Současná situace v chovu skotu není příliš povzbuzující. Chovatele tíží nejen klesající cena mléka ale také návrhy Bruselu na omezení podpor pro šlechtění.V budoucnu proto bude potřeba využívat lidských i finančních zdrojů co nejefektivněji a v otázce snižování ceny mléka najít cestu účinného „odporu“ vůči nadnárodním obchodním řetězcům.
Tato slova zazněla v úvodním projevu ředitele Svazu chovatelů českého strakatého skotu Dr. Ing. Josefa Kučery, který přednesl při příležitosti zahájení první mezinárodní konference Euro Fleckvieh Forum 2006, která byla zorganizována jako doprovodný program osmého ročníku národní výstavy Den českého strakatého skotu konané počátkem září v Radešínské Svratce. Akci uspořádal Svaz chovatelů českého strakatého skotu na půdě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Partnery projektu byli také Svaz chovatelů strakatého skotu ze Slovenska, Maďarska a Akademia Rolnicza Wroclaw z Polska. Jak zmínili organizátoři akce, Euro Fleckvieh Fórum je první projekt svazu s podporou visegrádského fondu a je svým způsobem také generálkou na zasedání WSFF (World Simmental Fleckvieh Federation) v příštím roce.
Stavy skotu u nás i v Evropě budou klesat
Chov skotu je agrárním odvětvím výrazně ovlivňovaným společnou zemědělskou politikou a její reformou postupně realizovanou od roku 2004. Početní stavy dojnic se v České republice vyvíjejí v závislosti na národní mléčné kvótě stanovené do roku 2015, na dojivosti krav a ekonomických výsledcích výroby mléka. Jak uvedl Ing. Jindřich Kvapilík DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha–Uhříněves, po výrazném snížení stavů skotu v letech 1990 až 2000, kdy počet zvířat klesl na polovinu, se tento negativní trend nezastavil ani v následujícím období do roku 2006. „Z hlediska dlouhodobého vývoje chovu skotu a členství v EU nelze snižování stavů všech kategorií hodnotit pozitivně. Nízké stavy plemenic spolu s nepříznivými výsledky reprodukce a vysokými úhyny telat ohrožují obraty stád, snižují produkci jatečného skotu a možnosti exportu některých kategorií zvířat,“ zhodnotil situaci Kvapilík. Následně dodal, že snižování stavů má za následek obtížnější využívání trvalých travních porostů, jejichž výměra se má v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí v nastávajících letech zvyšovat. Stavy se snižují také v EU 15, u nás však tento proces probíhá rychleji. Jedním z důvodů tohoto vývoje je podle Kvapilíka to, že dojivost krav u nás roste rychleji než v zemích EU 15.
Produkce hovězího masa se snižuje
Ke snižování početních stavů skotu přispívá také jejich vysoký export do zahraničí. V roce 2005 se z České republiky vyvezlo kolem 140 tisíc živých zvířat, z toho 37 procent připadalo na plemeno holštýnské a 30 procent na plemeno české strakaté. Prodáván byl hlavně skot do 12 měsíců. Dovozy živého skotu do České republiky registrované v ÚE dosáhly v roce 2005 ale jen 2,4 procent počtu vyvezených zvířat. Zatímco v roce 2004 se na dovozech skotu podílela masná i mléčná plemena rovnoměrně, v roce 2005 byla z 97 procent dovezena dojná plemena. Za hlavní příčinu poměrně vysokého exportu mladého skotu lze podle Kvapilíka považovat vyšší ceny, které chovatelé za kvalitní zvířata od zahraničních partnerů obdrží.
Pokles stavů zvířat se následně promítá do počtu poražených zvířat a produkce hovězího a telecího masa. Jak informoval Kvapilík, v uplynulých třech letech se porážky skotu a produkce hovězího masa snížily o čtvrtinu, porážky jatečných býků pak o jednu třetinu. Vzhledem k tomu, že výroba hovězího masa v roce 2005 u nás nepokryla ani jeho nízkou domácí spotřebu na obyvatele, Česká republika se tak stala jeho čistým dovozcem.
Konec mléčných kvót ?
Významnou limitaci pro producenty mléka představuje především mléčná kvóta a trvalý pokles ceny mléka. Jednoduchá není ani ekonomická situace mlékáren, která je vyvolána trvalým tlakem obchodních řetězců na snižování cen mléčných výrobků, konkurence ze strany států EU, a také nízkým využitím zpracovatelských kapacit.
Mezi hlavní cíle mléčných kvót, které regulují výrobu mléka ve všech státech unie, patřily garance cen, omezení výroby mléka, stabilizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky a snížení nákladů na řízení trhu. Většinu těchto úkolů ale kvóty v současné době dostatečně neplní. Z tohoto důvodu se dnes v rámci unie uvažuje o vystoupení z mléčného kvótového systému nejpozději v roce 2015 „Systém kvót je pro české zemědělce zdrojem mnoha problémů a žádných výhod. Měl by být zrušen co nejdříve za podmínek stejných pro všechny státy unie,“ uvedl Kvapilík. Způsob ukončení kvótového systému a hlavní zásady výroby mléka bez regulace by pak měly být po schválení komisí EU oznámeny v roce 2008.
Simentálský skot zažívá renezanci
Zájem o strakatý skot v kombinovaném užitkovém typu se projevuje také v Polsku. Ze své původní oblasti chovu – jihovýchodní části Polska - se v posledních letech kombinovaná užitkovost dostává i do dalších regionů. Při problémech s výší mléčné kvóty, které má podobně jako Česká republika i Polsko, je kombinovaný skot velmi vhodným řešením pro řadu chovatelů. Výsledky šlechtitelské práce v Polsku nejlépe potvrzuje skutečnost, že mléčná užitkovost se zvýšila o více než 700 kg při nárůstu 29 kg tuku a 28 kg bílkovin v přepočtu na 305 denní laktaci. V roce 2003 přitom představovala v Polsku průměrná užitkovost krav plemene simental 4107 kilogramů mléka.
