Z aminokyselin jsou pro nosnice důležité lyzin a metionin, významný může někdy být i nedostatek treoninu, tryptofanu a argininu. V pořadí limitujících aminokyselin pro drůbež se nejčastěji vyskytují na prvním místě metionin nebo lyzin. Lyzin má vliv na snášku vajec, metionin ovlivňuje hmotnost vajec a tvorbu skořápky. Při sestavování krmných směsí pro drůbež se příliš nepřihlíží k nepostradatelnosti jednotlivých aminokyselin, ale k jejich možnému nedostatku v krmivu podávaném drůbeži.
Některé esenciální (nepostradatelné) aminokyseliny nebývají v krmivech obsaženy v dostatečném množství, a proto je nutno tyto esenciální aminokyseliny do krmných směsí přidávat ve formě syntetických doplňků.
Esenciální aminokyseliny mohou být dodávány jako aktivní substance, 20% premix, nebo jsou součástí vitamínového premixu. Podle SPLÍTKA (1995) se v České republice se používají například syntetické doplňky aminokyselin: lyzinu, metioninu, treoninu, tryptofanu. Tabulka 1 uvádí charakteristiky některých syntetických aminokyselin.
V technologických postupech pro jednotlivé kombinace drůbeže jsou uvedeny potřeby živin v závislosti na hybridu. Některé technologické postupy k tomu zároveň uvádějí i rozlišení potřeby živin podle věku (technologický postup nosného hybrida HISEXE HNĚDÉHO tabulka 2 a nosného hybrida ISA BROWN tabulka 3). Uvádějí se v nich spíše vyšší hodnoty potřeby aminokyselin i ostatních živin. Z toho vycházejí výrobci krmných směsí pro nosnice, kteří doporučují vyšší hodnoty aminokyselin. Dodávají krmné směsi s vyšším obsahem živin. Berou v úvahu nevyrovnané složení krmných směsí. Výkyvy obsahů aminokyselin a dalších živin mohou ovlivnit užitkovost slepic. Proto je vhodnější vyšší obsah živin v krmných směsích. Jako příklad uvádíme potřeby živin u některých hybridů nosného typu slepic chovaných v České republice. Doporučení pro odchov a chov hybrida TETRA (SOUKUPOVÁ, 1996) uvádí potřebu metioninu 3,5 g.kg –1, obsah metioninu + cystinu (sirných aminokyselin) 6,4 g.kg –1, lyzinu 7,4 g.kg –1, tryptofanu 1,6 g.kg –1. Pro HISEXE BÍLÉHO je uvedena potřeba aminokyselin: lyzin 8,0 g.kg –1, metionin 3,8 g.kg –1, metionin + cystin 7,0 g.kg –1, tryptofan 1,6 g.kg –1 SPLÍTEK (1994).
V potřebě aminokyselin pro nosnice jsou rozdíly mezi hybridy, ale i mezi normami potřeby živin pro nosnice. Příkladem mohou být naše české normy ZELENKA a kol. (1999) a americké normy potřeby živin pro drůbež NRC (1994).
Americké normy NRC – Nutrient Requirements of Poultry (1994) uvádějí spíše minimální potřebu živin pro nosnice. Vycházejí také ze skutečnosti, že řízení výživy nosnic je závislé hlavně na záchovné potřebě živin. Nosnice šlechtěné na vyšší produkci vajec mají menší záchovnou potřebu než nosnice selektované na nižší snášku. Proto je na ni kladen velký důraz. Tato norma bere v úvahu rozdílnou potřebu živin podle genotypu (diference mezi bělovaječnými a hnědovaječnými nosnicemi). Nerozlišují potřebu živin podle věku slepic oproti české normě (ZELENKA a kol., 1999) a některým technologickým postupům pro nosné hybridy. Tabulka 4 uvádí potřebu aminokyselin pro nosnice dle NRC (1994).
České normy potřeby živin (ZELENKA a kol., 1999) doporučují aminokyseliny podle věku (do 45. týdne věku a nad 45. týdnů věku). Hodnotami potřeb živin se tyto normy přibližují technologickému postupu pro Hisexe hnědého (tabulka 5).
