K diskusi o odbytu hovězího se sešli poslanci Zemědělského výboru parlamentu ČR v čele s jeho předsedou Ing. Jaroslavem Palasem a místopředsedou Ing. Ladislavem Skopalem, dále ústřední ředitel SVS MVDR. Josef Holejšovský, Csc. ředitel odboru zemědělské výroby Ing. Stanislav Kozák, prezident Společenstva řezníků a uzenářů doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, novináři a představitelé Českého svazu chovatelů masného skotu. Nad steakem z chovu Miroslava Vráblíka v restauraci Bílá kráva v Praze, která se na nabídku kvalitního hovězího specializuje, se rozvinula diskuse jejímž hlavním tématem byla nejen potřeba zvýšení spotřeby hovězího masa a tím také odbytu, ale i preference kvality.
Podle ředitele svazu Karla Šeby je třeba „mezi spotřebitele dostat informace, že maso které kupují je kvalitní a odpovídá tomu, jak je deklarováno.“ Ze strany chovatelů se objevuje požadavek zajistit, aby na pult šlo jen identifikované maso mladých zvířat do 24 měsíců. To však záleží především na zpracovatelském průmyslu a situace v této oblasti je složitá. Jak ji popsal doc. Steinhauser, existují jatecké podniky, které lze rozdělit do kategorií A až C. Áčkové provozy, kterých je kolem 8 %, odpovídají požadavkům unie, naopak céčkové jsou ty, které způsobují na trhu problémy a díky nim se do prodejní sítě dostává nekvalitní výsekové maso krav. „Kravské maso nepatří na pult,“ říká Steinhauser, „Toto maso dobře váže vodu a je vhodné do výroby.“ S tím, že je třeba před vstupem do EU změnit strukturu zpracovatelského průmyslu souhlasili také poslanci. Právě požadavek poslanců, který má být 16. března předán ve formě krátkého usnesení, je směřován na ministerstvo zemědělství, kterému ukládá předložit nejpozději do dvou měsíců určitý postup ke zlepšení stavu zpracovatelského průmyslu, včetně vyčíslení nákladů.
Přítomnost poslanců vyvolala vyjádření kritiky situace v tvorbě právních norem. Především vyhlášky jsou tvořeny pod tlakem různých požadavků. Připomínkám byly nedávno podrobeny naše předpisy také z pohledu úředníků EU, kteří je posuzovali ve vztaku k souhlasu s právními normami unie. Podle ředitele Holejšovského však „státní úředník může dělat pouze to, co mu ukládá zákon, za harmonizaci práva s legislativou EU mohou být státní úředníci zodpovědní pouze do úrovně vládních návrhů.“ Podle ředitele je připravována novela veterinárního zákona, ale o tom, zda nedozná v Parlamentu disharmonizačních změn, rozhodnou poslanci. Pokud jde o problémy s provozy zpracovatelských podniků typu C2 a C3 veterinární správa může zasahovat jen do té míry, pokud budou přistiženi při výrobě zdravotně závadných produktů.
Podle místopředsedy Zemědělského výboru Skopala je připravována poslaneckou iniciativou novela zákona o potravinách. Tristní je však situace, kdy jsou zákony předkládány do parlamentu aniž by k nim byly zpracované prováděcí vyhlášky. Podle Skopala „požadujeme, když schvalujeme zákon, aby byly už k němu přidány vyhlášky.“
Situaci v oblasti kvality potravin mohou řešit regionální výrobky, které jsou přihlašovány na ministerstvu a vybírány, k nim bude náležet norma. „Od pátku prosazujeme vznik fondu na prosazení prodeje masa,“ uvedl Steinhauser. Peníze na podporu prodeje masa by podle něho mohly pocházet z podílu chovatelů, který mají povinnost platit masokombinátům za aparativní hodnocení jatečných prasat podle nově platných předpisů Od dubna bude podle jeho vyjádření fungovat první marketingový systém pro prodej masa.¨Zdrojem se stanou informace o průměrné ceně podle SEUROP, které bude 15 masokombinátů denně hlásit na VÚZE.
Všichni diskutující se shodli na myšlence, kterou doslova vyjádřil ředitel Holejšovský: „Stát by neměl dávat peníze na množství, ale na kvalitu.“ Zemědělství je třeba udržet a ne maximalizovat produkci. S tím souhlasil také předseda výboru Palas, podle něho nejsme nadprodukci schopni jen spolehlivě vyvézt: „ze státních prostředků nelze dlouhodobě dotovat vývoz.“
Je třeba zákazníka přesvědčit o kvalitě a zdravotní nezávadnosti masa, spotřebitel by měl být informován o původu jatečného zvířete i způsobu jeho chovu. Právě hovězí ze systémů chovů krav bez tržní produkce mléka patří k nejkvalitnějším.
