Jedním z důležitých faktorů ustájení je správný výběr podestýlky, protože ta přímo ovlivňuje zdravotní stav zvířat, celkové mikroklima ve stájích a vnější prostředí bez nežádoucích mikroorganismů a patogenů. Ovlivnit kvalitu podestýlky je taktéž možné, a to dobře řízeným prostředím v hale spolu s odpovídající výživou drůbeže.
Celosvětová produkce drůbežího masa vykazuje od poloviny minulého století rychlý nárůst způsobený stoupajícím zájmem o kuřecí maso. Masný průmysl na tuto pobídku zareagoval, a do svých chovů si začal cíleně vybírat kuřata, která rostou do vysoké hmotnosti v krátkém čase se zachováním dobrého zdravotního stavu (Jaradat et al., 2022).
Jedním ze základních požadavků, pro dosažení deklarované užitkovosti v chovu drůbeže se zachováním optimálního zdravotního stavu zvířat jsou požadavky na prostředí a přizpůsobení tohoto prostředí specifickým mikroklimatickým podmínkám, které drůbež během růstu vyžaduje. Do mikroklimatických podmínek řadíme zejména teplotu, relativní vlhkost, obsah čpavku a oxidu uhličitého ve stáji aj. (Hosseini-Vashan et al., 2020). Mezi způsoby, kterými lze ovlivnit mikroklimatické podmínky, a které ovlivňují welfare ustájených brojlerů, zahrnujeme systémy ustájení, vliv sezóny, výběr vhodného krmiva a podestýlky, hustotu osazení zvířat v hale aj. (Bahadur Bist et al., 2023).
Vnitřní prostředí stáje lze výrazně ovlivnit výběrem a použitím kvalitní podestýlky. Podestýlka by měla být schopná absorbovat toxické sloučeniny a frakce exkrementů, vlhkost a neměla by být příliš prašná. Chemické složení podestýlky ovlivňuje její fyzikální vlastnosti např. absorpci vlhkosti či uvolňování amoniaku. Zároveň by podestýlka měla chránit drůbež před nízkou teplotou podlahy během odchovu (Biesek et al., 2023).
Požadavky z hlediska emisí amoniaku
Doporučená koncentrace amoniaku v drůbežárnách by se měla pohybovat pod 25 ppm. Zvýšením hladiny amoniaku v halách dochází ke zhoršení ovzduší a zdravotního stavu drůbeže; rozvíjí se poruchy dýchání, menší příjem krmiva, nižší růstová schopnost zvířat se špatnou konverzí krmiva a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám. Při vysoké koncentraci amoniaku může docházet až k úmrtím kuřat. Snížit emise amoniaku v drůbežárně lze využitím vhodné podestýlky u podlahového ustájení drůbeže. V takovémto systému lze použít jak organické materiály – materiály rostlinného původu, tak také anorganické materiály – kámen, hlína písek, přičemž poslední dva zmíněné poskytují pohodlné a netoxické medium absorbující vlhkost (Viegas el al., 2012). Miles et al. (2011) uvádí, že využitím dřevěných hoblin jako podestýlky v chovech drůbeže lze dosáhnout snížení emisí amoniaku oproti rýžovým slupkám, kde zaznamenal až o 50 % vyšší hodnoty amoniaku. Dřevěné hobliny snižují vlhkost v hale, čímž se zároveň omezuje kultivace bakterií, které podporují produkci čpavku (Cabrera et al., 2018). Vhodnou volbou podestýlky tak lze docílit výrazného snížení uvolňovaného čpavku v halách pro drůbež a tím eliminovat zápach (Dunlop et al., 2016). Čerstvý slepičí trus obsahuje až 75 % vody, což často vede ke zvyšování vlhkosti v podestýlce a uvolňování dusíku z hnoje ve formě amoniaku. Výkaly, zbytky krmiva a podestýlka jsou řazeny mezi kvalitní organické hnojivo, které zvyšuje kvalitu plodin a výnos z plodin, což vysvětluje jeho rozsáhlé použití jako hnojiva po celém světě (Ngogang et al., 2020). Z tohoto důvodu se ve velkochovech drůbeže přistupuje k dalším opatřením vedoucím ke snižovaní amoniaku v ovzduší a k přidávání aditiv do podestýlky, aby nedocházelo k nadměrnému uvolňování čpavku z podestýlky. Uvolňování amoniaku úzce souvisí s metabolismem mikroorganismů, kdy při bakteriální fermentaci přirozeně vzniká čpavek přeměnou kyseliny močové přítomné v ptačích výkalech. Rychlost reakce a množství uvolněného čpavku lze ovlivnit také snížením pH podestýlky aplikací minerálů jako jsou hydroxid vápenatý, síran hlinitý a síran železnatý (Moore et al., 2000), hydrogen síran sodný (Li et al., 2017) aj. Z ekonomických důvodů se však nedoporučuje nadměrně ošetřovat podestýlku těmito minerály.
Ing. Martina Kosťuková, Ph.D.
Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie,
Veterinární univerzita Brno
Kontakt na autorku: kostukovam@vfu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 6/2023.