Většina užitkových hybridů je v období snášky krmena ad libitum. Krmný program může být ovšem změněn po dosažení maximální snášky. Mnohdy používané krmení jednou krmnou směsí s celkovým obsahem 15 – 16% dusíkatých látek je pro nosnice vhodné zejména v první fázi snášky. V této době má nosnice nedostatek živin. Organismus nosnice je nejvíce zatížen v první fázi, kdy je světelným režimem stimulován k maximální snášce. V tomto období je nejvyšší nárok na metabolizovatelnou energii a dusíkaté látky. Naopak ke konci snášky je přísun těchto živin nadměrný.
Snížení obsahu dusíkatých látek v krmných směsích je možné jen tehdy, jsou-li krmné směsi doplněny syntetickými aminokyselinami, zejména lyzinem a metioninem. Většina údajů o potřebě metioninu, lyzinu a dusíkatých látek se shoduje, že postačí pro nosnice v krmné směsi 14,5% dusíkatých látek při obsahu metioninu 0,30 – 0,35%; 0,80 – 0,85% lyzinu a sirných aminokyselin 0,65 – 0,75% (TŮMOVÁ, 2000).
Příznivá je pro nosnice fázová výživa založená na různé potřebě živin pro záchovu a produkci vajec. První fáze snášky je do 36 – 40 týdnů věku. Směs by měla v tomto období obsahovat 17 % dusíkatých látek. Ve druhé fázi do 52 – 60 týdnů by mělo být 15 % dusíkatých látek a ve třetí fázi nad 60 týdnů věku postačí kolem 14 % dusíkatých látek.
Obsah aminokyselin v krmných směsích může ovlivnit i hmotnost vajec. HARMS a kol., (1999) zjistili, že zvýšení obsahu energie má za následek i příjem většího množství metioninu a nárůst hmotnosti vajec. KIISKINEN (1998) uvádí, že restrikce metioninu je efektivním způsobem pro redukci hmotnosti vajec. Má vliv i na zlepšení kvality skořápky. Restrikce energie snížila hmotnost vajec při restrikci metioninu na úroveň 2,55 g.kg –1 (87% obsahu MET v kontrolní směsi) v krmné směsi. Kontrolní směs obsahovala 2,86 g.kg –1 metioninu. Podle PETERSENA a kol., (1983) došlo ke snížení hmotnosti vajec o 1,6 – 2,3 g po restrikci metioninu - 85% obsahu metioninu v krmné směsi doporučené NRC (1978). Ve studii JACKSONA a kol. (1987) se projevilo maximální snížení hmotnosti vajec o 4 – 4,5 g při restrikci metioninu okolo 70% potřeby metioninu dopručené NRC (1978). Při průměrném obsahu energie se snížila hmotnost vajec o 0,7 g. WAGNER (1990) testoval vliv DL-metioninu na slepice bělovaječného a hnědovaječného typu. Použil různé doplňky DL - metioninu ve směsi (odstupňováno po 0,04%). Pro maximální snášku stanovil potřebu sirných aminokyselin v krmné směsi na 5,8g (metioninu + cystinu), z toho 3,7 g metioninu. Nejvyšší hmotnost vajec byla při obsahu 0,64% sirných aminokyselin (3,7 g metioninu).
