V ČR je firma Alltech známá především jako výrobce přírodních krmných aditiv. Ale Alltech, lépe řečeno prezident a majitel firmy Pearse Lyons, má vyšší cíle. Chce být vedoucí hnací silou na poli biologických věd, soustředit kolem sebe světové vědce a mít k dispozici takovou biotechnologii, která by i za několik let dovedla nasytit stále rostoucí světovou populaci. Své záměry oznámil na 22. sympóziu konaném tradičně v sídle firmy v americkém Lexingtonu.
„Světová produkce krmiv 650 milionů tun roste o 2 až 3 % ročně. V roce 2020 bude Čína druhou největší ekonomikou na světě, současná roční spotřeba masa v Číně (50 kg) by se do roku 2020 měla zvýšit na 70 kg na obyvatele. Pokud bychom kalkulovali s konzumací západních zemí (zhruba 100 kg masa na hlavu a rok), bude za 15 let jen pro Čínu potřeba o 600 milionů tun více krmiv. Kdo a kde se takové množství vyrobí,“ zeptal se v úvodním referátu sympózia Dr. Pearse Lyons.
Pro prezidenta firmy Pearse Lyonse znamená budoucnost naučit se používat nejnovější technologie, a to co nejrychleji. Představil několik technologií, např. pro využití vlákniny, která u monogastrů prochází trávicím traktem, aniž by z ní získali živiny. Právě za jeden objev metody využití celého spektra živin z obilnin, které se dají zpřístupnit za použití několika enzymů pomocí řízené fermentace, byla udělena cena Alltech Medal of Excellence. Získal jí profesor Univerzity v Severní Karolíně Peter Ferket. Tuto cenu uděluje firma již 16 let významným vědcům za mimořádné objevy týkající se přírodních řešení v živočišné výrobě a zdraví zvířat.
Výzkum na prvním místě
Firma investuje nemalé prostředky do výzkumu glykomiky (vědě o struktuře sacharidů), nebo např. do používání stopových prvků ve výživě. Zakládá výzkumné centrum biologických věd v Thajsku, staví továrnu v Brazílii., spolu se státní univerzitou v Kentucky zřizuje centrum pro výzkum akvakultur. Největší budoucnost vidí Lyons v nutrigenomice – vědě, jež spojuje genetiku s výživou. Jak bylo na sympóziu potvrzeno guvernérem Kentucky Erniem Fletcherem, pro výstavbu výzkumného centra pro nutrigenomiku získává Alltech milion dolarů od státu Kentucky.
„Budoucnost Alltechu je v nutrigenomice,“ shoduje se s Lyonsem ředitel globálního výzkumu Dr. Karl Dawson. Již určitou dobu je vědcům známá skutečnost, že některé látky přijímané v potravě mohou ovlivňovat funkci či projev genů. Řada klinických studií potvrdila individuální odpověď organismu dvou jedinců, kterým byla podávána naprosto identická výživa. Z tohoto základního výzkumu vycházely další, které sledovaly reakci organismů až po funkci genů, jejich „zapínání“ a „vypínání“ neboli expresi v jednotlivých tkáních v závislosti na výživě.
Karl Dawson představil některé výsledky výzkumu: Výzkumné centrum Alltech testovalo efekt dietou podávaného selenu u myší. Studie ukázala, že ve tkáních intestinálním traktu pokusných myší bylo ovlivněno podáváním selenu více než 2500 genů. Data z těchto pokusů budou podle Dawsona využita k formulování teorie vlivu diety na plodnost. Předběžné závěry mluví o zhruba 100 genech, které jsou nějakým způsobem spojené s reprodukčním procesem a jsou ovlivněny určitou hladinou selenu v dietě.
Budoucnost medicíny
V roce 2003 byl přečten lidský genom a nyní víme, že lidská DNA se skládá ze tří miliard párů bází a každá buňka lidského těla má informaci o 24 000 genech. Víme také, že většina nemocí není předurčena v genech, ty mohou být nositeli predispozice k onemocněním, které se projeví za předpokladu negativního působení prostředí životního stylu nebo určité diety.
