„Porod je třeba považovat za sklizeň v zootechnické praxi,“ uvedl doc. MVDr. Antonín Vinkler, CSc., na semináři v jihočeské Dříteni. Hovořil i o dalších problémech spojených s porodem telat, zejména o snížení počtu mrtvě narozených telat, o vybavení chovatele. Poradil, jak postupovat při zahlcení telete, kdy přistoupit k císařskému řezu, jak může farmář sám pomoci při ztíženém porodu a kdy je třeba zavolat veterináře.
Akce v Dříteni byl součástí odborných seminářů v rámci projektu nezávislého poradenství v chovech skotu s názvem Galaprojekt.
Přestože s přechodem na systém volného telení došlo k výraznému snížení komplikovaných porodů (z 15 % při vazném ustájení na tři až pět procent), je počet mrtvé narozených telat v řadě podniků zarážející,“ zdůraznil MVDr. Vinkler. Tento stav svědčí o tom, že rodícímu zvířeti se nevěnuje patřičná pozornost a že řada porodů probíhá nekontrolovaně bez dozoru člověka. Hlavní příčinou mrtvě narozených telat je podle Vinklera neposkytnutí odborné pomoci.
Kontrola průběhu
Kontrolovaný porod znamená sledování jeho průběhu a poskytnutí pomoci v rozhodujícím momentě, který je důležitý pro zachování zdraví či života matky nebo mláděte. Neznamená to ale přímý zásah člověka do průběhu každého porodu. Důležité je, aby zootechnik (porodník) včas rozpoznal, jestli jde o komplikovaný porod a věděl, jakým způsobem zajistit pomoc.
Otevírací fáze
Kromě běžně viditelných a známých příznaků je třeba zdůraznit odchod hlenové zátky, který se objevuje jeden až tři dny před porodem. U řady krav se jeden až dva dny před porodem snižuje tělesná teplota o půl až o jeden stupeň Celsia. V průběhu 24 hodin před vlastním porodem se snižuje tonus ocasní svaloviny. Probíhají nepravidelné a nekoordinované děložní stahy o nízké intenzitě, jsou patrné také aktivní pohyby plodu.
Hlavními příznaky první (otevírací) fáze porodu je neklid a nechutenství. Krávy bučí, lehají, vstávají a ohlížejí se dozadu, kroutí zádí, podkopávají, občas zvedají ocas s náznaky tlačení. Plod zaujímá horní postavení. Pod tlakem plodových obalů se otevírá krček od vnitřní branky. Otevírací stadium končí úplným uvolněním krčku a prostupem části plodu v plodových obalech v různém rozsahu do pochvy. V ní zpravidla postupně praskají plodové obaly. V této době je nutné zvíře intenzivně sledovat.
„Při normálním průběhu je jakýkoli zásah nevhodný a může porod zkomplikovat. Pokud ale do dvanácti hodin po objevení se výrazného neklidu nenastoupí porodní bolesti s nápinkami stěny břišní, je důvod pro odborné vyšetření,“ upozornil doc. Vinkler. V tuto chvíli je čas na to, vyloučit nebo potvrdit primární slabé kontrakce děložní, dislokace dělohy či neuvolnění děložního krčku.
Vypuzovací fáze
Ve vypuzovacím stadiu je plod v amniovém vaku postupně protlačován porodními cestami, rozšiřuje se hymenální prstenec, předsíň poševní a vulva. V pochvě se zpravidla objeví amniový vak s končetinami, který pokud nepraskl v porodních cestách, praskne po průchodu stydkou štěrbinou. Porodní bolesti dosahují v tomto okamžiku maxima a je vypuzena hlavička nebo záď plodu. Pak obvykle následuje pauza, po krátkém odpočinku nastupují opět intenzivní porodní bolesti a plod je kompletně vypuzen. Při poloze podélné přední může nastat ještě jedna pauza po průchodu hrudníku před vypuzením celého plodu.
K vypuzení telete má dojít do šesti hodin po začátku vypuzovacího stadia, do dvanácti hodin je ještě naděje na živý plod. V pozdějším období se velmi rychle snižuje pravděpodobnost, že se mládě narodí živé.