Mnoho příspěvků zaměřených na aminokyseliny bylo předneseno na 21. Světovém drůbežnickém kongresu, který se konal ve dnech 20. – 24. srpna 2000 v Montrealu v Kanadě. Na tomto kongresu představili své výsledky autoři různých zemí. Byly to práce zaměřené na výživu drůbeže, líhnutí, vliv teploty na kvalitu vajec, vliv přepeřování na počet snesených vajec, prevenci nemocí, ekonomiku chovu jednotlivých druhů drůbeže a další. V tomto příspěvku uvedeme zejména práce zabývající se výživou nosného typu slepic, konkrétně potřebou aminokyselin. ELWINGER a WAHLSTROM (2000) představili výsledky pokusu, jehož cílem bylo zjistit vliv nedostatku metioninu na užitkovost nosného typu slepic ustájeného v aviarech. Krmila se základní směs s obsahem 3,1 g.kg –1 metioninu a druhá směs s přídavkem DL – metioninu 0,12%. Každá směs se podávala dvěma skupinám nosnic. Období pokusu bylo 20. až 80. týden věku. Doplněk metioninu zlepšil spotřebu krmiva o 5% a snížil výskyt škodlivého oklovávání slepic v kloakální krajině. GOUS a FISHER (2000) se zaměřili na optimalizaci příjmu aminokyselin, rovnováhy aminokyselin a nutriční hodnoty aminokyselin pro nosný typ slepic. Vypracovali počítačový program, který by měl optimalizovat příjem aminokyselin a určovat rovnováhu mezi živinami pro nosnice a simultánně k tomu i určovat nutriční hodnotu živin v krmení. QI (2000) studoval vliv metioninu a betainu na užitkovost nosného typu slepic. V pokusu byla použita kukuřičně-sojová krmná směs doplněná cholinem, metioninem a betainem. Doplněk metioninu nebo betainu signifikantně zvýšil produkci vaječné hmoty, zlepšil příjem krmiva. Při nedostatku metioninu v krmné nahradil betain metionin. Betain neovlivnil počet snesených vajec, kvalitu vajec, příjem krmiva, retenci dusíku ani tukový metabolizmus v krvi. Autor předpokládá, že betain je schopen do určité míry snížit potřebu metioninu, je-li 90% celkového množství sirných aminokyselin dodáno v základní směsi. Další příspěvek byl zaměřen na vliv doplňku fytázy na stravitelnost aminokyselin u nosného typu slepic (JALAL a SCHEIDELER 2000). Fytáza statisticky významně zvýšila stravitelnost metioninu, cysteinu, sirných aminokyselin, alaninu a glycinu. Rovněž doplněk fytázy zlepšil stravitelnost aminokyselin u nosného typu slepic bez psychické zátěže i za zvýšeného stresu. HALLE (2000) popsal experiment o vlivu lyzinu a metioninu na růst kuřic a následnou snášku. Zjišťoval vliv starterové krmné směsi a následující krmné směsi na snášku slepic. Obsah dusíkatých látek v obou směsích měl vliv na hmotnost vajec. Energie ovlivňovala příjem krmiva. Redukce hmotnosti těla nastala po krmení kuřic směsí s nízkým obsahem metioninu (0,3 nebo 0,27%) a lyzinu (0,85-1,0 nebo 0,55-0,7%). Průkazné snížení živé hmotnosti u kuřic signifikantně snížilo intenzitu snášky během 46 týdnů věku snášky. DAENNER a BESSEI (2000) zjišťovali vliv obsahu sirných aminokyselin na snášku, opeřenost slepic a kanibalizmus. Slepice krmili směsí se sójou, kukuřicí a ječmenem. Obsah živin činil 15% dusíkatých látek, 11,4 MJ ME.kg –1 , 0,22% metioninu a 0,49% sirných aminokyselin. Doplnění DL-metioninu na obsah metioninu 0,36% a 0,63% sirných aminokyselin zvýšilo snášku slepic, redukovalo kanibalizmus a zlepšilo opeřenost nosnic. AL-SAFFAR a ROSE (2000) studovali vliv čtyř různých koncentrací tryptofanu na produkci vajec při různých teplotách. Slepice reagovaly zvýšeným počtem snesených vajec a hmotností vajec na růst obsahu tryptofanu při sledovaných teplotách prostředí 16˚C a 26˚C. FARRELL (2000) zjišťoval možnou maximální snášku slepic po krmení směsmi bez proteinových koncentrátů. Použil pět směsí. Čtyři pokusné směsi byly založené na obilninách a jejich produktech, měly nízký obsah dusíkatých látek. Dusíkaté látky nahradil syntetickými aminokyselinami. Použitím pokusných směsí s doplňky aminokyselin byla dosažena snáška jako při zkrmování kontrolní krmné směsi bez doplňků aminokyselin. Zkrmováním experimentálních krmných směsí se snížilo vylučování dusíku v trusu.
Z uvedeného přehledu příspěvků na XXI. světovém drůbežářském kongresu je zřejmé, že potřeba aminokyselin je stále aktuální. Dalším výzkumem dochází k zpřesňování potřeby nejen ve vztahu k užitkovosti, ale i ke genotypu, systému ustájení apod.
Literatura k dispozici u autorů
Příspěvek byl zpracován při řešení výzkumného záměru MSM 41200003
Doc. Ing. Eva Tůmová CSc. ; Ing. Ivana Gardiánová,
Česká zemědělská univerzita v Praze
