Zinek je nezbytným stopovým prvkem pro zvířata, je součástí mnoha enzymů a hraje důležitou roli v metabolismu a vstřebávání živin. Fyziologický požadavek na zinek u selat po odstavu je podle NRC (National Research Council) 80 až 100 mg/kg krmiva.
Bylo prokázáno, že přídavek zinku ve formě oxidu zinečnatého ve vysokých dávkách do krmiva (2000 až 4000 mg/kg) snižuje výskyt průjmů u selat po odstavu (Poulsen 1995). Tento účinek se dá vysvětlit tím, že medikace zinkem ovlivňuje pozitivním způsobem stabilitu střevní mikroflóry (Katouli et al. 1999). V podmínkách in vitro byl také zjištěn inhibiční účinek oxidu zinečnatého na růst některých bakterií (Staphylococcus aureus, Escherichia coli) (Sawai, 2003). Medikace oxidem zinečnatým také způsobuje snížený přestup baktérií ze střeva do mezenteriálních mízních uzlin (Huang et al. 1999).
Vliv také na přírůstek
Kromě preventivního účinku na výskyt průjmů, bylo zjištěno, že a má zinek pozitivní vliv na dosahované hmotnostní přírůstky, a to i v případech, kdy nejsou zjištěny průjmy (Carlson et al. 1999). Aby byl dosažen tento efekt, musí být medikace zinkem zahájena ihned po odstavu. Pokud by byla medikace zinkem zahájena později, nepřinesla by požadovaný účinek. Krmivo musí být medikováno zinkem minimálně po dobu dvou týdnů (Carlson et al. 1999). Autoři Hill et al. (2001) prokázali, že maximální účinek na hmotnostní přírůstky se projevuje při koncentraci oxidu zinečnatého 1500 až 2000 mg/kg krmiva. Mechanismus, jakým zinek působí pozitivně na dosahované hmotnostní přírůstky, není přesně znám. Bylo však prokázáno, že má zinek důležitou funkci při syntéze bílkovin a dělení buněk. Je tedy možné, že zvýšené množství zinku ve střevní sliznici příznivým způsobem ovlivňuje její vývoj (Carlson et al. 1999). Je však nutno uvést, že existují i studie, kdy pozitivní vliv zinku na hmotnostní přírůstky prokázán nebyl (Fryer et al. 1992). Příčinou těchto rozporů mohly být např. rozdílné podmínky ustájení a odlišné složení krmiva.
Tento článek byl podpořen Interní tvůrčí agenturou FVL / Illek / ITA2020, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.
Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat
VFU Brno
Celý článek najdete v Nch 5/2021.