Nezbytné vybavení
Zootechnik (porodník) musí být na porod náležitě připraven. V každém podniku s chovem skotu musí být samozřejmostí vybavení:
porodní provázky na nožičky,
porodní provázek na hlavičku,
tři krátké porodní kolíky,
jeden delší kolík pro rotaci s teletem,
teplá voda a mýdlo, dezinfekční prostředky, lubrikanty, plastová rouška
Prvních pět minut je rozhoduje
„Je třeba si uvědomit, že tele by mělo být vybavené do pěti minut od doby, kdy se s ním začalo manipulovat. Manipulací se aktivují pohyby plodu a tím stoupá potřeba kyslíku v organismu telete. Nedostatečné zásobení kyslíkem vede k respirační acidóze, která může přejít do metabolické acidózy spojené se ztrátou životaschopnosti telete. Proto je třeba už před zahájením manipulace mít připraveny všechny pomůcky i potřebnou pomoc, nelze je shánět až v průběhu porodu.
Při poloze podélné přední je nejobtížnější vypuzení hlavičky, u některých plemen, zejména masných, mohou být při této poloze problémy s vypuzením pánevních částí plodu.
Poloha podélná zadní je pro průběh porodu méně příznivá – do porodních cest vstupuje nejširší část plodu, je riziko přitisknutí pupku k pánevním kostem a zahlcení plodu.
Pomoc při normálním průběhu
Pomoc při porodu bez komplikací není u starších krav zpravidla nutná, potřebují ji spíše prvotelky. Při poskytnutím pomoci v průběhu prodlužující se vypuzovací fáze se musí vaginálně posoudit velikost plodu, jeho uložení a prostornost pánve matky. Pomoc v období vypuzovací fáze zpravidla spočívá v přiložení porodních provázků na vyčnívající obnažené končetiny plodu nad spěnkami a vybavení plodu tahem. Když je plod velký, je nutné použít provázek i na hlavičku. Při poloze podélné zadní je účelné překřížením porodních provázků při tahu dosáhnout zešikmení příčného průměru pánve plodu, a tím usnadnit průchod telete pánví matky. Intenzita tahu při vybavování plodu by neměla překročit sílu tří až čtyř mužů. Tah je třeba vždy usměrňovat ve směru pánevní osy, která je u skotu dvakrát zalomená a při východu z pánve směřuje téměř vodorovně.
„Přetrvává zlozvyk z koňského lékařství, že tah je třeba vést směrem k vemeni. To je ale špatně, protože kráva má jinak utvářenou pánev, než klisna. Musíme táhnout v ose pánevní, tedy spíše ke kořeni ocasu. Tahem směrem k vemeni se zbytečně vyvíjí zvýšený tlak na sedací oblouk a pánevní kosti se vyvrací z křížokyčelního kloubu. Část vyvíjeného tahu k vybavení telete se ztrácí a je vyšší riziko poškození křížokyčelního kloubu,“ vysvětlil doc. Vinkler.
Při zjištění nadměrné velikosti nebo nepravidelného držení by měl chovatel zajistit vždy odbornou pomoc.
Poloha plodu
Pro normální průběh porodu je nezbytné, aby se při zcela otevřených porodních cestách plod nacházel v podélné poloze a horním postavení. Při poloze podélné přední vstupují do porodních cest hrudní končetiny ve všech kloubech natažené, jedna je mírné předsunuta, hlavička spočívá spodní čelistí na natažených končetinách, mulec je na úrovni karpálních kloubů.
Při poloze podélné zadní vstupují do porodních cest obě zadní končetiny natažené ve všech kloubech, ocásek se zpravidla nachází mezi končetinami. Hrudní končetiny poznáme podle ohybu ve všech kloubech jedním směrem a chodidlová plocha paznehtů směřuje dolů, pánevní podle výrazného patního hrbolu a obráceném ohybu v tarzálním kloubu, chodidlová plocha směřuje nahoru.
Péče o novorozené tele
Součástí porodu je i péče o novorozené mládě. Vyžaduje dezinfekci pupečního pahýlu, vyčištění dýchacích cest a dutiny ústní. Pokud tele necháváme matce k očištění, je nutné jeho osušení a umístění v suchém a čistém prostředí. Důležité je časné podání kolostra.
