Letošní počasí během letních měsíců rozhodně nesvědčilo zrající úrodě na poli, ani hospodářským zvířatům. Zatímco s poklesem produkce mléka u zvířat v tomto období si zemědělci většinou umí poradit, pokles nákupních cen této suroviny se jim zastavit nedaří. Problémy, které se bezprostředně dotýkají farmářů, však mohou nakonec ohrozit i podstatnou část mlékáren v České republice.
Přibližně od začátku července se museli zemědělci vypořádávat s extrémně dlouhým obdobím, kdy panovaly vysoké teploty a téměř chyběly jakékoli srážky. S nezvyklým průběhem počasí se vyrovnávali nejen farmáři, ale i většina obyvatel naší země. Právě zemědělce však průběh počasí ovlivňuje asi nejvíce, jsou na něm totiž stále existenčně závislí. Klimatické podmínky letošního roku negativně ovlivnily především obilniny. Dlouhá zima poškodila nejvíce porosty ozimého ječmene, v některých oblastech i porosty ozimé pšenice a tritikale. Několik týdnů trvající sucho se podepsalo prakticky na všech obilninách, výrazně se snížila jejich kvalita i hektarové výnosy. Tropické dny, tedy ty, během nichž teplota překročí 30 °C ve stínu, nesnáší dobře ani hospodářská zvířata.
O problémech, které postihují chovatele skotu a produkci mléka jsme hovořili s Jaroslavou Vávrovou ze Zemědělského družstva Košťálov, Ing. Jiřím Lacinou, ředitelem společnosti Zeos Lomnice, a. s., Ing. Jaroslavem Podzimkem, předsedou ADV Libštát a Ing. Alfredem Millerem z německé mlékárny Müller.
Sucho vystřídaly deště
V době, kdy se toto setkání uskutečnilo (na začátku srpna), nikdo netušil, že dlouhé období vysokých teplot končí a dojde k jejich poklesu na snesitelnou úroveň jak pro lidi, tak zvířata. Změna teploty však s sebou přinesla i déle trvající deště, které podstatnou část dosud nesklizené letošní úrody obilí, ozimé řepky či máku poškodily definitivně.
Živočišná výroba se dokázala s vysokými teplotami lépe vypořádat než rostlinná. Jak uvedl Ing. Lacina, v Lomnici nad Popelkou se neobávají výrazného nedostatku krmných pícnin, i když v prvních sečích byly produkce o více než 30 % nižší než vloni a o druhých sečích se téměř nedá ani mluvit. „Tuto ztrátu nám z větší části vykompenzuje zásoba konzervovaných krmiv z loňského roku, který byl naopak nadprůměrný. Rozhodující bude kvalita letošních krmných pícnin, kterou zatím odhadujeme tak na 80 % loňské úrovně,“ vysvětlil ředitel společnosti Zeos Lomnice.
Vzpomínka na BSE
Všechny tři zemědělské podniky chovají český strakatý skot. Na přelomu let 2003 a 2004 se musely vypořádat s problémem výskytu bovinní spongiformní encefalitidy (BSE).
Dojnice, u které byla zjištěna tato choroba, byla odchována ve velkokapacitním teletníku společnosti Zeos Lomnice, kterým ročně prochází kolem 2000 kusů telat včetně těch, která jsou odchovávána pro sousední zemědělské podniky. „Problémem tehdy bylo, že nemocné zvíře bylo poměrně mladé,“ zavzpomínal Ing. Podzimek z ADV Libštát. V rámci tehdy platných předpisů se veterinární opatření týkalo kohorty, která v prvopočátku představovala zhruba 4000 kusů zvířat. Po vyloučení již nežijících dojnic, býků a jalovic bylo nakonec nutné porazit skoro 900 dojnic ve více než čtyřech zemědělských podnicích.
Kvalitní produkce
Producenti mléka, kteří se postupně vypořádávají s následky výskytu BSE, s obavami sledují klesající výkupní cenu této komodity. Všechny tři podniky dodávají mléko mlékárně Müller. „Vzhledem k dost vysokým obsahům tuku a bílkoviny v jejich mléce, a to platí pro většinu podniků v této podhorské oblasti Krkonoš, dosahují i v těchto klimatických výkyvech vysokých odbytových cen, v průměru více než osm korun za litr“, uvedl Ing. Miller.
„V naší oblasti dokážeme tradičně vyrobit opravdu kvalitní mléko,“ potvrzovala Jaroslava Vávrová a poukázala na to, že některé mlékárny jako by příliš nezajímal obsah jednotlivých složek. Ing.Miller však vysvětlil, že záleží kromě jiného také na možnostech konečného zhodnocení základní suroviny v mlékárně. „Jestliže jsme schopni například na základě ultrafiltrace zhodnotit bílkovinu ze syrovátky (vedlejšího produktu sýrárny) do mozarelly a nebo zpětně do jogurtů, můžeme tuto obsahovou složku honorovat. To ale neumožňuje například zhodnocení suroviny pouze do trvanlivého (UHT) mléka,“ dodal zástupce mlékárny.
Ohrožení produkce i zpracování mléka
Ing. Miller připouští, že i jejich společnost cítí tlak ze strany obchodních řetězců na snižování ceny mléka. „Naše mlékárna nechce aktivity na českém trhu nijak omezovat, spíše naopak. Není také pravdou, že nově příchozím dodavatelům nabízíme pouze českou cenu – tedy bez ohodnocení obsahů složek. Záleží na tom, kde se daný podnik nachází, respektive v jaké sběrné vzdálenosti se nachází od konkrétní mlékárny a jakou má toto zařízení možnosti zhodnocení suroviny,“ dodal zástupce německého zpracovatele.
Podle některých názorů si zpracovatelé mléka mohou za vzniklou situaci částečně sami. V rámci konkurenčního boje jsou ochotni snížit velkoobchodní cenu až pod výrobní náklady zemědělců. To má za následek zmiňovaný pokles výkupních cen. Mlékárny se naopak hájí požadavky obchodních řetězců. Jak připustil Ing. Miller, obchodníci se chovají na trhu tak, jak jim to umožňují podmínky trhu, někdy bohužel i jejich obchodní morálka. V konečném efektu však tento stav ohrožuje nejen české producenty mléka, ale i zpracovatele, a to jak české, tak i zahraniční, které na českém trhu působí.
Propad výkupních cen mléka se netýká jen České republiky, ale zasahuje celou Evropskou unii. Podle údajů Českomoravského svazu mlékárenského odhadla Evropská komise pokles ceny litru mléka v průběhu příštího roku na 6,30 Kč, což je přibližně o 1,50 Kč méně než současná cena na domácím trhu. Snížení cen mléka by mohl znamenat mírné zlevnění mlékárenských výrobků, ale i krach některých mlékáren. V případě, že by se tyto předpoklady naplnily, je vysoká pravděpodobnost, že dojde k dalšímu výraznému poklesu stavů dojnic v našich zemědělských chovech. „Je více než jasné, že takový skokový pokles nákupní ceny mléka výrazná část producentů mléka dlouhodobě prostě ekonomicky nevydrží a ani současná výše dotací nebude schopna tyto ztráty kompenzovat,“ předpokládá Ing. Lacina.
Snížená cena nakupovaného mléka sice na přechodnou dobu může zlepšit ekonomickou situaci našeho mlékárenského průmyslu, vyjednávací postavení většiny našich mlékáren vůči obchodním řetězcům jsou však stále slabá, a proto brzy o tuto výhodu zřejmě opět přijdou, varoval ředitel společnosti Zeos Lomnice. Český spotřebitel tuto situaci však nijak výrazně nepocítí. Většina maloobchodního trhu je v rukou zahraničních obchodních řetězců, které mezi sebou stále soupeří a jejich prioritním cílem je především výše ceny nabízeného zboží. Navíc nemají problém doplnit případný výpadek svého prodávaného sortimentu z jiných zdrojů. Vznikající situace ukáže skutečnou ekonomickou sílu a připravenost našich producentů mléka potřebnou k úspěšnému zvládnutí takové situace. Jak věří Ing. Lacina, silný a úspěšný odběratel a zpracovatel mléka bude v těchto chvílích jistě značnou výhodou, podobně i producent schopný vyrábět mléko kvalitně a efektivně.