Účastníky Euro Fleckvieh Fóra upoutaly i přednášky kolegů z Maďarska a Slovenska v podání ředitelů obou svazů: Ing. Immre Füllera a Ing. Richarda Rusnáka. Oba dva se shodli na obnovení zájmu o strakatý skot, který začíná prožívat období „renesance“. Strakatý skot si právě v těchto státech i v minulosti udržel svůj výrazný kombinovaný užitkový typ s vynikající masnou užitkovostí, čehož je právě nyní využíváno a potvrzuje to jak zájem o strakatá zvířata, tak především ceny, které lze dosáhnout za jatečný skot nebo telata.
Český strakatý skot aktuálně
Podle informací Dr. Ing. Josefa Kučery stavy českého strakatého skotu v uplynulém kontrolním roce klesly. I přes tuto skutečnost je však jeho populace podle hodnocení EVF (Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu) v Evropě stále na třetím místě, co do počtu krav zapsaných v plemenné knize. Navzdory poklesu populace je podle Kučery pozitivní alespoň to, že v poslední době došlo k mírnému zlepšení některých reprodukčních ukazatelů plemene. Meziročně došlo k mírnému nárostu počtu prvních inseminací jalovic. „U kvalitativních ukazatelů reprodukce, které jsou v České republice na alarmující úrovni, došlo v posledním období u populace českého strakatého skotu k nepatrnému zlepšení. Krávy dosáhly březosti po první inseminace 46 procent, což je více než u nás představuje průměr všech plemen,“ uvedl. V posledních letech se rovněž zvýšil podíl importovaných inseminačních dávek použitých v rámci populace strakatého skotu. Pozitivní je skutečnost, že se ve většině případů jedná o dávky výrazných zlepšovatelů, představitelů kombinovaného plemene. Strakatý skot je a bude z celosvětového hlediska nejvýznamnějším plemenem s kombinovanou užitkovostí. V období od roku 1993 do roku 2005 došlo v České republice k nárůstu průměrné mléčné užitkovosti o téměř dva tisíce kilogramů mléka při zachování relativně uspokojivé délce mezidobí. Četnost krav, jejichž užitkovost dosahuje do pěti tisíc litrů mléka se pohybuje kolem pětadvaceti procent, a stále klesá. Naproti tomu se zvyšuje počet těch, které dosahují užitkovosti nad šest a půl tisíc litrů mléka. Ty dnes představují více než třetinu strakaté populace.
V oblasti masné užitkovosti v současnosti Svaz chovatelů českého strakatého skotu společně s Českomoravskou společností chovatelů intenzivně pracují na přípravě společného odhadu plemenných hodnot v rámci mezinárodního německo-rakousko-česko-maďarského projektu. Výhody společného „středoevropského“ projektu Kučera spatřuje hlavně v možnosti souběžného zohlednění informací o užitkovosti ze všech dostupných zdrojů informací o masné užitkovosti, vyšší spolehlivosti a větší důvěryhodnotnosti plemenných hodnot.
Dr. Kučera rovněž představil výsledky spolupráce Svazu chovatelů českého strakatého skotu a RZO Freistadt. Výsledkem společného projektu v rámci Iniciativy společenství InterregIIIA je internetová aplikace pro chovatele skotu 3 in BOS. Nové webové stránky jsou chovatelům k dispozici na adrese www.3inbos.eu
Projekt "3 in BOS" je spolufinancovaný z prostředků Evropské unie, realizace proběhla v rámci Iniciativy Společenství Interreg IIIA.
Šlechtění strakatého skotu v budoucnu
Pro udržení konkurenceschopnosti plemene fleckvieh v porovnání s holštýnským plemenem bylo v uplynulých letech nezbytné věnovat velkou pozornost jeho mléčné užitkovosti. Jak ale tvrdí Bernharda Luntz (Landesanstalt fur Landwirschaft Grub, SRN), vedlo to ke změně typu chovaného skotu. „Abychom se vyrovnali holštýnům nechali jsme dominovat mléčnou užitkovost na úkor masa a kvality mléka. Současně se změnil tělesný rámec zvířat,“ upozornil a zároveň dodal, že pokud chce plemeno fleckvieh do budoucna udržet vysoké nároky na kvalitu jatečných těl, bude nezbytné v rámci šlechtění zpřísnit požadavky na typ zvířat a zabezpečit výraznější profil plemene. Nutné bude rovněž zabránit dalšímu zvyšování podílu red-holštýnské krve. V oblasti kontroly užitkovosti strakatého skotu je pak podle něho nezbytné začít s monitoringem zdravotního stavu zvířat na farmách s možností využití získaných dat také chovateli. Systém monitoringu zdravotního stavu zvířat se má v budoucnu stát i součástí hodnocení exteriéru. Významné změny ve šlechtění českého strakatého skotu zřejmě přinese také připravované propojení odhadů plemenných hodnot a připojení České republiky k rakousko-německému systému odhadu.
Úzká mezinárodní spolupráce umožní propojení populací strakatého skotu, čímž zároveň dojde i k rozšíření testační základny a zvýšení genetické variability populace. To má eliminovat nebezpečí příbuzenské plemenitby. „Pozici kombinovaného skotu to významně posílí,“ dodal Luntz.