Nejzákladnější první pomocí u zahlceného telete je jeho vyvěšení za pánevní část hlavou dolů, uvolnění dutiny nosní a ústní a masáž hrudníku k co nejrychlejšímu odtoku tekutin z dýchacích cest. Možné je také povytáhnout jazyk a aplikovat jednorázově studenou vodu na zátylek. Dechovou a srdeční činnost lze povzbudit aplikací respirotu.
Ztížené porody
Častou příčinou ztíženého porodu je nadměrná velikost plodu a jeho nepravidelná poloha. Mezi méně časté příčiny patří dvojčata, zrůdy nebo mrtvý plod. Ze strany matky má vliv na ztížení porodu dislokace dělohy, nedostatečné otevření děložního krčku a poruchy porodních stahů – slabé bolesti, nadměrné tlačení.
Příznaky obtížného porodu mohou být:
abnormální postoj v otevírací fázi porodu;
intenzivní porodní stahy trvající déle než půl hodiny bez objevení plodových obalů a částí plodu;
plod není vypuzen do dvou hodin po objevení se amniového obalu;
objeví se odloučené alantochorium bez plodu;
abnormální výtok z porodních cest (příměs krve, smolky tkáňového detritu, zapáchající výtok).
Ke ztíženým porodům je třeba přivolat odborníka – zkušeného porodníka, veterinárního lékaře. V první řadě se musí posoudit celkový stav a stanovit příčiny ztíženého porodu. Při porodnickém vyšetření je třeba zhodnotit otevření krčku, prostornost porodních cest ve vztahu k velikosti plodu, životnost plodu, uložení plodu, kluzkost porodní cest a intenzitu porodních stahů.
Na základě zhodnocení se volí metoda porodnické pomoci. Ttou může být:
řízený tah,
repozice,
císařský řez,
rozšíření porodních cest chirurgickým zákrokem,
fetotomie.
K dosažení úspěchu při porodnické pomoci při ztížených porodech je nutné vytvořit základní podmínky. Vždy musí být k dispozici dostatek teplé vody, mýdlo, dezinfekční prostředky, zástěra a plastová plachta. Druhým důležitou podmínkou je dostatek personálních zdrojů.
Pro řízený tah jsou nezbytné minimálně dva porodní provázky na nožičky a jeden na hlavičku, tři porodní kolíky krátké, jeden delší na případnou rotaci s teletem, lubrikanty k zajištění kluzkosti porodních cest, ohlávka a lonž na fixaci zvířete.
Pro provedení císařského řezu nebo fetotomie se vyžaduje speciální vybavení, které má veterinární lékař. Rovněž repozice plodu je lépe nechat na odborníkovi.
Zkušenosti z praxe
Při nedostatku lubrikantů lze ke zvýšení kluzkosti porodních cest využít škvařené vepřové sádlo. To zabezpečí nejen zvýšení kluzkosti porodních cest, ale udělá též povlak na sliznici pochvy, který výrazně snižuje riziko vzniku zánětlivých změn i srůstů i po těžkém porodu. „Pro protažení pánve je třeba využít znalostí z anatomie – pomocí rotačního kolíku a střídavým tahem za končetiny se zešikmí úhel pánve telete. Nejprve se protáhne jeden pánevní hrbol, pak druhý,“ uvedl doc. Vinkler.
Požadujte provádění císařských řezů!“
„Domlouvejte se s vašimi veterinárními lékaři na provádění císařských řezů v indikovaných případech,“ nabádá chovatele doc. Vinkler. „Rozhodnutí pro císařský řez se není třeba bát, důležité je se rozhodnout včas. Zkušený veterinární lékař provede tento zákrok za hodinu a patnáct minut. S císařským řezem mají veterinární lékaři (pokud jej provádějí) i na Veterinární a farmaceutické fakultě v Brně dobré zkušenosti. Například v Belgii u plemene belgické modré jde o rutinní součást technologie chovu.“
Cena zákroku se v České republice pohybuje od 3500 do 5000 Kč. Materiální náklady jsou totiž vysoké, asi 1500 Kč. Není ale určitě třeba spekulovat nad tím, jestli se vyplatí zaplatit za císařský řez nebo riskovat ztrátu telete i matky i následnou laktaci a zaplatit odstranění těl mrtvých zvířat,“ uzavírá doc. Vinkler.
(Text je zpracován podle přednášky doc. MVDr. Antonína Vinklera, CSc.)