Nedávno vnikla medicínská věda farmakogenomika, která zkoumá vztah mezi individuálním genetickým založením jedince a jeho interakci s aplikovaným léčivem. Bylo zjištěno, že pro více než 30 % pacientů je léčba nevhodná a zbytečná. V USA je každý rok např. 2,2 milionu odmítavých reakcí na předepsané léky „Léčení na základě znalosti genomu pomůže v Severní Americe brzy zvrátit nepříznivě se vyvíjející zdravotní trendy, jako je dětská i dospělá obezita, diabetes, srdeční choroby a choroby z vysokého krevního tlaku,“ tvrdí Dr. Inge Russell z Heriot-Watt University ve skotském Edinburgu
Genetické testy se stanou rutinní záležitostí a budeme nemocem rozumět na molekulární úrovni. Jak lékařka na sympoziu v Lexingtonu dále uvedla, předpokládá, že do deseti let nebudou lékaři využívat hlavně genetický profil pacienta (aby identifikovali riziko či náchylnost k určitým onemocněním), ale budou schopni v závislosti na genetickém profilu utvořit pro každého specifickou výživu, která by zlepšila či udržela zdravotní stav jedince. Jeden z prvních případů spojených s personalizovanou medicínou je přípravek herceptin. Když bylo toto léčivo proti rakovině prsu poprvé použito, pomohlo pouze jedné z pěti žen s rakovinou prsu. Později vědci objevili, že žena, u níž léčivo zabíralo, měla v tumorových buňkách mutaci, která ji zřetelně oddělovala od těch, na něž léčivo nepůsobilo. To je důkaz toho, že znát svou genetickou výbavu není k zahození.
Řada společností již nyní nabízí genetické testy pro poskytovatele zdravotní péče, někdy dokonce přímo zákazníkovi (pacientovi). Například firma Genovations předkládá sadu genetických testů, které mohou odkrýt potenciální problémy s jaterní činností, s imunitou, s kosterní soustavou či srdečními chorobami.
Je logické, že se humánní výzkum prolíná s živočišnou výrobou, pokusy se provádějí na zvířatech. Potenciální využití těchto poznatků v živočišné výrobě je více než zřejmé – pokud pozitivně stimulujeme reprodukci na základě znalosti nutrigenomiky, můžeme se dočkat i více odchovaných mláďat a zefektivnění produkce.
Prohlídka sídla firmy
Ústřední budova v Nicholasville připomíná mnohem více muzeum mezinárodního kulturního dědictví, než klasickou kancelář. Devět jednacích místností je vyzdobeno ve stylu Latinské Ameriky, Afriky, Japonska a dalších zemí, kde firma působí. Marketingové materiály společnosti jsou překládány do 14 jazyků.
Ve druhém patře budovy se nachází místnost ve stylu irského pubu se zdobenou pípou. Zde se točí Kentucky Ale – ležák, který firma v Lexingtonu vyrábí. Irský pub je připomínka toho, že Pearse Lyons pochází z Dublinu. Zde získal vzdělání v kvasné technologii a později i doktorát za studium fermentace.
Biochemik Lyons přišel do amerického Lexingtonu v roce 1977 jako manažer Biocon Inc., britské společnosti vyrábějící doplňky pivovarského průmyslu. Již v roce 1980 si založil vlastní společnost na produkci pivovarských a lihovarnických kvasinek a postupně také doplňků krmiv. V prvním roce existence společnosti dosáhly tržby 300 000 USD.
Dosud je společnost Alltech plně v soukromém vlastnictví a Lyons na tom nehodlá nic měnit. Jeho syn Mark je zapojen do mezinárodního projektu budování největší továrny na kvasinkové kultury na světě, jde o projekt za 25 milionů USD v Brazílii.
Alltech je tedy více než výrobce krmných aditiv, piva či speciální „granulované“ zmrzliny, která se v USA stává stále více oblíbenou. Firma hlavně ovládá trh s produkty z kvasných procesů a její výrobky jsou známé v minimálně 71 zemích světa. Do pěti let má firma dosáhnout obratu jedné miliardy americký dolarů.
1. T. Pearse Lyons pod projekcí sochy svobody vykládá před 1500 lidmi ze 71 zemí o globalizaci světa a problémech s tím spojených Foto Lukáš Rytina
