K zabezpečení dobrého zdravotního stavu mláďat hospodářských zvířat je kromě dobré výživy a zoohygieny nezbytné i posílení imunitního systému, aby zejména v prvních dnech života bylo tele či sele schopné odolávat choroboplodným zárodkům ve stájovém prostředí. Základní řešení je dostatečný příjem mleziva, ale mládě by mělo dostat také impuls od příležitostně patogenních mikroorganismů, aby se včas začala vyvíjet jeho vlastní imunita, kterou disponují dospělá zvířata. Jako tento stimul je možné do krmiva zařadit probiotika.
Na semináři společnosti Medipharm CZ, s. r. o, konaném v zemědělské akciové společnosti Agri Libochovice, a. s., se kromě silážování hovořilo o ranném období života mláďat a jejich imunitě. Od narození se mládě setká s obrovským množstvím různých mikroorganismů ve stájovém prostředí.
Escherichia a viry
MVDr. Jan Štěpánek, CSc. rozdělil stájové mikroorganismy do čtyřech kategorií. Intaktní pouze prochází trávicím traktem zvířete a mohou zde být degradovány. Mezi symbiotické mikroby se řadí ty, které jsou přirozenou součástí střeva a tvoří typickou střevní mikroflóru. Jako symbiotické se dají však označit i takové mikroorganismy, které se v trávicím traktu zachycují, jsou sice přirozenou součástí, ale při přemnožení mohou vyvolat problémy. Čtvrtou skupinou jsou mikroby patogenní, jež vyvolávají onemocnění. Mezi nejvýznamnější patogeny patří podle přednášejícího rotaviry, koronaviry a asi nejvíce prozkoumaná bakterie Escherichia coli. Jenže není Escherichia jako Escherichia – je známo asi 2000 typů těchto bakterií a bojovat s nimi je proto problematické. E. coli se dovede přichytit na sliznici střeva pomocí jakýchsi krátkých bičíků, odborně řečeno fimbrií. Když se usadí na povrchu střevních mikroklků, produkuje toxiny a narušuje buňky na povrchu střevní výstelky, podobně působí rotaviry a koronaviry. Dochází až k rozpadu těchto buněk a resorbční funkce střevní sliznice je tím omezena. Patogenní kmeny Escherichia coli dovedou zvrátit proudění tekutin ve střevě tak, že místo aby tekutina proudila do těla a vstřebávala se, dochází k vylučování tělních tekutin do střev. To se projevuje všem chovatelům dobře známým průjmem mláďat.
Obranné mechanismy
Dospělé zvíře má dobře vyvinutý imunitní systém, který produkuje protilátky, které negativní působení bakterií a virů dovedou spolehlivě regulovat. Mláďata se ale rodí bez protilátek a začínají je vytvářet až zhruba 14 dnů po narození. Do té doby hraje důležitou roli kolostrální imunita, kterou mládě získává v prvních hodinách a dnech po narození v mlezivu. Je všeobecně známo, že zvláště telata ale i selata jsou na pasivním příjmu protilátek v mlezivu zcela závislá. Během jednoho až dvou dnů po porodu, kdy je střevní výstelka propustná, se protilátky (imunoglobuliny) vstřebávají do krve mláďat. Tato kolostrální imunita již znemožňuje průnik mikoorganismů do krve mláďat. V dalších věku již protilátky z mléka nemohou pronikat do krevního oběhu, ale jejich působení v trávicím traktu je také příznivé. Posunují se společně se střevním obsahem a deaktivují patogeny uvnitř střeva. Jejich přítomnost ve střevě je udržována stálým příjmem mateřského mléka. Tato tzv. laktogenní imunita podmiňuje odolnost mláďat ke střevním infekcím.
Zabezpečit úder mikrobů
Působení kolostrálních protilátek vrcholí v krvi někdy třetí den věku a postupně klesá – viz graf. Organismus mláděte by se podle MVDr. Štěpánka pak měl setkat s bakteriemi a viry v prostředí, lépe řečeno s jejich antigeny, aby si vybudoval vlastní imunitu. Dokonce ani u dětí se prý nedoporučuje pobyt ve sterilním prostředí, u zvířat bychom řekli sterilní odchov. Je třeba tedy zabezpečit během období brzo po narození určitý „úder“ mikrobů na organismus. V tomto ohledu vidí přednášející velký význam probiotik.
Pozor na špatné kolostrum
Vlivem špatné imunologické kvality kolostra nebo jeho sníženého či pozdního příjmu, ale i časným odstavem se v chovatelské praxi často objevují zvýšené problémy mláďat. Může jít častou pouze k zpomalení jejich růstu, respirační a střevní onemocnění ale i celkové sepse a úhyny. Když mladé zvíře nemá dostatečně vybudovanou kolostrální imunitu (nejsou protilátky v jeho krvi), může dojít k nákaze i zcela „banální“ mikroflórou, za normální okolností symbiotickou.
Jak protilátky aplikovat
Chovatel by měl nekompromisně zajistit dostatečný příjem mleziva, i kdyby je měl do mláděte dostat s použitím mírného nátlaku. Pokud jsou problémy s jeho kvalitou, je třeba zajistit náhradní zdroj kolostra (např. mražené). Jedním ze způsobů, jak nedostatečnou odolnost mláďat kompenzovat, je přidávat protilátky a probiotické mikroorganismy do krmiva. Jako zdroj protilátek využívá firma Medipharm ve svých přípravcích bovinní kolostrum a vaječné žloutky imunizovaných slepic. K navození imunitní odpovědi a vybudování vlastní imunity zvířete je vhodné podávat probiotika.
