčné výrobky s nižším obsahem tuku a hlavně nasycených mastných kyselin. Jednou z možností, jak měnit složení mléčného tuku, je úprava krmné dávky. Podle nejnovějších doporučení má mléčný tuk obsahovat více než 10 % polynenasycených mastných kyselin, více než 82 % mononenasycených mastných kyselin a méně než 8 % nasycených mastných kyselin.
Několik odborných studií se zabývalo možností zvyšovat koncentraci nenasycených mastných kyselin v mléce zkrmováním rostlinných semen s obsahem nenasycených mastných kyselin, jako jsou sójové boby, slunečnicové a bavlníkové semeno. Výsledky polských pokusů naznačují, že zkrmování mačkaného řepkového semene bohatého na nenasycené mastné kyseliny může příznivě ovlivnit složení mléčného tuku. Aplikace mačkané řepkového semene zvýšila i koncentraci glukózy v séru a celkovou koncentraci cholesterolu.
Výsledky pokusů, v nichž se do krmných dávek dojnic aplikují přídavky tuku, nejsou jednotné.
J. Anim. Feed Sci., 9, 2000, č. 3
Podle tiskových materiálů připravila Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI
